Špatné zprávy od výrobce cihel. Zavírá závody a hlásí propad o 50 procent

Rozhovor si můžete poslechnout i v audioverzi.

Stavební firmy bijí na poplach. Situace je prý nejhorší v novodobé historii a výrobci mluví o propadu 50 procent.

Společnost Heluz, která vyrábí především cihly, už dva ze svých závodů v říjnu odstavila. Teď se chystá i na odstávku třetího a čtvrtý závod zůstává s otazníkem – záležet bude na vývoji poptávky na trhu.

Situace je o to vážnější, že závody v tomto roce nestojí poprvé. „Letos je to už druhá odstávka. Prakticky celé jaro stály všechny provozy,“ říká v rozhovoru pro pořad Agenda SZ Byznys Jan Smola, ředitel firmy Heluz s tím, že za letošní rok jsou tak odstávky delší než čas, kdy se vyrábělo.

Jsou odstávky v cihlařině opravdu standardní věc, jak říkal nedávno zástupce firmy Wienerberger, která také zastavila výrobu? A jak standardní je zastavit dvakrát v roce?

Tím, že v cihlařině jedou pece nonstop 24 hodin denně 365 dní v roce, musíme je samozřejmě čas od času zastavit a udělat údržbu. Tu za provozu udělat nemůžete. To potřebujeme jednou za dva až tři roky tři až čtyři měsíce. Letos jsme ale stáli v průměru pět měsíců se všemi závody a už teď jsou dva z nich odstavené znovu. To není technologická odstávka. To je situace, kterou vyvolal trh a poptávka na trhu.

Letos tedy vaše závody budou více nevyrábět než vyrábět…

Přesně tak.

Jak se takto dá fungovat?

Těžce. Jestliže nevyrobíme, nemůžeme prodat a tím pádem negenerujeme zisk.

Na druhou stranu v loňském roce jste měli tržby 2,5 miliardy korun a zisk vyrostl o 75 procent na 661 milionů. Kolik to tedy bude letos?

Letos bude obrat řádově na polovině a zisk na nule, nebo v záporných číslech. V našem oboru se na poklesy trhu připravujeme. Dva až tři roky tvoříme zisky, abychom pak z toho dokázali dotovat následný rok s odstávkami, zainvestovat provozy a udržet zaměstnanost. V našem oboru je proto potřeba sledovat výnosnost podniku v několika letech. Právě peníze, které jsme v minulých letech vydělali, teď používáme na to, abychom udrželi zaměstnanost.

Problém je v tom, když uděláte odstávky v první polovině roku a pak si to situace na trhu vyžádá ještě jednou. To už je situace, se kterou se počítat nedá.

Pro vaše zaměstnance znamená odstávka co?

Lidé jsou v práci, dostávají plnou mzdu a jsou zaměstnání na údržbách a na opravách. Zaměstnanci jsou pro nás klíčoví a my se snažíme jim situaci, kterou nezavinili, nějakým způsobem nezhoršovat.

Jaký bude mít současná situace dopad na celý trh? Nestaví se a ne všichni výrobci, kteří stojí, dávají svým lidem i tak sto procent mzdy.

Minulá krize, která tu byla před 13 lety, vedla k tomu, že ze stavebnictví odešly statisíce lidí a už se nikdy nevrátily.

Půjdou tedy ceny cihel dolů na původní úroveň, nebo už samotný fakt, že se nevyrábí, je opět vyžene nahoru?

Cena komodity jde určitě dolů, byť je stále na dvojnásobku roku, řekněme, 2020. Já si myslím, že je to nereálné, aby se cihly dostaly na původní úroveň. Cena, kde se dnes pohybuje plyn a elektřina, se asi už dlouhodobě udrží. A jenom budeme pevně věřit, že zase neporoste v extrémních skocích.

Teď nejspíš faktura za elektřinu vyskočí i kvůli ERÚ. O kolik vám tedy energie zdraží?

Když jsme si propočítali veškerá opatření, tak pokud ceny projdou ve stávajícím znění, budou mít za následek růst výrobních nákladů o šest až deset procent. A kdo myslíte, že to zaplatí?

Zákazníci v ceně cihel.

Přesně tak.

Mluvil jste také o dani z mineralogických procesů, která se na vás chystá.

Už je to dokonce schválené. My jsme od této daně byli osvobozeni – neplatili jsme daň z plynu, pokud jsme ho využívali k výrobě cihel. Teď je ale to osvobození zrušené a to je v podstatě další hřebíček, který nám snižuje konkurenceschopnost. Ve všech okolních státech, kde se vyrábí cihly, se tahle daň se neplatí. My ji nemusíme zavádět, ale přesto ji zavádíme.

Kolik to bude ve vašem hospodaření znamenat?

Řádově miliony korun. Deset možná více milionů.

Kolik procent své produkce vyvážíte do zahraničí?

Zhruba třetinu.

A ta situace je tam teď jaká?

Srovnatelná. Situace ve stavebnictví je determinovaná cenou peněz, tedy nedostupností hypoték. Byť jsou v eurech platících státech úroky ještě pořád nižší než u nás, tak i pro ně to byl určitý šok a je vidět ochlazení poptávky.

Vy jste se v minulosti zaměřovali na tepelně izolační cihly. Jestliže výroba rodinných domů stojů, a když už se staví, tak z levných cihel, změníte strategii?

Určitě ne. Budeme v ní pokračovat, protože nám dává smysl. Nabídnout v jednovrstvové konstrukci stejné nebo lepší parametry jako na zateplené konstrukci je podstatně smysluplnější, je to ekologičtější, má to další životnost.

A zachováte si v Česku všechny čtyři závody?

Pevně věříme, že čtyři do budoucna potřeba budou. Ono to bylo vidět v těch minulých letech, kdy přišla extrémní poptávka a najednou se všude psalo o tom, že cihly nejsou.

Jak moc snese současná doba srovnání s krizí roku 2008?

Díky setrvačnosti se problémy dostavily až v letech 2010, 2011. To, co je teď jiné, je rychlost toho nástupu. Do minulého léta jsme četli, že cihly nejsou a najednou se to na podzim zlomilo a od té doby je poptávka žalostná.

Stavebnictví ale vždy jede ve vlnách. Je to teď horší než dřív?

Určitě horší, protože je to hlubší. Můžeme jen věřit, že tak, jak rychle ta krize přišla, tak rychle odejde a nebude trvat tolik let, jako tomu bylo při té minulé krizi.

Řádově, když se podíváme na poklesy objemu poptávek, tak jsou vyšší. V minulé krizi jsme se bavili o poklesu v řádech 20–30 procent. Dnes jsme na padesáti.

Takže je to nejhorší situace ve stavebnictví, kterou jste vy zažil?

Dá se to tak říct.

Co s tím? Řešíte to i se zástupci státu?

Já jsem zrovna tento týden s jedním z vládních činitelů měl možnost hovořit. Když jsem se snažil poukázat na tu situaci, bylo mi odpovězeno, že nemají pocit, že by klesal průmysl, protože nestoupá nezaměstnanost. Říkal jsem mu, že pokud se snažíme zaměstnance udržet, tak ani stoupat nemůže, ale jestli mám těch 600 lidí poslat na Úřad práce, aby si někdo uvědomil, že ta situace složitější? Takto to přece dělat nebudeme.

Jak dlouho můžete 600 lidí udržet doma za plné mzdy?

Pevně věřím, že letos ještě ano.

A v příštím roce?

Jestli se na jaře situace zlepší, jestli se začne stavět, budou nižší úrokové sazby na hypotékách, tak by se to dalo zvládnout a přežít.

A pokud by nedošlo k tomu razantnímu oživení, o kterém jste mluvil?

No, jak jsem říkal, letošní zimu zvládneme. Nějaká další, řekněme, bolestivější opatření budeme muset začít realizovat hned na jaře, pokud se něco nestane.

Na celý rozhovor se můžete podívat v úvodním videu.