Článek
Tomáš Fiala je v Česku prakticky neznámý. Je to však jeden z nejbohatších byznysmenů na Ukrajině, který od nuly v roce 2000 vybudoval investiční skupinu Dragon Capital.
Skupina Dragon Capital působí jednak jako investiční banka, kdy pro klienty nakupuje a prodává akcie a obligace, poskytuje poradenství při fúzích a akvizicích či připravuje emise obligací a akcií. Druhou částí aktivit skupiny jsou investice do private equity, do nemovitostí buď napřímo nebo ve fondech, kde skupina investuje společně například s americkou legendou Georgem Sorosem či bankou Goldman Sachs.
Dragon Capital má pod správou aktiva asi za miliardu dolarů (21,5 miliardy korun) a relativně nízké zadlužení. Fiala sám kontroluje asi polovinu těchto majetků.
Plánujete kvůli aktuální napjaté situaci odjet z Ukrajiny?
Ne. Neplánuji.
Vaši známi to plánují nebo už odjeli?
Někteří moji známí většinou včera vyvezli děti s manželkami do zahraničí a sami zůstali tady na Ukrajině. Část z nich to zkombinovala s dovolenou na týden či na dva, ale většinou se odjezd týká jen rodinných příslušníků.
Cítíte, že se situace na Ukrajině zhoršuje?
Ano. Situace se postupně zhoršovala od listopadu. V lednu byla nejhorší doba poté, co americká ambasáda doporučila svým zaměstnancům během deseti dnů evakuovat rodinné příslušníky, nebo menší část diplomatů.
K ní se tehdy připojily asi jen dvě další ambasády, přičemž na tato rozhodnutí byla tady na Ukrajině dost negativní reakce, devalvovala ukrajinská hřivna, propadly se ukrajinské obligace. Potom přišly zhruba tři týdny takového zátiší, kdy začala posilovat hřivna a euroobligace se začaly vzpamatovávat.
Poslední vlna nastala minulý pátek, kdy přišlo rozhodnutí řady států, že evakuují z Ukrajiny všechny diplomaty. Přes víkend se k tomu přidaly ještě letecké společnosti, které přestaly létat do Kyjeva. ČSA zatím létat nepřestaly.
Tomáš Fiala (49)
- Kariéru odstartoval v pražské pobočce Bayerische Vereinsbank v roce 1994, v době, kdy studoval Vysokou školu ekonomickou v Praze.
- Univerzitu nedokončil a začal pracovat pro investiční banku Wood & Company, která jej poslala na Ukrajinu, aby tam založil a vedl její kancelář.
- V roce 2000 Tomáš Fiala založil společnost Dragon Capital, kterou začal budovat spolu s několika partnery.
- Od počátku stojí v jejím čele a dnes patří mezi nejbohatší podnikatele na Ukrajině.
- Vedl také ukrajinskou pobočku Evropské podnikatelské asociace EBA, čtyři roky byl členem správní rady ukrajinské Transparency International.
Pozorujete teď znovu odliv kapitálu z Ukrajiny?
Hřivna devalvovala během pondělí o 1,5 procenta, ale výrazně ji podporovala ukrajinská národní banka. Určitě prodali ze svých rezerv pár set milionů dolarů, aby zmírnili propad. Obligace otevřely včera o pět až sedm procentních bodů níž, ale už se zase začaly vracet po setkání ministra zahraničí Ruska Sergeje Lavrova a prezidenta Vladimíra Putina (Lavrov vyzval k dalšímu jednání, pozn. red.).
Na Ukrajině jste od konce 90. let. Zažil jste finanční krizi v roce 2007/8, pak anexi Krymu v roce 2014. Podnikl jste v rámci vaší skupiny Dragon Capital nějaká preventivní opatření, například prodej některých aktiv?
Poslední čtyři měsíce máme portfolio více méně stabilní. Pořád se nám zdá, že pravděpodobnost fyzického útoku ze strany Ruska není vysoká.
Samozřejmě je tu informační válka, která jede na plný plyn. Spojené státy, Velká Británie a další spojenci se samozřejmě drží správné strategie. Ta situace je vážná. Rusové tlačí a chtěli by nějaké ústupky, takže je potřeba, aby byla ze strany Západu sjednocená reakce, co se týče sankcí a diplomacie. Plus pomoc při ozbrojení Ukrajiny.
Studoval jste na střední škole v Německu. Sledujete blíže postoj Německa, které v posledních dnech začalo zaujímat razantnější postoj?
Ano, situaci sleduji. Německo mě hodně zklamalo. Připomíná mi to Mnichov 1938. Snad se vzpamatují a přestanou s politikou appeasementu.
Vy sám podle svých slov hodláte Ukrajinu „posunout na Západ“. Zdá se mi však, že právě to ruský prezident Putin nechce. Klade si například podmínku, aby Ukrajina nikdy nevstoupila do NATO. Myslíte, že se vám váš plán povede?
Putin to nechce, ale paradoxně pro ten posun Ukrajiny na Západ dělá více než já nebo kdokoli jiný. Na konci roku 2013 před anexí Krymu Ruskem byla podpora vstupu do NATO určitě nižší než padesát procent. Kdyby tehdy bylo referendum, většina Ukrajinců by ho nepodpořila.
Po anexi ale agresivní politika Putina zvedla podporu vstupu do NATO na nějakých 65 procent. A kdyby to referendum bylo dnes, tak by podpora mohla dosáhnout kolem 80 procent. V případě vstupu do Evropské unie by podpora mohla dosáhnout ještě víc.
Po Majdanu jste se vyjadřoval v ukrajinských médiích a několikrát ostře kritizoval prezidenta Petra Porošenka a jeho spojence za korupci a pomalé reformy. Pak jste sám začal nakupovat média. Jaký jste měl s nimi záměr?
Začali jsme v roce 2014 hned po revoluci, když byl prezident Viktor Janukovyč ještě na útěku do Ruska. Znal jsem tehdy šéfredaktora týdeníku Korespondent, což byla tehdy jednička na trhu, něco jako byl kdysi Týden v Česku.
V roce 2013 z týdeníku tento šéfredaktor Vitali Sič s kolegy odešel kvůli cenzuře, když medium koupila rodina Janukoviče. Znal jsem ho jako člověka „morálně tvrdého“ a neměl jsem zájem média kontrolovat. Založili jsme spolu nový týdeník od nuly Novoje Vremja a také internetový zpravodajský portál, který je dnes největší internetový deník na Ukrajině s návštěvností šest až sedm milionů unikátních návštěvníků měsíčně.
Mou ambicí bylo podpořit nezávislá média. Chápal jsem to jako sociální projekt k tomu, aby Ukrajina už nebyla na hraně mezi diktaturou a demokracií. Na té hraně jsme byli v roce 2013 a 2014 a kdyby ta revoluce dopadla špatně, tak jsme se vydali běloruským směrem. To už by pro mě nebylo zajímavé tady podnikat ani žít.
Teď se tedy Ukrajina nachází kde?
Je to demokratická země. Jsou tady volby. Mění se prezidenti i parlamenty. Nikdo se tady není schopen u vlády udržet moc dlouho a podpora demokracie je tady vysoká. Zvyšuje se poptávka po západním směřování. Problém je, že státní televize má jedno procento trhu a zbytek médií je kontrolován místními pěti, šesti oligarchy, kteří je využívají k podpoře svých politických stran. Média tedy nejsou vůbec objektivní.
My jsme pak koupili ještě velké rádio a také před rokem deník Ukrajinská pravda, což je už dvacet let největší internetový deník na Ukrajině.
Jak se vám podniká, když – podle svých slov – stojíte proti těm největším lokálním oligarchům? Konflikt jste tu už měl a v dubnu 2017 do vaší firmy dokonce nastoupila Bezpečnostní služba Ukrajiny.
Ano. Konflikt vzniká, ale všichni ví – oligarchové i politici – že já na ta média vliv nemám a že novináři píšou, co chtějí. A dělají investigaci kohokoliv. Občas se za to na mě politikové zlobí. Občas se zlobí i oligarchové.
Teď psali něco o Achmetovovi (Rinat Achmetov, nejbohatší Ukrajinec, vlastní například Šachtar Doněck, hutní závody a energetická aktiva a Forbes jeho majetek odhaduje na 7,6 miliardy dolarů, pozn. red.).
Co se týče byznysu, nemáme s většinou oligarchů nic společného. Většina našich firem působí v byznysech, které jsou na otevřených a konkurenčních trzích. Oligarchové jsou v těch regulovaných, například energetika či veřejné služby.
Říkal jste, že nebudete z Ukrajiny odcházet. Kde vidíte příležitosti pro vaše podnikání?
Vidíme je v IT. Na Ukrajině je obrovský sektor IT služeb, pracuje v něm 250 tisíc lidí, a roste o 25 procent ročně a je to třetí největší exportér na Ukrajině. Jde o programování pro klienty v západní Evropě a ve Spojených státech.
Jednak tedy investujeme do outsourcingu, kdy jsme se Soros Fund Management a dalším americkým investorem koupili jednoho z největších hráčů, Ciklum, který má asi 4500 zaměstnanců. Minulý rok Ciklum koupili českou CN Group s asi 350 zaměstnanci. Investujeme do fintechu, kdy vlastníme největší online tržiště finančních služeb. To rozšiřujeme.
Před rokem jsme s Ivanem Svitkem (bývalý manažer Home Creditu, pozn. red.) koupili banku Unex. Investujeme i do průmyslových skladů, kdy jsme asi největším vlastníkem skladů na Ukrajině.
