První dáma ČNB: Dovolená v Česku je drahá a bude dražší

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Tak pozitivní vývoj inflace, jako statistici vykázali v červnu, nečekala ani sama centrální banka. Rychlé snižování sazeb ale podle viceguvernérky Evy Zamrazilové nehrozí. „Znamená to, že inflace je letos skutečně velmi rozkolísaná. Pokles cen je hodně tažen volatilními položkami, které tentokrát překvapily dolů, ale příště mohou překvapit nahoru.“

I proto nelze čekat, že by se ČNB pod vlivem nízkého červnového čísla pustila do rychlejšího snižování sazeb. „Neznamená to strmý pád sazeb, znamená to pouze to, že můžeme dál uvolňovat naši měnovou politiku,“ uvedla v rozhovoru pro SZ Byznys.

Růst cen potravin a nealkoholických nápojů sice v červnu klesl. Problémy naopak přetrvávají v cenách služeb, které se v úhrnu zvýšily skoro o pět procent. Ve stravování to bylo více než sedm procent, v ubytovacích službách dokonce o osm procent.

Podle Zamrazilové jsou služby posledním ohniskem inflace. Doutnat tam ale může ještě dlouho, upozorňuje. „Teď se na to ve světě zpracovávají různé studie, které říkají, že když máte na začátku nějaký energetický šok, tak v cenách zboží tenhle šok odezní třeba do roka, zatímco v cenách služeb to může trvat až tři roky. To neznamená, že by ceny služeb měly dále růst. Znamená to, že se normalizují pomaleji,“ upozornila Zamrazilová.

Nicméně i tempo zdražování ve službách zvolnilo. „Teď se musíme snažit rozklíčovat, jak moc je perzistence cen ve službách nebezpečná a jakým způsobem by na ni správně měla reagovat měnová politika, protože rozhodně není naším cílem držet měnovou politiku zbytečně přísnou,“ říká viceguvernérka ČNB. „Malé a střední podniky by si pro rozvoj své investiční aktivity nižší úrokové sazby zasloužily,“ dodala.

„S velkým znepokojením“ sleduje viceguvernérka také avizovaný nárůst platů ve veřejné sféře, který ohlásil na září ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Po posledním zasedání bankovní rady z konce června činí základní úroková sazba 4,75 %. Příště se radní nad sazbami sejdou 1. srpna. Podle Zamrazilové přijde další snížení a do konce roku jich bude několik. „Určitě bude možné úrokové sazby snižovat, ale teď neřeknu, jakým tempem a kdy přesně. Zjevně tady je ještě další prostor pro snižování,“ potvrdila v rozhovoru.

Na zasedání 25. června prosadilo pět radních snížení o 50 bazických bodů, sama Zamrazilová spolu s radní Karinou Kubelkovou zvedly ruku pro mírnější snížení, o 25 bazických bodů. Viceguvernérka zpětně připouští, že byla příliš opatrná. „Možná bych to tak viděla, ale pořád je ve hře volatilita inflace. Ve světle toho čísla (výsledku červnové inflace, pozn. red.) se ukázalo, že rozhodnutí snížit o těch 50 bazických bodů mělo své opodstatnění.“

Do konce roku čekají centrální bankéře ještě čtyři zasedání, na kterých se bude o sazbách rozhodovat. V srpnu, září, listopadu a prosinci. Kdyby pokaždé sazbu „sundali“ o čtvrt procentního bodu, dostala by se na konci roku pod čtyři procenta. 

Podle Evy Zamrazilové jsou koncem letoška realistická právě čtyři procenta. „Čtyři procenta je poměrně realistický výhled.“ Otázkou je, kde se snižování úroků zastaví. Eva Zamrazilová si podobně jako guvernér Aleš Michl myslí, že nový normál bude vyšší, než byli Češi zvyklí, a to na úrovni tři až 3,5 %.

Vyšší hladinu sazeb poznají lidé především na cenách úvěrů a hypoték. Ty už se podle Zamrazilové nevrátí ke dvěma procentům. „Za této bankovní rady ne,“ vzkázala. „Jestliže by byla základní úroková sazba čistě teoreticky tři procenta, tak si myslím, že hypotéky by klidně mohly být někde ke čtyřce,“ odhaduje.

Přestože ČNB od prosince systematicky demontuje základní úrokovou sazbu, růst spotřeby naposledy trochu zabrzdil. Maloobchod v květnu podle očekávání zvolnil tempo růstu z 5,3 % na 4,4 %. „Číslo za jeden měsíc nemůže mluvit o celém trendu. Já bych řekla, že se spotřeba možná rozjíždí ještě lépe, než jsme očekávali. Celková spotřeba v ekonomice je víceméně taková, jaká byla před pandemií,“ uvedla viceguvernérka s tím, že zaostávající spotřebu domácností do značné míry kompenzovala vysoká vládní spotřeba.

Lidé nákupy oddalovali i z obav z vysokých faktur za energie. „Hodně domácností odkládalo úspory i proto, že se obávaly svých účtů za energie. Myslím si, že teď mají energie ještě prostor k poklesu, někteří velcí hráči už to oznamují, pokud nedojde zase k nějakému šoku, tak už by ceny energií neměly domácnosti trápit tak, jako tomu bylo,“ míní viceguvernérka.

Vklady domácností, ale také firem stále ovšem ještě rostou. Lidé utrácejí opatrně, zároveň jim vyhovují stále ještě slušné úroky na spořicích účtech. „Míra úspor je historicky rekordní. Je do značné míry tažena sektorem bohatších domácností, které nemají až tak vysoký sklon ke klasické spotřebě. Je to odložená poptávka po nemovitostech nebo investičním zboží,“ domnívá se viceguvernérka.

„Obecně bych sázela na to, že tyto prostředky budou rozpuštěny na realitním trhu. S růstem zájmu o reality by pochopitelně zase rostly jejich ceny, což se potažmo promítne jak v klasickém nájemném, zřejmě tak i v imputovaném nájemném,“ přemýšlí Eva Zamrazilová.

Česká národní banka zlepšila v aktualizované prognóze svůj výhled vývoje tuzemské ekonomiky HDP. Letos vzroste o 1,4 %, zatímco únorová prognóza čekala růst o 0,6 %. Podle viceguvernérky možná nešlo o poslední revizi: „Je možné, že situace bude ještě o něco málo lepší než ta 1,4 %.“

Průmyslová výroba i stavebnictví stále ve svém výkonu mírně klesají. Zamrazilová ale nemá za to, že by je dusily vyšší úrokové sazby. Za chabý výkon průmyslu podle ní může situace v automotive.

Snížení sazeb oslabilo českou korunu. To poznají lidé na dovolených. Podle Zamrazilové ale není kurzová ztráta nijak významná. „Na padesátitisícové dovolené je to maximálně 1000 Kč, kdyby šlo o 50 haléřů. Není to drama, ale co za mě je trochu problém, je volatilita koruny.“