Z varu rovnou do ledu. Expert popisuje, jak se změnil český trh práce

Tvrdší a delší vyjednávání, ale i přidávání „podle zásluh“. Pracovní trh se mění a zaměstnanci si toho začínají být vědomi. Přestávají hrozit odchodem a práce si více váží.

„Trh práce se trochu mění, my jsme donedávna byli zvyklí říkat, že trh práce je přehřátý, já bych teď řekl, že je naopak zamrzlý. A je otázka, jak dlouho v tomto stavu bude pokračovat,“ říká v rozhovoru pro SZ Byznys generální ředitel společnosti Randstad Martin Jánský.

Firmy podle něj sice nemají zakázky, ale nepropouští a zároveň ani příliš nenabírají. „Také zaměstnanci teď nejsou příliš jako náchylní k tomu, aby měnili zaměstnání, takže bych řekl, že teď je situace takové vyčkávání,“ dodává.

Odbory šly na sklonku roku 2023 do vyjednávání s jasným cílem – desetiprocentní růst mezd? Porostou letos mzdy o desetinu?

Někde ano, ale v průměru určitě ne. Z našeho průzkumu vyplývá, že zhruba polovina firem bude přidávat v rozmezí od pěti do 10 procent. Dalších zhruba 45 procent bude přidávat od procenta do pěti procent. Průměr by se mohl pohybovat kolem šesti, sedmi procent.

Kde se bude přidávat nejvíc?

Nejčastěji budou firmy přidávat v sektorech, kterým se opravdu daří – buď souvisí nějakým způsobem s financemi, tedy finanční sektor, pojišťovnictví, bankovnictví, anebo s energetikou či plynárenstvím.

A kde se naopak přidávat nebude, anebo kde naopak ty mzdy porostou nejpomaleji?

Neřekl bych, že to se dá určit sektorově, ale určitě je řada firem, které jsou na tom buď ekonomicky poměrně špatně nebo se jim snižuje poptávka. To jsou třeba firmy v automobilovém průmyslu, firmy hodně závislé na německém trhu. Ty budou s nárůstem velmi opatrné.

Navyšuje se v Česku stále plošně, nebo se už od toho ustupuje a je to spíš podle zásluh?

Plošné navyšování je stále ta nejčastější varianta, ale i v této plošné variantě se nejčastěji setkáváme s tím, že firma řekne ano, budeme plošně navyšovat, ale potom volí individuálně, kolik komu to bude. Všichni nedostanou stejné procento, přestože firma vyhlásí, že bude navyšovat plošně.

Jaký to bude vlastně rok pro zaměstnance? V poslední době tahali za delší konec provazu, stále to bude platit?

Obecně ano, ale ten trh práce se mění. Donedávna jsme byli zvyklí říkat, že trh práce je přehřátý, teď bych řekl, že je naopak zamrzlý. A je otázka, jak dlouho v tomto stavu bude pokračovat. Mám na mysli to, že teď řada firem nepropouští, i když nemají dostatečnou poptávku, protože se trochu obávají toho, že až se ta poptávka navýší, horko těžko by ty propuštěné zaměstnance získaly zpátky. Zároveň firmy ani příliš nenabírají.

Také zaměstnanci teď nejsou příliš náchylní k tomu, aby měnili zaměstnání, takže bych řekl, že teď ta situace je takové jako vyčkávání. Všichni čekají na to, jak dopadne první kvartál a jak se bude vyvíjet ekonomika a poptávka firem. Čekám, že větší oživení trhu nastane v druhé polovině. Bude záležet na tom, jak se bude dařit ekonomice.

Takže už zaměstnanci nehrozí odchodem, aby si zvedli plat, a začínají se bát, že by práci mohli ztratit?

Viděli jsme to poměrně výrazně ve čtvrtém kvartálu loňského roku a ta situace bude pokračovat. I zaměstnanci mají nyní větší obavu ze změny zaměstnání. Je tam určitá změna chování, nemyslím si, že bude dlouhodobá. Pokud se v druhé polovině podaří ekonomice Unie růst a firmám trochu otevřít stavidla, přinese to zpět vyjednávání zaměstnanců a hru firem o to, jak je nalákat.

Z prosincových čísel vychází , že v tuto chvíli je dokonce víc žadatelů o práci než volných míst…

To se stalo i v minulém roce a je to jen o pár tisíc, takže bych neřekl, že je to výrazná změna. Navíc firmy dnes nemají povinnost hlásit všechny své volné pozice na Úřad práce, takže ta statistika může být i z poměrně značné míry zavádějící. Ten rozdíl ale není velký.

Hrozí letos hromadné propouštění?

To si nemyslím. Mohou to být jednotlivé případy, ale podívejme se například Liberty na Ostravsku. Mají ekonomické problémy, nejsou schopni pokračovat v provozu, přesto se snaží do poslední chvíle udržet zaměstnance. Ono to má samozřejmě i sociální pohled v daném regionu, ale firmy vědí, že nábor zaměstnanců, zejména když je jednou propustily, je nákladná záležitost. Budou to maximálně jednotlivé případy.

Na druhou stranu z průmyslu zatím nepřicházejí dobré zprávy. Jak dlouho to firmy vydrží?

Nepřicházejí. Proto, jak jsem říkal, bude první polovina roku velmi opatrná. Možná se bude mírně zvedat nezaměstnanost, tak v desetinách procent, ale určitě to nebudou nějaké skokové nárůsty. Myslím si, že půlrok ještě firmy budou vyčkávat a že snad se i té naší ekonomice začne v průběhu toho roku lépe dařit. Firmy se snaží vidět světlo na konci tunelu.

Jak tohle všechno dopadá na ty nové uchazeče o práci? Třeba na absolventy?

Absolventi mají tu výhodu, že patří do poměrně poptávané skupiny. Firmy je chtějí. Samozřejmě někdy se setkáváme s tím, že mají přemrštěné nároky, ať už na mzdu nebo jiné výdobytky. Absolventi jsou ale poměrně horké zboží, takže jsou na tom stále dobře. I tady ale dochází k většímu vyjednávání. Dneska firmy víc vyjednávají o tom, co si mohou dovolit a co ve finále těm lidem nabídnou a pak už jen záleží na nabídce a poptávce.

Jsou ta vyjednávání jsou tvrdší než v minulosti?

Rozhodně. Firmy musí šetřit a otáčejí skutečně každou korunu i v těch mzdových nákladech.

A není tedy nástupní plat absolventů nižší?

Ne. Možná neroste rok od roku tak rychle jako v minulosti, ale nástupní platy, stejně jako průměrná nominální mzda, ne příliš ta reálná (po odečtení inflace, pozn. red.), tak to není nižší než v předchozím roce.

Na jakou vysokou školu si podat přihlášku, co jít studovat, abych začala s nejvyšším nástupním platem, abych měla jistotu, že mi mzdy porostou?

Technické obory rozhodně, ať už IT, inženýring, strojírenství, cokoliv, co souvisí s technikou, s technologiemi, s kvalifikací v této oblasti. To je určitě sázka na dobrou kartu. Záleží na typu firmy, na lokalitě, konkrétní pozice i konkrétní zkušenosti kandidáta, ale nástupní plat je u technicky zdatných kandidátů 30 až 50 tisíc.

A co naopak nestudovat? Čemu se naopak teď vyhnout. Kde ten trh je už přehřátý?

Nechtěl bych někoho strašit a odrazovat. Myslím, že zejména, co se týče vysokoškolského vzdělání, tak většina oborů má dobré uplatnění, ale obecně bych řekl, že menší poptávka je po lidech, kteří mají spíše obecné vzdělání, třeba obchodní, ekonomické, ale není příliš konkrétně a technicky zaměřené.