Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Rozdělení podniku, propouštění, ale i optimalizace pobočkové sítě. Pošta prochází transformací a ztrátovou Balíkovnu chce prodat. Samotný poštovní byznys – tedy služby, které plní v rámci státem udělené licence – se jí totiž daří dostat k černé nule. Přesto celkově loni Pošta hospodařila se ztrátou 1,25 miliardy korun.
Podívejte se na první část rozhovoru s Miroslavem Štěpánem
„Pokud je Česká pošta dlouhodobě v záporném hospodářském výsledku, ale tu veřejnou poštovní službu se jí podařilo dostat do ekonomické stability, kde to může být někde na úrovni černé nuly, někdo prostě musí zafinancovat tu ztrátu. Pošta na to nemá a nemyslím si, že by to měl financovat daňový poplatník prostřednictvím toho, že by to stát vlastnil a dotoval a dotoval,“ říká v rozhovoru pro SZ Byznys o možném prodeji Balíkovny šéf České pošty Miroslav Štěpán.
Úřad práce na poště
Součástí transformace státního podniku jsou také nové agendy. Tedy služby, jež se dají implementovat do České pošty a v rámci nichž následně působí jako prostředník mezi státem a občany. Zatím to poště přináší jednotky milionů korun, do budoucna by to mělo být výrazně víc.
To je příklad jednoduché agendy úřadu práce, kterou už pošta nabízí na více než stovce míst a od poloviny roku ji chce rozšířit na více než 750 poboček.
„Jsme další alternativou pro občana. Tím, jak má Česká pošta širokou síť, ať už kamenných poboček nebo kontaktních lidí v terénu, kterých jsou 4 tisíce, nabízí se tu síť využít ve prospěch občanů a státu. Aby občan jednoduché podání žádosti, které nechce dělat digitálně, udělal prostřednictvím poštovní pobočky. My zajistíme přenos informací do systému úřadu práce,“ dodává Štěpán s tím, že úřad práce chce naopak své zaměstnance využít k sofistikovanějším úkonům. Úřad práce tak pokračuje v ohlášeném uzavírání svých poboček po republice. V každém čtvrtletí jich ruší 15 až 20.
Stejnou službu teď Česká pošta testuje s podáním pro zdravotní pojišťovnu. „Pošta by opravdu měla být alternativou pro občana v běžných poloúřednických úkonech,“ dodává. Pokud bude pošta tuto agendu zvládat, mohou ji do budoucna nabízet všechny pobočky.
Nákup od pošťáka po celé republice
Mezi další služby, které Česká pošta začala nabízet, patří rozvoz nákupů ve spolupráci s obchodní sítí COOP. „Toto je ta budoucí role České pošty. Je potřeba přiznat, že ty povinnosti, které jsou na nás kladeny – tedy mít 2900 poboček a 4000 kontaktních lidí v terénu – tak tyto nároky jsou větší, než poptávka po poštovních službách. Proto se tu mezeru snažíme nějakým způsobem vytížit. Všechny nové služby jsou právě na vytížení našich kapacit,“ dodává Štěpán.
V případě nákupů je dle Štěpána zájem nejenom ze strany pošty, ale i ze strany společnosti COOP rozšířit služby do celé republiky. „Není to žádná konkurence Rohlíkům a Košíkům, je to spíše zaměřeno na venkov. Tak jako je zaměřen COOP. Je to dodatečná služba pro vesnici,“ dodává Štěpán.
Tři a půl minuty čekání na poště
Pošta má za sebou také výrazné zeštíhlení pobočkové sítě. „My jsme jen naplnili tu povinnost, kterou máme mít. Tato povinnost se z 3200 poboček snížila na 2900 poboček,“ říká Štěpán. Pošta má už dle něj k dispozici také data o vyhodnocení tohoto kroku – ukazují, že čekací doba se nezvýšila a v průměru lidé na pobočkách stojí ve frontě 3,5 minuty.
Další snižování pobočkové sítě se nechystá. „Aktuálně nás poštovní licence zavazuje k povinnosti provozovat 2900 pošt nebo Pošt Partner, což děláme. Nedali jsme na stůl žádnou variantu nebo podnět k tomu, aby někdo projednal úlevu této povinnosti,“ dodává Štěpán. Do budoucna by ale měla permanentně probíhat debata mezi představiteli státu a managementem České pošty, jak široká má poštovní služba být. „Myslím, že by neměla být debata jednou za pět let, ale měla by být kontinuální,“ dodává Štěpán.
Pošta je v tomto týdnu tématem na půdě Poslanecké sněmovny i Senátu. Někteří zákonodárci si stěžovali, že mají o státním podniku málo informací. To Miroslav Štěpán odmítá. „Pravidelně informujeme jak našeho zakladatele, tak naše klíčová ministerstva. Je tu dozorčí rada, která má každý měsíc kompletní sadu informací a účastníme se různých konferencí – ať už je to Svaz měst a obcí, Sdružení místních samospráv nebo výbory v Senátu. Ten dialog je na vysoké úrovni,“ dodává Štěpán.
