Článek
Agrární komora opět upozornila, že s ní ministr zemědělství Marek Výborný nejedná a vládní pomoc nestačí. Schyluje se k dalším protestům v Praze, konat by se měly za dva týdny, 22. května v Praze.
S ministrem jsme se v rozhovoru bavili o „záchranném balíčku“ pro zemědělce, pomoci ovocnářům, jimž úrodu zničil mráz, a také o dani na víno, kterou lidovecký ministr odmítá. Poukazuje přitom i na katastrofální mrazy. Návrh zdanění tichého vína má do konce května představit resort financí.
„Chci zdůraznit, že i v kontextu posledních 14 dnů a mrazů, které poškodily letošní úrodu na vinicích, opravdu varuji před tím, abychom v této debatě teď pokračovali,“ řekl v rozhovoru Marek Výborný.
Za dva týdny hodlají zemědělci opět protestovat v Praze. Zvenčí to vypadá, že jednání zkrachovala a nenašli jste společnou řeč.
Vůbec nemám takový pocit. Velmi trpělivě jednám s nevládními organizacemi i jednotlivými farmáři, za nimiž jezdím. Samozřejmě nejsem schopen vyjít jim vstříc ve všem. Není to tak, že by jednání zkrachovala nebo ustala.
Tak to ale vypadá z vyjádření největších zemědělských organizací. Ze strany Agrární komory zazněly požadavky, o kterých jste prý vůbec nevěděl, mj. na kompenzace škod na zelenině.
I mě samotného překvapil tento krok Agrární komory a Zemědělského svazu. Považuji to za velmi nešťastné vzhledem k pověsti, jakou celý sektor má.
Takže spolu jednáte?
Ano, naposledy jsme jednali před deseti dny. Přesto se dozvídám dřív nějaké požadavky z médií než od těchto organizací.
Zdá se, že se stále rozcházejí vaše představy o tom, jak vnímat adekvátní pomoc zemědělcům v dnešní době. Upravila se některá navržená opatření, ať už jde o navýšení investičních dotací, pomoc v podnikání na venkově, nebo navýšení prostředků na pohodu zvířat o 550 milionů korun?
Podmínky se upravily k lepšímu. Některé podniky mají aktuálně problém třeba s hotovostí, proto jsem dohodl, že budeme národní dotace na dobré životní podmínky zvířat poprvé v historii vyplácet zálohově, tj. od 15. do 30. června. Zemědělci obdrží polovinu z celkové částky přes 1,2 miliardy korun.
Zemědělci si často stěžují na pozdní vyplácení přímých plateb.
Přestože je nám poslední dva měsíce vytýkáno, že výplaty dotací běží pomalu, tak jsme zcela v souladu s harmonogramem, který jsme zveřejnili loni na podzim. Všichni zemědělci to dopředu věděli.
Proč se dotace vyplácejí pomaleji než před rokem?
Máme první rok nové společné zemědělské politiky. Také máme třikrát tolik programů, mimo jiné proto, že nevládní organizace žádaly různé nadstavbové programy. Platební agentura byla ve složitější situaci. Stanovený harmonogram ale plníme. K minulému týdnu jsme vyplatili 21,7 miliardy korun z částky 29,7 miliardy. Rozhodnutí byla vydána na 24,6 miliardy korun. Do 30. června musí být vyplaceno 95 procent a to splníme.
Jedním z opatření na pomoc zemědělcům je navýšení investičních dotací v letošním roce. Oni ale namítají, že mají problémy s hotovostí teď a projekty se jim proplatí až za několik let.
To je pravda, dotace vypíšeme letos, ale k penězům se reálně dostanou skutečně až v roce 2025 nebo 2026. Jsou to ale investiční programy do budoucnosti v zemědělství, nežijeme jen na základě dnes vyplácené přímé podpory na plochu, ale také dlouhodobým rozvojem.
Chceme uplatňovat moderní principy precizního zemědělství, využívat moderní technologie, jako jsou drony nebo autonomní vozidla, která už se objevují v žádostech, a proto zařadíme tyto programy už letos a nebudeme čekat až na poslední rok. Obálka proto bude posílena z 500 milionů korun skoro na dvě miliardy korun. Chci ujistit veřejnost, že cílem investiční podpory nejsou traktory.
Je tedy zemědělský balíček hotový, nebo je prostor pro další jeho úpravy?
Hotový není a asi nikdy nebude, protože jeho součástí je třeba také snižování byrokracie a to je permanentní proces, na kterém pracujeme od mého nástupu, a řada věcí se podařila. Snížili jsme například požadavky spojené s obděláváním půdy.
Navštívil jste ovocné sady, potkáváte se se sadaři. V jaké jsou situaci?
To, co nás postihlo před dvěma týdny, nebyl standardní jarní mrazík, který přichází velmi často a působí škody ve výši deseti až 20 procent. To bychom na vládě neřešili, ale nechali bychom na jednotlivých podnikatelích, aby si s tím poradili. K tomu má fungovat pojištění. Jsme však ve zcela bezprecedentní situaci. Máme největší škody za sto let, od roku 1929. Úroda v Čechách bude téměř nulová, škody jsou 90–100 procent. V celém Česku sklidíme zhruba jen 20 procent úrody ovoce.
Požádal jste Evropskou komisi o 100 milionů eur z krizové rezervy. Proč chcete tak vysokou částku (cca 2,5 miliardy korun), když sám uznáváte, že nechcete kompenzovat veškeré škody farmářům postiženým mrazy?
Požádali jsme o podporu ve výši škod, které u nás odhadem byly způsobeny na ovocných sadech, ale také na školkách, kde byl dopad dost výrazný. Zvažujeme, zda případně najít cestu, jak do této podpory zařadit i vinice. Na Moravě jsou škody na vinicích okolo 30 procent, ale velké problémy mají české vinice z oblasti Mělnicka, severních Čech a Mostecka, kde zmrzlo úplně všechno. Požádali jsme Evropskou komisi o 100 milionů eur, ale rozumím tomu, že není úplně reálné tuto částku získat.
Ministr financí Zbyněk Stanjura do konce května slíbil představit návrh na zdanění tichého vína. Jak se k tomu stavíte?
Na Ministerstvu zemědělství daňové zákony nepíšeme. Protože dříve nedošlo k dohodě v pracovní skupině, kde seděli zástupci vinařů, vládní koalice, Ministerstva financí, Celní správy apod., předal jsem návrhy předsedům stran a ministrovi financí. Řešení je v tuto chvíli na nich.
Chci ale zdůraznit, že i v kontextu posledních 14 dnů a mrazů, které poškodily letošní úrodu na vinicích, opravdu varuji před tím, abychom v této debatě teď pokračovali, protože z mého pohledu je to trochu hazard s celým vinařským sektorem v České republice. Opravu to nepovažuji za rozumné.
Diskutuje vláda o sledování majetkové propojenosti farem a o zastropování dotací pro zemědělce?
Téma jsme opakovaně diskutovali na zemědělské koaliční desítce. Jak jsem slíbil nevládním organizacím, zpracoval jsem materiál, který v nejbližší době přinesu na vládu. Má iniciovat vytvoření státního registru, který by sledoval majetkovou propojenost všech podnikajících subjektů bez ohledu na to, jestli podnikají v zemědělství či jinde.
Asociace soukromého zemědělství namítá, že vytvoření podobného registru není nutné, protože částečně se už dnes propojenost podniků sleduje v rámci PGRLF nebo jiných institucí.
PGRLF a případně také SZIF u investičních dotací majetkovou propojenost sleduje, ale jedná se řádově o stovky žádostí, u nichž lze ručně přes různé komerční nástroje ověřit, zda k propojenosti u žadatelů dochází. Nicméně když máte na stole 31 tisíc žádostí o přímé platby, tak to platební agentura ani garanční fond nemohou zvládnout. Jde tedy o objem a na ten bychom potřebovali standardní nástroj. Vedu o tom debatu s panem vicepremiérem Ivanem Bartošem, protože registry by logicky měla spravovat digitální agentura.
Je reálné to stihnout do voleb?
Myslím, že není. Je to záležitost na několik let, možná na dva až tři roky. Máme to v programovém prohlášení, ale za rok a půl se to stihnout nedá. Ale chci, aby se práce na tom rozběhly.
