Zkraťte čekání na víza a vezměte inženýry z Ukrajiny, radí bankéř

Nedostatek pracovních sil vede firmy mimo jiné k tomu, že začínají více investovat do automatizace a robotizace. „Stále je zde ale velký prostor, podle statistik v Česku připadá na jednoho obyvatele čtyřikrát míň robotů něž v Německu,“ uvedl v rozhovoru pro SZ Byznys Ján Lučan, který se v ČSOB stará o firemní a privátní klienty.

Podle něj je nutné, aby se Česko z dodavatele třetího řádu přeorientovalo na konečného výrobce. Radí také Green Deal nevidět jako překážku, ale využít příležitosti, které Zelená dohoda nabízí.

„Zrychlení a zjednodušení státní správy povede nejen k tomu, že se bude dařit lépe ekonomice, ale pevně věřím, že dokáže uvolnit pro firmy dalších sto tisíc pracovníků,“ navrhuje dále bankéř.

Tuzemské banky loni podle předběžných statistik ČNB vydělaly o polovinu více než v roce 2020. Hlavním faktorem vašeho loňského růstu bylo rozpouštění rezerv na nesplácené úvěry vzniklých v době covidu, které nakonec nebyly potřeba. Naopak, kvalita vašeho úvěrového portfolia je nejlepší od roku 2008. Čím si dobrou morálku dlužníků vysvětlujete?

Jsou to dva faktory. Jednak se dlouhodobě snažíme být obezřetní v tom, komu půjčujeme a na co. Není v zájmu domácností ani firem, aby jim bylo půjčeno na nesmysly a byli předlužení a nezvládali splácet.

Druhý důležitý faktor je, že český průmysl loni předvedl velice dobrý výkon, navzdory všem okolnostem - covidu, lockdownům, problémům na globálních trzích, jako byly růsty cen surovin, nedostatek součástek. Celkově se ekonomice dařilo dobře a je to velká zásluha českých firem. Na našem firemním úvěrovém portfoliu jsme viděli mnohem větší kvalitu, než jsme čekali.

Liší se nějak kvalita úvěrů poskytnutých firmám a lidem?

Ne příliš. Musím říct, že kvalita retailového portfolia byla velice dobrá. Občané - a bavíme se hlavně o hypotékách - rozhodně nemají tendenci nesplácet hypotéky.

Rostli jste také v prodeji investičních produktů, o které z nich měli klienti největší zájem?

Výrazný byl zájem o investiční fondy, jak o kolektivní investování tak speciální fondy například pro privátní klienty. I různé formy depozitních investičních certifikátů.

Ve kterém segmentu klienti loni zbohatli nejvíc?

Vlastně všichni. Když vidíme nárůst depozit a investičních produktů, tak rostli jak drobní klienti, tak klienti privátní banky. Ale i zůstatky středních i velkých firem vykazovaly nárůst.

Celkově se ekonomice z tohoto pohledu dařilo. Na druhou stranu si musíme uvědomit, že byla podpořena výrazným schodkem přes 400 miliard ze státního rozpočtu. Ta injekce do ekonomiky se projevila.

Rekordně vám rostly hypotéky. Pro letošek se ale odhaduje, že půjdou dolů o polovinu. Jaké máte obchodní plány na letošní rok?

Obchodní plány nezveřejňujeme.

Tedy jaká máte očekávání?

Nárůst sazeb ČNB se logicky do nákladů na hypotéku propisuje.

A od dubna i zpřísnění poskytování hypoték.

Ano, byť my jsme byli vždy opatrní, pokud jde o parametry hypoték. Očekáváme určité zvolnění růstu trhu, ale také si uvědomme, že je na trhu nedostatek bytů. Že by tedy jen sazba eliminovala poptávku po bytech, to si nemyslím.

A dnešní sazby hypoték nejsou nijak netypické. Mívali jsme i mnohem vyšší. Posledních několik let byly hypotéky spíš extrémně levné, teď se dostávají na normální cenu.

Jaká máte očekávání v ostatních úvěrových segmentech?

Pevně věřím, že se ekonomice bude dařit. Ale závisí to na několika faktorech: česká ekonomika trpí absolutním nedostatkem pracovních sil, rovněž se vypořádává s inflací, která je zčásti vyvolaná i expanzivní fiskální politikou vlád po celém světě. Což mělo nějakou logiku v covidovém období, nicméně ta expanzivní politika pokračovala i v době, kdy se ekonomika začala přehřívat. Je to vidět v cenách surovin, součástek atd.

České firmy se s tím vyrovnávají rozumně, proto očekávám růst. Limitujícím faktorem budou ale pracovní síly.

Stěžují si na to firmy?

Stěžují. Bohužel to jedna z mála věcí, kde jim jako banka neumíme pomoct, sehnat pracovníky.

Můžete ale třeba zafinancovat nějakou automatizaci výroby.

To je přesně to, kde řada firem hledá řešení. Firmy začínají - sice s jistou opatrností - více investovat do automatizace a robotizace. Stále je zde velký prostor, podle statistik v Česku připadá na jednoho obyvatele čtyřikrát míň robotů něž v Německu.

Nemůžeme ztrácet krok, musíme víc investovat do toho, abychom nebyli závislí na pracovní síle, abychom modernizovali to, co se tu vyrábí. Abychom podpořili dobrou značku českého průmyslu a inteligentně využili programy související s Green Dealem apod. Spousta lidí to bere jako problém a překážku, ale je to obrovská příležitost. Když se to dobře využije, můžeme výrazně posunout kvalitu české ekonomiky.

Můžeme se stát méně závislí na surovinách, které zde nemáme, můžeme snížit energetickou závislost i zvýšit ekonomickou efektivnost. Můžeme být prostě atraktivnější země. Souvisí to i s tím, jak je strukturovaná otázka veřejných financí. Nakolik jsme atraktivní země pro zahraniční investory. Trochu se obávám, že významné deficity dřív nebo později povedou ke zvyšování daní. Což není něco, co by lákalo investory.

Musíme motivovat lidi, aby studovali obory, které dávají smysl. A aby ti, kdo je vystudují, neodcházeli z České republiky.

Být jen dodavatelem třetího řádu je zajímavé, ono to české ekonomice hodně dlouho pomáhalo. Ale teď potřebujeme být víc inovativní a víc si sahat na konečnou výrobu.

Když se vrátím k nedostatku pracovních sil: máte pro firmy nějaká doporučení, kam si pro ně třeba sáhnout?

Nedá se to vyřešit jen tím, že někoho přeplatím, protože ve státě mám omezený počet pracovních sil. Jsou jen tři možnosti: Buď přibude počet občanů, což obvykle nejde moc rychle. Nebo sem začneme inteligentním způsobem zvát smysluplné ekonomické migranty.

Kdo to je?

Pojďme si říct, jaký typ pracovní síly zde rádi přivítáme a musíme jim nabídnout nějakou perspektivu. Chceme například softwarového inženýra? Je spousta skvělých softwarových inženýrů na Ukrajině, ale je to o tom, jak se k nim chováme. Chceme, aby museli čekat šest měsíců na vízum? Dokážeme urychlit tento proces?

V poslední řadě - a to je výzva zejména pro politiky - segment, který v počtu pracovních dlouhá léta v Česku roste, je státní sektor. Teď nemluvím o počtu učitelů, kteří jsou důležití a je potřeba, aby jich bylo možná i víc a kvalitnějších. Nebo hasičů a policistů. Mluvím o státních úřednících. Souvisí to i s digitalizací státní sféry, je dobré, že je to jedna z priorit současné vlády. Se zjednodušením byrokracie ve všem, kam se podíváte.

Když budeme mít jednoduchou elegantní státní administrativu, i investoři tu budou dělat projekty raději. Já znám bohužel jeden případ, kdy významný investor chtěl vybudovat opravdu hi-tech chemickou výrobu v České republice. Ale když se dozvěděl, že by mu povolování trvalo asi čtyři roky, postavil to v Kanadě.

Zrychlení a zjednodušení státní správy povede nejen k tomu, že se bude dařit lépe ekonomice, ale pevně věřím, že dokáže uvolnit pro firmy dalších sto tisíc pracovníků.

Že by státní úředníci přešli do soukromého sektoru.

No samozřejmě.

Vraťme se ještě ke Green Dealu: jak ho máme efektivně využít?

Jednak je potřeba se aktivně účastnit jeho vyjednávání. Je potřeba se také připravit, mít správné projekty. Je také třeba si připustit nutnost dekarbonizace, to je první mentální krok. Brát to jako příležitost, není to jen o nějaké evropské regulaci.

Dlouhodobě pozorujeme, že společnost, ať již spotřebitelé, obecně obyvatelé, ale zejména investoři ve většině západních zemí očekávají lepší a lepší energetickou efektivnost a nižší uhlíkovou stopu svých dodavatelů, poskytovatelů služeb atd. Pokud v tom zaspíme, může se stát, že naše výrobky budou míň a míň konkurenceschopné.

Uvědomme si, že jsme dominantně exportní ekonomika, na tom nic nezměníme, a ještě k tomu směrem na západ. Pokud náš výrobek, ať už to bude traktor, počítač nebo cokoli jiného, se bude vyrábět s výrazně vyšší karbonovou stopou, jednoho dne zjistíme, že se na těchto trzích těžko uplatňuje.

Všechny ty programy, které souvisí s Green Dealem, bychom měli využít ke snížení naší závislosti na zdrojích, které tu nemáme, typicky na plynu. Abychom dokázali snížit energetickou spotřebu, typicky měst, bytů, ale i firem. A pak investovat do moderních zdrojů energie, což nejsou jen klasická fotovoltaika, vítr. Je to určitě biomasa, štěpka, která může růst tady. A i inteligentní jaderná energie, možná postavená na jiných technologiích. Je potřeba ten mix posunovat modernějším způsobem.

Jaká v tom může být role bank?

Třeba poradenství v dotacích. Teď budou opravdu zajímavé dotace na to, jak zmodernizovat ekonomiku, jak snížit energetickou náročnost.

Šéfujete také segmentu, který se stará o malé a střední podniky (SME), jak si teď stojí? Mluvilo se o tom, že na ně covid dopadl nejvíc.

Je to hodně různé podle oboru. Segmenty, které byly přímo postiženy povinností lockdownu, trpěly hodně, zejména v první dvou vlnách. Státní pomoc určitě sehrála nějakou roli. Ale já obdivuju naše klienty, jakým kreativním způsobem dokázali velice rychle zareagovat. Koneckonců vidíme, jak rychle firmy začaly dodávat na dálku, jak se restaurace, které dříve nedovážely, přeorientovaly.

Firmy bez ohledu na velikost, nečekaly, až přijde státní podpora. Těch, které čekaly, bylo mezi našimi klienty velice málo.

Máte povědomí o tom, kolik jich s podnikáním skončilo? Byl segment SME tím, kde se končilo nejvíc?

Ano, ale na našem portfoliu to bylo méně než jedno procento.

Celý rozhovor si můžete pustit v úvodním videu.