Zásilkovnu prodala za miliardy. Teď sype peníze do firem, které pomáhají

Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.

Ze Zásilkovny vybudovala nadnárodní kolos, který doručoval balíky do celé Evropy, do Ameriky, Asie, do Spojených arabských emirátů. Pak ale přepnula do fáze: chci odejít.

„Bylo to v Mexiku roku 2022, kde jsme trávili léto na pláži s přáteli a dětmi. Dnes jim je 16, 13 a 11 let. A jak tak koukám na tu svoji rodinu, říkám si, nemám majoritu, mám zhruba 49 % a děti jsou tři. Jak se podíly budou dělit? Jak se budou dělit s následníky dalších společníků?“ vzpomíná Simona Kijonková na moment, kdy se rozhodla „své čtvrté dítě“ prodat.

„Když jsem se rozhodovala, že půjdu do exitu, byla jsem hodně smutná. Nedokázala jsem si vůbec představit, že opustím to baby, které jsem vychovávala 13 let, že opustím těch 2000 zaměstnanců. Jako když máte dítě, které jde na vysokou školu do zahraničí, zamáváte mu a víte, že už má vlastní život. Tak jsem se cítila,“ popisuje zakladatelka Zásilkovny.

Teď už to bude rok, co největší obchod svého života uzavřela. Ze zájemců, mezi nimiž byl i vlastník britské pošty Royal Mail Daniel Křetínský, si nakonec vybrala nadnárodní skupinu CVC a českou investiční společnost Emma Capital Jiřího Šmejce.

Při výběru budoucího nápadníka Zásilkovny nehrály roli jen peníze, i když částka, za kterou se firmu podařilo prodat, mířila podle neoficiálních informací k vyšším jednotkám miliard korun. „Bavili jsme se o strategiích. Na druhou stranu, když z firmy stoprocentně odcházíte, už je to firma jiného majitele. Počítám s tím, že půjde jinam, než kdybych tam byla já,“ řekla Kijonková v Agendě SZ Byznys.

Že ze Zásilkovny Simona Kijonková nevybudovala jednorožce –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ tedy společnost s hodnotou miliardy dolarů –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ji prý nemrzí: „Je mi 47 let, myslím, že času na budování jednorožců mám ještě spoustu. Těším se, že budu budovat daleko větší firmy.“

Miliardy z prodeje logistického kolosu převedli manželé Simona a Jaromír Kijonkovi na účet své investiční společnosti JSK Investment. „Necítím se bohatá, vnímám se jako správce majetku. Ty peníze mi nepřišly na soukromý účet, jsou na účtech firmy, kde je potřeba se o ně starat,“ uvedla byznysmenka.

Kolem Kijonkových se rázem vyrojila celá řada lidí, kteří jim chtěli se správou majetku pomoci. „To byla fronta lidí. Všichni přišli, že mi poradí, jak investovat správně peníze a kam. Zatímco jako podnikatel musíte dělat řadu rychlých rozhodnutí každý den, v investování platí, že čím víc si dáváte s rozhodnutími na čas, tím lépe,“ míní investorka.

Jak s penězi Kijonkovi naložili prozatím? Diverzifikovali. „Máme to v dluhopisových a akciových fondech, více v zahraničí než v České republice. Nicméně za posledního půl roku už jsme investovali do čtyř projektů. Další se ještě do konce roku s největší pravděpodobností podaří. Dívala jsem se na projekty za miliardu a 200 milionů korun. To není úplně malinká částka,“ shrnuje v rozhovoru Kijonková.

Zaměřovat se chce na začínající startupy i na malé až střední firmy do 20 milionů eur se společenským přesahem. Zatím posledním „úlovkem“ je český startup Kodu, který chce zprostředkovávat minidomky, které mají podlahovou plochu kolem 25 m², tzv. tiny houses. Co manžele ke vstupu do malého projektu Romany Voříškové a Jitky Plevové vedlo?

„Vize udělat dostupnější bydlení pro singles, jak pro mladé, tak pro seniory, kteří žijí sami. Rodina s pěti dětmi a třemi psy nebo ten, kdo miluje centrum Prahy, tam bydlet nebude. Ale ten, kdo má rád soukromí a nechce bydlet ve spolubydlení, vyhovuje mu příroda, vyhovuje mu krásný design… Cílovou skupinu si to najde.“

Zatím je na světě teprve deset mikrodomků značky Kodu, potenciál ale cítí Kijonková silný. „Růst teď bude v tisících procent, jsme úplně na začátku.  Předpokládám, že se dostaneme na velmi zajímavá čísla,“ řekla investorka, která si v Kodu ukousla 20% podíl. Investovanou částku neupřesnila.

Další peníze, které Zásilkovna vydělala, letěly do projektu In Touch, za kterým stojí Vassili le Moigne.

„Je to platforma na bázi umělé inteligence, která na pravidelné bázi kontaktuje seniora přes klasický telefon nebo přes mobil a pohovoří s ním na jakékoliv téma, klidně o zahrádce. Rozhovor bude vyhodnocovat, a když tam bude něco naznačovat, že se senior necítí dobře, jak mentálně nebo zdravotně, tak bude posílat alerty klientovi, třeba vnučce nebo dceři, případně nějakému pečujícímu lékaři,“ popisuje Kijonková. Aplikace už je hotová a oficiálně bude spuštěná do pár měsíců.

Příští investicí společnosti JSK bude patrně aplikace, která řeší duševní zdraví dětí. „Byla jsem šokována informacemi, kolik procent dětí trpí duševní poruchou a kolik jich chtělo spáchat sebevraždu,“ svěřila se Kijonková SZ Byznys.

„Děti v tomhle věku by potřebovaly nejvíc obejmout, lásku a komunikaci. Kolikrát o nějakých věcech s námi mluvit nechtějí, ale když mají bezpečné prostředí internetu, tak aplikace s nimi dokáže komunikovat na bázi kamaráda. Ta aplikace umí číst všechno, co se na mobilu děje, a dokáže zachraňovat životy,“ nastiňuje investorka projekt, který přitáhne další peníze JSK.

Zároveň ale přidává nedávný vlastní negativní zážitek s umělou inteligencí. „Mám zrovna čerstvou zkušenost, kdy umělá inteligence dokáže být negativní a hodně zlá. Přednášela jsem na nějaké konferenci a nejmenovaná firma mě požádala, abych pro ně natočila nevinné video jako pozvánku na tu konferenci. Moji identitu a identitu té firmy prostřednictvím AI někdo zneužil a chtěl z lidí vymámit kontakty a peníze.“

Simona Kijonková také založila nadaci, která chce pomáhat znevýhodněným dětem překonávat životní bariéry. „Já sama jsem dítě ze sociálně vyloučené lokality. Problém sociálně vyloučených lokalit je stigma. Nemáte oblečení a mobily, co mají ostatní. Když se tam narodíte, vyrůstáte v bublině, že nepracovat je v pořádku, krást je v pořádku, brát drogy je v pořádku, nechodit do školy je v pořádku. Tohle je potřeba rozrazit,“ myslí si rodačka z Karlových Varů.

„Naším cílem je vybudovat ve všech 606 sociálně vyloučených lokalitách volnočasová centra pro děti. Máme už název, Smajlíček. Bude pomáhat těm dětem psát úkoly, budou tam mít k dispozici počítače, knihovnu, aby byly finančně a IT gramotné. Chceme vybudovat prostředí, které pro ně bude bezpečné, ať se jim doma děje cokoliv, aby měly kam utéct,“ přeje si Kijonková v rozhovoru.