Zvláštní daň může přivést řadu firem k bankrotu, varuje expert

Windfall tax, mimořádné zdanění nadprůměrných zisků ve vybraných oborech, zasáhne podle odhadů Ministerstva financí „vyšší desítky až nižší stovky“ firem. Daňový partner advokátní kanceláře Havel & Partners David Krch je ale přesvědčen, že daň počet poplatníků se ve skutečnosti může vyšplhat až na tisíce.

Firmy, které v minulých letech startovaly nový byznys, takže byly ztrátové nebo na nule, totiž kvůli pravidlům pro výběr této daně odevzdají státu v příštích třech letech téměř celý svůj profit. Podle Krcha to povede k insolvencím a soudním sporům podnikatelů se státem.

„Nekritizujeme Ministerstvo financí za to, že nedokázalo v krátké době připravit zákon tak, aby výsledek neměl chyby. Kritizujeme je za to, že si nepřizvali odborníky, aby nedostatky bylo možné rychle odstranit. Námitek je mnoho,“ říká Krch v rozhovoru pro SZ Byznys.

Zakládající společník firmy Havel & Partners Tax připouští, že není v této problematice zcela nezávislým odborníkem. „Nemám důvod zakrývat, že naše kancelář zastupuje subjekty, které windfall daň budou platit. Ale ani my ani tyto subjekty samotné nemají v principu s touto daní problém. Problém je s tím, jak je nastavená, v tom, že vede k nerovnostem v rámci odvětví mezi subjekty i přeshraničně,“ vysvětluje.

Na linkedinu jste napsal, že ministerstvo financí fatálně selhalo, když připravilo windfall tax bez konzultace s komorou daňových poradců a odmítlo připomínky daňových expertů. S jakými připomínkami byste tam přišli?

Daň zasahuje i do podnikatelských sektorů, kam zasahovat neměla. Logika zákona je v tom, že se podle vybraných činností testuje, jestli se stanete jejím poplatníkem. V momentě, kdy se jím stanete, zdaňujete veškeré své činnosti. Takže pokud někdo provozuje i jiné činnosti, než ty, které podléhají zdanění, stane se poplatníkem a bude danit vlastně vše.

Činnosti, které windfall tax zpoplatňuje, musí přinášet dané společnosti významný příjem. Ale pojďme k tomu, jak vznikala. Vláda říkala, že než zavede domácí protikrizová opatření, počká na evropská řešení a doporučení. Návod k mimořádnému zdanění firem oznámila Evropská komise 6. října, česká windfall tax je ale výrazně přísnější. Jak postupují ostatní státy?

Myslím, že náš model není horší, některé státy mají dokonce ještě vyšší daň. Ohledně Řecka jsem slyšel až o 90procentní dani. Myslím, že v tomto problém není, pokud je daň zavedená nějak systémově a plošně.

To u nás neplatí?

U nás nikdo z odborníků nerozumí například tomu, proč byl v sektoru bankovnictví zvolen limit pro zavedení windfall tax na šesti miliardách výnosů z úroků. Jedná se o naprosto bezprecedentní zásah do hospodářské soutěže daného sektoru. Pokud se vláda rozhodne uvalit nějakou daň, určitě k tomu má politický důvod. Ale z  mého pohledu nedává absolutně smysl, aby například bankovní sektor byl takto rozpůlen. Aby subjekty, které jsou těsně pod limitem šesti miliard, daň neplatily a subjekty, které mají o jenom zlomek výnos vyšší, tak daň platí.

Nemůže být odpověď v tom, že zvolený limit znamená zdanění šesti největších bank, které mají zahraniční akcionáře? Že se vláda prostě rozhodla zdanit banky, u kterých se léta mluví o tom, že z Česka vytahují zisky do zahraničí? Toto politické téma občas nějaká skupina zvedne.

To byste se musela zeptat ministerstva financí. Za mě není problém v tom, že v tuzemsku usazená společnost vyplácí dividendy své matce do zahraničí. Ta společnost tady pracuje, zaměstnává lidi, odvádí 19procentní korporátní daň ze zisku. A obráceně, když máme holdingovou společnost v Čechách, třeba skupinu PPF, tak té plynou do České republiky dividendy ze zahraničí opačným směrem. Je to součást demokratického systému a svobod, které nám dává Evropská unie.

Může být zdanění jen několika bank důvodem k žalobám na stát?

Nevím, jak se konkrétně rozhodnou banky. Vždycky je potřeba se podívat, na základě čeho by žaloba mohla proti vládě směřovat. V bankovním sektoru by to pravděpodobně bylo na bázi narušení hospodářské soutěže. Ale já jako pravděpodobnější vidím žaloby od subjektů, které ta daň může opravdu fyzicky zlikvidovat a v podstatě přivést do insolvence.

Jak se to může stát, když daň má postihovat jen mimořádnou, nadprůměrnou část zisku. Jak by to mohlo někoho likvidovat? Navíc jsou pro zdanění vybrána vysoce zisková odvětví, kterým teď krize pomáhá k ještě lepším výsledkům.

Jednoduše. Asi bych uvedl příklad: Vezměte si investora, který teď dokončuje výstavbu solární elektrárny, na kterou čerpal vysoké úvěry. Je ve fázi podnikání, kterou zahájil v období 2018 až 2021, ještě v době hospodářského boomu. Sestavil si podnikatelský záměr, realizoval investici, čerpal úvěr, který prošel bezesporu přísným okem risk managementu v bance. A celé se to rozeběhlo s tím, že v následujících letech společnost bude generovat zisky a splácet úvěry.

Problém je v tom, že subjekty, které jsou v počáteční fázi, mohly být v letech 2018 až 2021 ve ztrátě – to je obvyklé u firem na počátku podnikání. Nebo měly zisk kolem nuly. Tím pádem jejich srovnávací základna je nulová nebo velmi nízká. Výsledkem je, že takovýto subjekt bude v letech 2023 až 2025 reálně platit daň 79 procent. Tedy windfall daň 60 procent a k tomu ještě 19 procent běžnou daň z příjmů právnických osob.

Nemyslím si, že subjekt, který začíná podnikat, do svých plánů zahrnul, že ze všech vydělaných peněz odvede 80 procent státu. Reálně se ty subjekty můžou dostat do situace, kdy budou čelit obrovským závazkům z titulu windfall daně a nezbude jim na to, aby splácely například bankovní úvěry.

Víte o konkrétních firmách, kterým toto hrozí?

Ano, vím o konkrétních firmách, které to postihnout může. Řešíme třeba situaci, kdy firmě podnikající v energetice - nikoliv na trhu konečných spotřebitelů, ale v průmyslu - hrozí celkový závazek z windfall daně za roky 2023 až 2025 ve výši 800 milionů korun. Ta společnost na to prostě nemá. Je to přesně ten případ, kdy realizovala velké investice, má před sebou několik set milionů úvěrů ke splácení. Pokud do windfall daně spadne, tak asi nevyhnutelně skončí k insolvenci.

Lze vůbec nastavit mimořádné zdanění tak, aby nehrozilo riziko, že to některé poplatníky vyřadí z trhu? Mluvil jste až o 90procentní dani v Řecku…

Je to těžké. Ale myslím, že pokud bychom se drželi původního nařízení Evropské komise, které cílilo výlučně na energetiku, tak si myslím, že bychom těch případů měli velmi málo. Problém je ten, že pojetí České republiky velmi výrazně zasáhlo do jiných sfér podnikatelské činnosti. A tím pádem vtahuje do těchto veřejných závazků další subjekty a činnosti, které do této daně vůbec být vtaženy neměly.

Ministerstvo financí toto setrvale odmítá i přes to, že například Komora daňových poradců na to opakovaně poukazovala. Pokud jsme takto zabředli do všech možných sfér podnikání, tak to podle mě vyžaduje implementaci nějakého mimořádného nástroje individuálního posuzování promíjení té daně například v situaci, kdy by subjekt byl schopen prokázat, že jeho činnost a zisky nesouvisí s aktuální mimořádnou situací.

Může se jednat například i o odvětví, kde cena na výstupu a poptávka klesá, společnosti vlastně realizují nižší výnosy a nižší zisky na jednotku produkce, ale protože si dokáží najít například nové trhy, nové odběratele, tak i přes klesající jednotkovou cenu dokáží zvýšit své výnosy.

Víme o tom, že windfall tax zasáhne velké a ziskové firmy: českou energetickou jedničku ČEZ, výrobce elektřiny EPH aSev.en Energy, Unipetrol, šest velkých bank. Kolik je ale celkově subjektů, které ji budou platit? Jde o desítky, nebo stovky firem?

Já se obávám, že to je druhá varianta. Ministerstvo financí mimo jiné Komoru daňových poradců odmítlo připustit do připomínkového řízení se zdůvodněním, že daň se týká pár vybraných subjektů a ministerstvo má vše prodiskutované s jejich zástupci. Já ale jenom za naši kancelář vím o řádově čtyřech až pěti klientech, kterých se ta daň potenciálně týká. A to jsme jeden zástupce z tisíců právních firem. Domnívám se, že těch subjektů budou stovky, ne-li tisíce. Z našich klientů přitom nikdo nebyl s ministerstvem financí v kontaktu za účelem projednání.

Vláda plánuje windfall daní vybrat řádově 130 miliard korun za tři roky, což je suma, kterou potřebuje na hašení následků energetické krize. Čekáte, že výnos z mimořádné daně bude odpovídat plánům?

To já nevím. Jen bych doplnil, že ani já ani kolegové a myslím, že ani podnikatelé z průmyslu, v principu nemají s windfall daní problém a tu situaci chápou. Obávám se, že výnos z té daně přesně nemůže dopředu určit ani ministerstvo financí. Může to mít veliký rozptyl i z toho důvodu, že nás stále čeká vysoká míra inflace a velká nejistota trhu. Je těžké predikovat, jaké zisky budou firmy v jednotlivých sektorech realizovat příští rok, natož v letech 2024 a 2025. A je otázka, jestli se nám ten výnos z daně nemůže v budoucnu ještě snížit, například vlivem žalob.

Daň se sice bude odvíjet od zisku až za příští rok, ale zálohově se má začít platit už v půli příštího roku. Mají firmy ještě prostor a čas, aby své zisky z příštího roku nějak snížily, jak se říká „optimalizovaly“?

Asi ano. Samozřejmě si ty společnosti nyní dělají analýzy. Já bych to nenazýval až tak optimalizací, jako spíš hledáním nějaké záchranné cesty. Například tam, kde se v rámci jedné právnické osoby vykonávají činnosti, které by dani by měly podléhat, a současně jiné činnosti. Tam se ty subjekty asi můžou snažit například rozdělit tyto společnosti. Ale samozřejmě to musí mít hlavu a patu, ekonomické opodstatnění. Návrh zákona samozřejmě i na toto myslí. Nelze to dělat čistě účelově.

Ale bezpochyby existuje řada subjektů, které měly dlouhodobě naplánované různé změny, reorganizace, rozštěpení společností. Pokud je teď zrealizují a nějakým způsobem to má přesah do nové daně, tak se samozřejmě budou potýkat s tím, že na tyto kroky, byť byly dlouhodobě naplánované, může být nahlíženo jako na účelové. To je další problém.

Česká vláda windfall tax dlouho odmítala, pak se zákon na podzim narychlo dopracovával. Přistupovaly k tomu jiné země s větším rozmyslem?

Já jsem se detailně nezajímal o to, jak v jiných zemích probíhal legislativní proces. Ale ze zpráv, které jsem v tisku zachytil, se domnívám, že naše vláda zaspala a byla potom pod časovým tlakem. Jiné země tu daň už dříve zaváděly, my jsme de facto minimálně rok měli zpoždění.

Myslím, že vlna kritiky proti této dani se ještě zvedne, až se začne v praxi ukazovat, jak široký dopad v našem pojetí má. Očekávám, že dojde ještě k nějakým výkladovým upřesněním ze strany ministerstva financí.

Přesně tak. Ale taky očekávám, že vzniknou i spory na poli správního soudnictví. To znamená spory ohledně výkladu zákona jako takového, kdy se daňové subjekty octnou ve sporu s finančním úřadem. Bude probíhat standardní správní řízení, odvolání, kasační žaloba… To lze očekávat, to je legitimní součást každodenního života daňových subjektů.