Žen je v IT málo. Pro uplatnění přitom není nutné technické vzdělání

Obor informačních technologií je doménou mužů. Nejčastější klišé, se kterým se manažerka z IT firmy setkává. I tím si lze podle ní vysvětlit, proč je Česko s desetinovým zastoupením žen v populaci ICT odborníků na úplném konci pomyslného žebříčku evropských zemí.

Podobně nízkých hodnot dosahují pouze Malta s 11 procenty a Maďarsko s dvanácti. V průměru EU figuruje necelých 19 procent žen. Nejvyšší zastoupení mezi odborníky na informační technologie mají ženy v Bulharsku, Řecku a Rumunsku, kde jejich podíl přesahuje čtvrtinu. Více než pětinové zastoupení mají ženy ve Švédsku, Lotyšsku, Finsku, Dánsku nebo Portugalsku. Vyplývá z dat Eurostatu.

„Mnoho žen a dívek si představí osobu, která sedí celou svou pracovní dobu před počítačem a píše nějaké kódy, ale IT přitom nabízí mnohem víc,“ vysvětluje další stereotypy pro Ženský byznys Jana Černínová, partner a konzultant pro oblast personalistiky, diverzity a inkluze v Kyndrylu.

Muži v Česku dlouhodobě převažují nad ženami mezi ICT studenty. V roce 2021 tvořily ženy 17 procent všech vysokoškolských studentů těchto oborů. Konkrétně 3 887 studentek.

V minulých letech je však vidět stabilní růst. Například od roku 2010, kdy bylo mezi ICT jen 11,5 procenta žen, jde o více než poloviční nárůst. Stále ale platí, že v jiných vysokoškolských oborech je poměr diametrálně odlišný. Studentky tam tvoří průměrně 56 procent.

„V České republice vzniká mnoho krásných programů, projektů, iniciativ a pomáhá to statistiky zlepšovat. Ženy v IT je aktuální téma, hodně se o tom mluví,“ říká Jana Černínová z Kyndrylu. Což je největší zaměstnavatel v IT v Česku, část původní firmy IBM.

V brněnské pobočce inovačního klientského centra jdou proti celorepublikovému trendu a zaměstnávají více než 33 procent žen, což je téměř srovnatelné se zastoupením žen v takových gigantech, jako jsou Google, Facebook či Amazon.

Osvěta začíná podle ní právě u mladých dívek, spolupracují se středními a vysokými školami. Obor prý rozhodně není uzavřený jen pro ty, kteří studovali informační technologie.

„Určitě ne, máme u nás mnoho příběhů žen s netechnickým vzděláním. Uplatnily se u nás a vybudovaly kariéru, pokud jsou trpělivé – protože to není hned –, tak potenciál v IT je obrovský,“ je přesvědčená Jana Černínová a vypráví příběh své kolegyně a kamarádky.

„Začala u nás na studentské stáži, pak dostala práci u nás v personálním oddělení a pak přišla příležitost vést technický tým, z této pozice se později vypracovala do role manažerky, vedla i naši interní skupinu žen ve firmě“.

Častý je podle ní i příchod učitelek, které vyučují cizí jazyky. Hlásí se do rolí v zákaznickém servisu a postupem času se vypracují do vyšších rolí, i těch techničtějších.

V EU studovalo v roce 2020 vysokoškolské ICT obory 885 tisíc lidí. Nejvyšší podíl mezi všemi studenty měli ve Finsku a Estonsku, Česko je lehce nad průměrem. Ten je v EU 5 procent. Oproti tomu třeba Francie, Portugalsko či Itálie se třemi procenty zaostávají.

„Napříč zeměmi je výrazný rozdíl v zastoupení žen mezi vysokoškolskými studenty ICT oborů. Jedno z nejvyšších, přibližně třetinové zastoupení žen, najdeme ve Švédsku nebo v Estonsku,“ upozorňuje Martin Mana, ředitel odboru statistik rozvoje společnosti ČSÚ.

Absolutním lídrem je v této statistice z roku 2020 Rumunsko, které dosahuje téměř dvojnásobného zastoupení žen mezi ICT studenty, a sice 31,2 procenta. Velmi dobře si vedou i Bulharsko a Řecko.