Článek
„Já bych byl rád, aby všechny legislativní změny byly účinné od 1. ledna 2024,“ řekl pro SZ Byznys ministr financí. Zbyněk Stanjura (ODS) se už netají tím, že se daně v Česku výrazně promění. „Nechali jsem poplatníkům 25 až 35 miliard, což vytváří prostor pro úpravu daňového mixu,“ říká Stanjura s odkazem na spotřební daně u benzínu a nafty, zrušení části silniční daně a zavedení mimořádných odpisů.
A další daňové změny se už rýsují. „Příští týden uzavřeme debatu na expertní úrovni, dáme to vedení stran. V průběhu jara bude hotovo,“ řekl Stanjura k diskuzím o daňových změnách v rozhovoru pro SZ Byznys.
Cíl změn a chystaných úsporných opatření je jasný, snížit strukturální schodek státního rozpočtu nejméně o 70 miliard. Ekonomové z Národní ekonomické rady vlády dali dohromady soubor nápadů, kde by zadlužený stát mohl ušetřit a kde naopak „vydělat“.
Na příjmové straně rozpočtu se zatím nekladou fantazii žádné meze, uvedl Stanjura: „Debatujeme všechny daně.“ Slib nezvýšit daň z příjmu fyzických a právnických osob ale dál trvá. Stejně jako závazek nezvýšit celkové daňové zatížení, potvrdil ministr. Kabinet Petra Fialy tak hodlá zvyšovat zejména nepřímé daně.
Daně z nemovitostí mohou jít nahoru
Terčem ale mohou být i nemovitosti. V tuzemsku je totiž výběr majetkových daní v porovnání se zahraničím nízký. Daně jsou navíc stanovené v nominální výši. Za posledních dekádu se tak nezměnily, třebaže nemovitosti rekordně zdražovaly.
Jak se počítá daň z nemovitostí?
Daň závisí na velikosti nemovitosti i lokalitě. Obce si mohou výši daně zčásti upravovat samy. Základem daně je ale pevná, po celé republice stejná částka. U obytného domu to jsou dvě koruny, u chat a chalup šest korun za metr čtvereční. Ve výsledku tak i majitel velkého bytu v Praze platí jednotky tisíc korun ročně.
Výnos z daně z nemovitostí nyní patří podle platných zákonů výlučně obcím. To by se podle ministra financí mělo změnit. „Pokud bychom měli zvyšovat daň z nemovitostí, já bych byl pro to, aby část z toho výnosu skončila ve státním rozpočtu,“ řekl Stanjura.
„Pokud by stát navýšil základní sazby, je k debatě, kolik procent z toho navýšení by si stát nechal. Jsou tam jen dva limity, nic anebo všechno. Všude mezitím se dá hledat,“ říká Stanjura. Na to, co obce vybíraly přes tuto daň dosud, ale Stanjura sahat nechce.
Podpora „stavebka“ od státu. Zrušit nebo zkrouhnout?
Nahnuté to má i státní příspěvek u stavebního spoření, potvrdil ministr. Bez příspěvků státu by tento produkt, který je na trhu už 30 let, už pro klienty nebyl zdaleka takovým ternem. Vláda probírá, zda státní podporu „stavebka“, která činí maximálně 2000 korun ročně, úplně zrušit anebo jen snížit.
„Když máte inflaci jako loni, tak ty dva tisíce už nehrají roli,“ myslí si ministr. Podle ekonomů je stavební spoření neefektivní podporou, která většinou nakonec nekončí v bydlení, jak zamýšleli její tvůrci, ale v poplatcích pěti finančních ústavů.
„Neplní to účel. Příspěvek nás stojí přes 4 miliardy ročně. V okamžiku tak těžké situace veřejného rozpočtu jsou oblasti, kde jsou peníze daňových poplatníků užitečnější,“ má za to ministr financí. Případné změny se podle něj mohou dotknout i stávajících smluv, kterých jen loni spořitelny uzavřely přes půl milionu. Celkem má v Česku uzavřené stavební spoření 3,2 milionu klientů, tedy zhruba třetina populace.
„U stávajících smluv nemůže dojít ke zrušení podpory. Ke snížení ano. To už prošlo testem Ústavního soudu. Já mám spoření desítky let a vzpomínám si, že nejdříve byl státní příspěvek 4,5 tisíce, potom tři tisíce a teď je dva tisíce. Pokud se bavíme o zrušení, pak se jedná jen o nové smlouvy,“ upřesnil Stanjura.
Živnostníci si mohou připlatit na odvodech
Národní ekonomická rada vlády také doporučila zvednout odvody OSVČ na zdravotní a sociální pojištění. Většina podnikatelů si totiž platí jen minimální zálohy a v penzi na ně tak stát, potažmo zaměstnanci, doplácejí.
Studie think tanku IDEA při CERGE EI před 10 lety spočítala, že průměrný zaměstnanec platí o třetinu vyšší daně než průměrný živnostník. Nedávné zrušení superhrubé mzdy sice rozdíl zmírnilo, ale jen minimálně.
Koaliční a nezávislí experti proto debatují o tom, že by se daňové zatížení (tedy daně + sociální + zdravotní pojištění) živnostníků srovnalo se zatížením zaměstnanců, potvrdil Stanjura.
„Debatujeme o tom. U paušální daně jsem taky proto navrhl tři pásma, aby OSVČ, který má příjem dva miliony a nejnižší výdajový paušál, neplatil stejnou daň jako živnostník, který má 500 000 příjem a nejvyšší výdajový paušál.“
Srovnání odvodů OSVČ na úroveň zaměstnanců by pro podnikatele znamenal citelný nárůst. Aktuálně totiž činí minimální záloha na důchodové pojištění 2 944 Kč u hlavní činnosti a 1 178 Kč u činnosti vedlejší.
Cigarety a alkohol se možná zdaní více
Zbyněk Stanjura si je ale vědom toho, že pracovně právní postavení živnostníka je diametrálně odlišné od postavení zaměstnance: „OSVČ mají mnohem větší rizika, nemají takovou ochranu a benefity, tak po nich nemůžeme chtít, aby měli stejné povinnosti odvodové nebo jiné.“
Paušální daň, která je nově 6208 korun, se naopak v dohledné době měnit nebude, ujistil Stanjura: „Určitě v letošním roce k tomu přistupovat v žádném případě nebudeme. Já bych ten systém nechal běžet dva tři roky minimálně,“ řekl Stanjura. Výdajové paušály, které jsou podle kritiků příliš štědré, se naopak podle něj možná sníží.
Vláda cílí i na vyšší zdanění neřestí. Spotřební daň by se mohla zvýšit u cigaret a alkoholu kromě piva a tichého vína, které zdaněné není vůbec. Změny u spotřební daně z nafty a benzínu se nechystají.
