Článek
Česko se už několik měsíců potýká s kritickými výpadky léčiv. A protože z lékáren, byť dočasně, mizí i jindy běžně dostupné léky nebo antibiotika, lidé to pociťují stále silněji a pro vládu se z toho stal i politický problém.
Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) proto navrhl, aby farmaceutické firmy měly plošně povinnost držet zásoby léčiv až na dva měsíce tak, aby se nestalo, že pacienti svůj přípravek nedostanou.
Výrobci se proti plánu ministerstva už dříve ohradili s tím, že plošné nařízení může ve výsledku problém ještě prohloubit a léky prodražit. Teď oznámili, že připraví i vlastní návrh řešení.
Jak řešit výpadky léčiv podle výrobců?
- emergentní přímý kanál (pacient - lékárna - výroba),
- úprava regulace (např. zjednodušit vstup cizojazyčných šarží na trh),
- přísnější opatření k zákazu vývozu léčiv (reexporty do zahraničí),
- úprava maximální ceny léků, za kterou může výrobce lék do ČR dodat,
- úprava výše úhrad ze zdravotního pojištění (nezvyšování doplatků pro pacienty),
- nové výrobní kapacity v EU.
„Jednou z cest je inspirace na Slovensku, kde je přímo řízený kanál, kterému říkají emergentní systém,“ popsal ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu David Kolář pro SZ Byznys.
U východních sousedů systém funguje tak, že pokud do lékárny dorazí pacient s platným e-receptem a lékárna nemá dané léčivo k dispozici, může prostřednictvím řízeného kanálu kontaktovat přímo výrobce a daný lék u něj pro tohoto pacienta objednat. Povinností farmaceutické firmy pak je lék v krátké době (například dva pracovní dny) do lékárny doručit.
Podle Davida Koláře v Evropě už teď funguje více modelů, jak jednotlivé státy situaci řeší.
Zatímco ve věci zastropování ceny léků se dá očekávat - i vzhledem ke stavu veřejných financí -, že stát výrobce nevyslyší a dál bude usilovat o co nejnižší možné ceny, v jiných návrzích by farmaceutické firmy a ministerstvo shodu nakonec najít mohly. Ve hře je totiž i možnost snazšího dovozu cizojazyčné šarže. To však nyní není možné pro volně prodejné léky, což jsou však často právě ty, které chybí.
„Budeme se dívat i do jiných zemí, zda tam nefunguje jiný model, který by byl pro Česko užitečnější,“ popsal s tím, že jejich protinávrh vznikne během „několika málo týdnů, protože v tuhle chvíli ministerstvo bude na konci února zahajovat mezirezortní připomínkové řízení k novele zákona o léčivech“.
Obecně jsme zaznamenali, že kapacita produkce aktivních farmaceutických substancí potřebných k výrobě léčiv je na samotné hraně možného.
Proti plošným zásobám se staví i výrobci z řad České asociace farmaceutických firem.
„Udržovat sklady s dvouměsíčním objemem zboží stojí velké peníze, odhadem to bude firmy stát stovky milionů ročně navíc, a to jak v hodnotě zboží, tak ve službách, které k tomu budou muset být nakoupeny. Žádný výrobce nemá vlastní sklady,“ kritizoval už dříve ředitel české asociace Filip Vrubel.
Výrobci léků však také upozorňují, že Evropa podcenila svoji soběstačnost a nyní na to doplácí. Farmaceutické továrny plánují svou výrobu dlouho dopředu, roli hraje i dovoz tzv. účinných látek z továren v asijských zemích do Evropy nebo výpadky dalších surovin, které jsou k výrobě nutné.
„Obecně jsme zaznamenali, že kapacita produkce aktivních farmaceutických substancí potřebných k výrobě léčiv je na samotné hraně možného,“ varuje David Kolář. Samotné firmy se podle něj snaží rozšiřovat kapacity výrobních linek. Nedávno otevřela šest závodů ve Francii společnost Sanofi, její konkurent Eli Lilly zase investoval 500 milionů dolarů do výstavby závodu v irském Limericku.
Také ministr zdravotnictví Válek připouští, že situace je kvůli výpadkům léků složitá v celé Evropě. Do budoucna plánuje, aby lékárny v případě ohlášeného nedostatku některého z léků na předpis dostaly jen množství, které skutečně potřebují pro své pacienty.
Celý rozhovor s Davidem Kolářem najdete ve videu nahoře.
