Zemědělství volá ajťáky. Práci na polích a v chlévech mění datová analýza

Velké a silné stroje, bezpilotní traktory, drony či analýza dat.

Do zemědělství pronikají technologie, které mění zaběhané postupy, a může to pomoci pracovnímu trhu i přírodě. Technický pokrok snižuje objem lidské práce a zároveň umožňuje šetrnější využití půdy a menší dávky zemědělské chemie.

Kromě technologických novinek obor mění také evropská regulace, která tlačí na snižování uhlíkových emisí.

Proměny svého oboru popisuje Jan Šimek, šéf skupiny JTZE - druhého největšího agroholdingu v Česku, ve druhé části rozhovoru pro SZ Byznys. První část interview, kde Šimek mluví o dopadech energetické krize, vývoji cen a změnách dotační politiky, jsme zveřejnili ve středu.

V čem jsou moderní zemědělské stroje šetrnější k přírodě?

Za prvé přinášejí úbytek lidské práce. Na větší traktory potřebujete méně řidičů. A z více důvodů jsou výrazně šetrnější. Jednak se používají pásové technologie a traktor na pásech půdu méně utuží. Ale i klasické kolové stroje, když jsou velké a silné, mohou udělat méně přejezdů po poli, takže ho méně naruší. Zároveň z nových strojů nevytéká nafta a další znečišťující látky do přírody.

To je ale spíš evoluce než revoluce na polích…

Ano, ale revoluce přichází. Už dnes jsou úplně automatické traktory a stroje, které po poli jezdí samy. Traktorista přijede na pole a pak už ho může zapnout na autopilota, který sám seje nebo připravuje tu půdu. To už je relativně běžné. Za pět až deset let ale už řada strojů na pole i sama dojede. Nebo je tam někdo doveze a ony tam budou jezdit samy.

Automatizaci vidíme samozřejmě i v živočišné výrobě. Vidíme nástup robotizovaných dojíren nebo dojicích robotů, které už nepotřebují žádnou lidskou sílu.

Využíváte drony? Slyšela jsem o tom, ale zatím jsem je v praxi na polích neviděla…

Drony jsou zatím využívány na účely čistě pozorovací. Například agronom potřebuje vidět, jak pole vypadá někde uprostřed, kam nemůže dojít, tak se tam podívá s dronem. Ale využití bude časem širší. Úplně běžné jsou už dnes drony s multispektrálními kamerami, které například umí odhadnout nemocnost určitého porostu nebo jeho části, výskyt nějaké choroby. Podle analýzy porostu dokážete vytvořit aplikační mapu na ochranný postřik, která se nahraje do toho stroje. Takový speciální dron s nádrží aplikuje postřik přímo na jednom konkrétním místě, nemusí to dělat na celém poli. To už se dnes používá, i když zatím na malé výměře.

Co datová analýza? Vyhodnocení dat třeba o úrodnosti různých pozemků v různých letech, s využitím určitých plodin a chemikálií, v tom musí být velký potenciál, ne?

Je to naprosto nesrovnatelné s tím, co bylo dřív. Dostupných dat je obrovské množství, ať už z družic nebo přímo ze strojů, například z kombajnů, které vidí, kolik se sklidilo, jaký byl výnos na konkrétním nejen hektaru, ale skoro na konkrétním metru. Dále se používají družicové snímky, kde je vidět, jak porost rostl, což může ukázat nějaký problém.

Dá se to využít i v živočišné výrobě?

Ano. Každá moderní dojírna nebo dojicí robot sbírá velké množství dat o každém zvířeti. Když je nějaké zvíře nemocné, můžeme ho léčit cíleně. Máme prostě spoustu informací, které se dají využít. Samozřejmě to není jednoduché, vyžaduje to skutečné specialisty.

Znamená to, že vzniká nová profese zemědělského analytika? Odborníka na farmaření, IT a analýzu dat? Zaměstnáváte už dnes takové lidi?

Zaměstnáváme agronomy, někteří jsou spíš na organizování práce, někteří spíš na ty technické nejodbornější věci. Ale zemědělský analytik nebo zemědělský datový analytik, ano, práce agronoma bude čím dál víc právě o tomto. Budeme hrozně rádi, když se nám ozvou mladí lidé, kteří o takovou práci mají zájem. Neustále je hledáme a myslím, že jim nabízíme zajímavou příležitost. Nejsme samozřejmě jediná firma, která je využívá. Zemědělství je dnes nesmírně zajímavé pro spoustu mladých lidí.

Učí se tyto specializace na našich zemědělských univerzitách?

Ano, máme zajímavou spolupráci s Mendelovou univerzitou, rádi bychom spolupracovali i s Českou zemědělskou univerzitou. Školy na to reagují, snaží se, ale co jim někdy může chybět, je nedostatek studentů a nedostatek zájmu. Ale myslím, že zrovna toto se momentálně ubírá správným směrem.

Jedním z dopadů energetické krize a války na Ukrajině je zdražení hnojiv. Cena se už na původní úrovně zřejmě nevrátí, nutí vás to chemií šetřit. Řeší to technologie?

Jednoznačně ano. Ono to bylo vidět už v minulých letech. Moc se to neví, ale my v Česku spotřebováváme výrazně méně chemie i průmyslových hnojiv na hektar než řada států v západní Evropě. Tady v Česku se aplikují dva litry účinné látky chemických postřiků na hektar, třeba v Irsku nebo Belgii šest, sedm i osm litrů na hektar.

Není to dané nižší koupěschopností našich farmářů? Nebo tím, že máme v průměru lepší podmínky, úrodnější půdu?

Dobrá otázka. Nikdo mi to neuměl vysvětlit, nevím. Lepší půdu nemáme, spíš Belgie nebo Irsko mají v průměru lepší půdu než my. Jen by lidé měli vědět, že v pšenici z Česka je prostě méně chemie než v té zahraniční, což často lidé myslí, že je naopak. Ale k vaší otázce, technologie neustále přispívají k tomu, že se množství jak průmyslových hnojiv, tak dalších chemických látek se snižuje. Zatím sice ne běžná, ale čím dál běžnější je variabilní aplikace hnojiv a chemie, kdy se vytvářejí aplikační mapy a aplikuje se množství chemie, na některá místa více, na jiná méně. Tím pádem se v průměru aplikuje méně.

Dalším technologickým trendem, o kterém se mluví, je agrivoltaika. Tedy využití pozemků jednak pro pěstování plodin, jednak pro výrobu solární energie. Solární panely se staví na polích nebo na sklenících. Jaký to má potenciál v Česku?

Myslím si, že v první řadě je pro soláry třeba využívat střechy. My jsme takto loni postavili dvě elektrárny, které zásobují naše živočišné chovy. Agrovoltaika je dnes velké téma, ale zatím se o tom víc mluví, než že by se stavěla.

Viděl jsem zahraniční projekty, kde se fotovoltaika staví například nad sady a panely mimo jiné chrání stromy proti kroupám. Upřímně si ale myslím, že to zatím ekonomicky úplně nefunguje. A všude nemůžete nad poli postavit fotovoltaiku, ta by brala část slunečního záření plodinám.

Jedním z velkých témat evropského boje emisemi je spotřeba masa. Dobytek produkuje CO2, proto se tlačí na snižování spotřeby masa a omezování chovů. Dotýká se to českých farmářů?

Zatím tolik ne, ale samozřejmě mám obavy, že bude. Dovolil bych si k tomu pár poznámek. Všichni se shodneme, že by bylo potřeba využívat více organických hnojiv a méně hnojiv průmyslových. Ale organická hnojiva vzniknou jenom z živočišné výroby. Případně z meziplodin, ale hlavně klasicky z dobytka. Snižovat počet zvířat znamená snižovat množství organických hnojiv.

Když se ale podíváme na graf vývoje hovězího dobytka, tak současný počet kusů je nižší nejenom oproti dobám třeba před padesáti lety, a i ve srovnání s první republikou. My na našem území rozhodně nemáme nadměrné množství zvířat.

Projevuje se na spotřebě masa propagace jeho nižší konzumace?

U drůbeže nebo vepřového se v Česku vyrobí jenom padesát procent toho, co se spotřebuje, takže se musí dovážet. Tam zatím není vidět velká změna ve spotřebě. Podobně je to i u mléka. Jsou tu různé rostlinné náhražky, ale ty zatím mají jenom menší podíl na trhu. A často jsou to potraviny vyráběné z dovážené sóji.

My sledujeme různé firmy, které se výrobě náhražek živočišných produktů věnují. Často jsou to obrovské startupy v Americe, ale úplně se jim na burze nedaří. Zatím se nedá říct, že by to byl nějaký silný trend. Uvidíme.

Když mluvíme o náhražkách tradičních potravin, co říkáte na využití hmyzu v lidské výživě? Může to být významný zdroj bílkovin a dalších cenných látek. Nebudou se časem čeští farmáři věnovat i pěstování jedlého hmyzu?

Je to něco, na co se rádi podíváme, co máme v dlouhodobém hledáčku. Ale rozhodně ne, že bychom to už plánovali nebo na to stavěli nějakou výrobnu.

Takže v dohledné budoucnosti na větší využití náhražek tradičních potravin umělým masem nebo hmyzí moukou nevěříte?

Nechtěl bych v tom být úplný zpátečník. Jsme třeba v kontaktu s firmami, které mohou rostlinné náhražky živočišných produktů vyrábět, my bychom jim rádi dodávali třeba rostlinné vstupy, polotovary. Ale že bychom založili nějakou továrnu na výrobu umělého masa, to se asi v dohledné době nestane.