Elektřina může být levnější, kdyby stát nevybíral takové daně, říká expert

Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.

Výnos DPH z elektřiny v posledních letech výrazně vzrostl. A to i přesto, že stále platí stejná 21procentní sazba a celková spotřeba elektřiny poklesla. Rostoucí příliv peněz do státní kasy způsobilo celkové zdražení elektřiny i služeb spojených s dodávkou. Zdaňují se prostě vyšší částky, a tak stát loni vybral na DPH z elektřiny pro domácnosti o 7,3 miliardy korun víc než v roce 2021.

„Kdyby se stát dřív spokojil s tím, že se výnos z této daně nebude zvyšovat, byla loni megawatthodina elektřiny o 467 korun levnější,“ říká marketingový ředitel obchodníka s energiemi Centropol Energy Jiří Matoušek v pořadu Agenda.

Podle Eurostatu platí české domácnosti jedny z nejvyšších cen elektřiny v Evropě. V nejčastějším pásmu spotřeby od 2,5 do pěti megawatthodin ročně dokonce vydávají na elektřinu ze svých rozpočtů nejvíc. Jak „energetickou drahotu“ vaši klienti zvládají?

Nebudu hovořit jen za naše klienty, i od dalších dodavatelů jsou informace shodné. Pohledávky za nesplácené faktury nebo zálohy nerostou. A to přesto, že od roku 2021 spotřebitelské náklady vyrostly zásadně. Pořád mi vadí, že to lidem nikdo dopředu neřekl. Přitom jsme všichni viděli už v roce 2020, jak roste cena emisní povolenky, jak pak ještě dramaticky začala růst v lednu 2021.

Dnešní ceny nejsou pouze důsledkem války na Ukrajině, jsou důsledkem evropské politiky v poslední dekádě. Rozhodně s nimi nejsem spokojený. Dobrá zpráva je, že to domácnosti zvládají. Ale ještě lepší zpráva je, že silová složka elektřiny od začátku roku 2023 klesá.

Silová složka elektřiny není jediný faktor celkové ceny, stále větší váhu v zákaznické faktuře mají regulované poplatky za služby a daně. Dá se elektřina pro české odběratele celkově zlevnit?

Velmi jednoduše. Pokud by stát přijal tezi, že výnos z daně z přidané hodnoty z elektřiny se nebude zvyšovat tak, jak vyrostl od roku 2020 do roku 2023, tak bychom poskočili na žebříčku Eurostatu o mnoho příček dolů. Vysvětlím to: V roce 2021 stát inkasoval na DPH ze spotřeby jedné megawatthodiny v segmentu domácností 812 korun. V roce 2024 už to bylo 1428 korun.

Asi bychom měli zdůraznit, že sazba té daně se nezměnila, pořád činí 21 procent.

Ano, ale díky rostoucí ceně silové elektřiny a všech poplatků za distribuci a systémové služby byl tento výnos na jedné megawatthodině loni přes těch 1400 korun. Celkově stát vybral oproti roku 2021 o 7,3 miliardy více. Stačilo tedy opravdu dřív přijmout tezi, že výnos z DPH z elektřiny se nebude zvyšovat, a loni mohla být cena jedné megawatthodiny o 467 korun nižší. Je jenom na státu, jak nastaví politiku cenotvorby.

Tím nenavádím k regulaci cen. Tam, kde trh funguje, což je na té neregulované části, cena klesá. V dani je ale prostor pro rychlejší úpravu cen směrem dolů.

Přesně tuto cestu ke snížení cen energií pro koncové spotřebitele prosazuje i Evropská komise. Doporučuje jednak snižování daní, jednak snižování poplatků.

Mělo by se o tom diskutovat. Souvisí to i s tím, jak budeme alokovat výnosy z Modernizačního fondu (ten se plní z výnosů z emisních povolenek, pozn. red.). Nemusíme přece každoročně upravovat ceny distribuce a služeb směrem nahoru.

Vyšší náklady na ně by se měly platit z Modernizačního fondu, ne z kapes spotřebitelů?

Do Modernizačního fondu přibude za rok 2024 zhruba 35 až 40 miliard korun. Omlouvám se za nepřesnost, samozřejmě o tom nemám přesná data. Ale tyto peníze jdou v drtivé většině do výstavby obnovitelných zdrojů, do zateplování, do výměny oken a podobně. Neříkám, že jsou výměna oken a zateplování špatně, ale rozhodně je správné tyto peníze použít i na modernizaci distribuční soustavy. A pak můžeme korigovat i další položky v regulované části ceny elektřiny. Je to určitě cesta ke zlevnění.

Ale je třeba, aby se někdo, ideálně vláda nebo premiér, k tomu přihlásil a řekl: Ceny elektřiny a zemního plynu se budou řídit těmito nástroji a bude to stát tolik a tolik peněz. Domácnosti, ale i firmy si zaslouží vědět, kolik budou platit za energie. Potřebují informace dopředu, aby mohly činit kvalifikovaná rozhodnutí. To bohužel dnes nemůžou, proto se hněvám.

Jaké jsou vaše cenové predikce pro příští roky? Říkáte, že silová elektřina na trhu zlevňuje. Ale tušíte, jak se budou vyvíjet regulované složky, které odrážejí náklady na sítě?

Samozřejmě není možné v polovině května definovat cenu pro rok 2026. Ale my už několikátý rok v řadě vytváříme cenové modely, takže si s jistotou troufáme říct, že cena silové elektřiny půjde dále dolů. Můžeme k tomu přidat i druhou komoditu, zemní plyn.

Ale jak bude vypadat celková cena, to bychom se pustili do spekulací, protože nevíme, jak dopadnou volby. Osobně, a to je opravdu subjektivní pohled, předpokládám velmi mírný, až skoro nulový růst regulovaných plateb. Takže se dá s vysokou mírou jistoty predikovat, že celková cena jedné megawatthodiny bude nižší. Což je dobrá zpráva.

Nicméně pořád slýcháme, že bude třeba víc investovat do sítí a že je soustava čím dál tím náročnější na řízení. Navíc loni jste si vy obchodníci stěžovali, že vám rostou náklady na tzv. odchylku, protože s růstem podílu solárů hůř odhadujete výrobu a spotřebu elektřiny. Přesto celková cena služeb nemusí růst?

Opravdu jsem loni říkal, že jsou pro nás náklady na odchylky nepříjemným překvapením, že se nám daří je velmi špatně krotit. Teď o rok později mohu říct, že nejenom u nás, ale na celém trhu jsme se s nimi naučili pracovat. Hodně tomu pomohlo i zavedení měření na odběrových místech po čtvrthodinách. Dá se říct, že se vlastně náklady odchylek v zásadě snížily více než o polovinu.

Je to samozřejmě i o zkušenostech a o nových predikčních nástrojích, o větším důrazu na řešení. Ale takto funguje liberalizovaný trh, když existuje nějaký problém, v nějakém čase se s ním vypořádá.

Dobře, obchodníci se s náklady na odchylku vyrovnali. Ale pořád tu je tlak na investice do sítí a vyšší náklady na řízení soustavy. To se nám nemusí promítat do ceny?

Je tu ten Modernizační fond, ten by se na těchto nákladech mohl víc podílet. Nám na straně obchodníků trvalo maximálně rok, než jsme řádově snížili naše náklady. Mimochodem, ty vyšší náklady jsme promítli do našich marží, ne do cen. A teď víme, že je nebudeme muset promítat do ceny vůbec, protože se nám podařilo toho odchylkového koně osedlat. Takže dnes jsou ty náklady v zásadě minimální.

Takže pojďme stejně rychle a precizně zpracovat čerpání peněz z Modernizačního fondu. Pojďme zase jednou přinést ze strany státu pozitivní zprávu pro domácnosti i firmy, začněme řídit cenu elektřiny prostřednictvím regulované složky a pojďme k tomu představit nástroje. To bych si moc přál.

Cenami elektřiny v příštích letech zamává změna tarifního systému. Začne u firem, domácnosti postihne po roce 2030. Jde o druhý pokus. Poprvé tuto reformu chystal Energetický regulační úřad (ERÚ) za vedení Aleny Vitáskové a politici ji zastavili pro odpor veřejnosti. Čekáte, že teď se bude prosazovat snáz?

Pojďme si říct, co by měla nová tarifní struktura vyřešit. Primární příčinou je dekarbonizace. S postupující decentralizací a růstem podílu obnovitelných zdrojů se významně změnila situace v distribučních soustavách, rostou na ně nároky. Abychom mohli i nadále říkat, že česká soustava patří mezi nejbezpečnější na světě, bude do ní třeba zvýšit investice. A máme v zásadě dvě možnosti, jak tyto náklady rozprostřít mezi spotřebitele.

Buď se to řeší tak, jak je tarifní struktura postavená dnes – že se náklady rozdělují především podle spotřeby. Nebo se rozprostřou podle rezervovaného příkonu. Tím bychom se pokusili uvolnit zbytečně rezervovaný prostor v distribučních sítích. Což samozřejmě bude některé spotřebitele bolet.

Protože se za rezervovanou kapacitu bude platit víc než dnes? Typicky u chalupářů, kteří odebírají elektřinu jen o víkendech, ale rezervují si velký příkon třeba kvůli cirkulárkám?

Ono tam dojde k více změnám. Vím, že se často uvádějí jako příklad chalupy. Ale znám třeba i rodinný dům s vysokým rezervovaným příkonem, s jističem 3 × 40 ampérů. Řada odběratelů má vysokou rezervovanou kapacitu, takže distribuční soustava musí být připravená jim ji zajistit trvale, ne jen po 30 minut, kdy řežou na cirkulárce.

Dám obecnější příklad. Řada domácností v rodinných domcích se třeba před 20 lety chystala na vytápění elektřinou, z těch dob mají vysoký jistič, ale tu kapacitu dnes nepotřebují. Je dobré tyto spotřebitele motivovat, aby si třeba i za úplatu snížili rezervovanou kapacitu, protože jim v domku bude stačit jistič 3 × 25, nikoliv 3 × 40. Ale jak přesně bude vypadat tarifní soustava pro domácnosti, to se v tuto chvíli ještě neví.

Kdy to bude jasnější?

V průběhu příštího roku by měl ERÚ spustit registraci do tzv. pilotního režimu, takže část spotřebitelů po nainstalování chytrého elektroměru dostane možnost si vyzkoušet změnu platby „za jistič“. S vysokou pravděpodobností to bude pořád hlavně o platbě za momentální odběr, nikoliv za rezervovanou kapacitu v průběhu celého roku. Ale ani tyto detaily v tuto chvíli nejsou známé.

Co víme určitě: Bude to poměrně velká změna a jako každá změna se určitě nebude líbit všem. Pro některé to bude znamenat zvýšení nákladů, pro jiné snížení nákladů, ale od finálního stavu jsme podle mě ještě velmi daleko.