Nové jaderné bloky levnější elektřinu nepřinesou, říká bývalý šéf ČEZ

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Jihokorejská KHNP vyhrála tendr na „zakázku století“ s cenou 200 miliard za jeden blok v Dukovanech. Postaví dva. A když jednání dopadnou, možná za čas ještě dva další v Temelíně.

Podle bývalého zmocněnce pro jadernou energetiku Jaroslava Míla je to dobrá cena. „Těch 200 miliard je cena, která je skutečně na spodní hranici odhadů kompetentních lidí,“ uvedl pro SZ Byznys. Konečná cena ale bude s největší pravděpodobností výš.

Faktury za elektřinu ale megaprojekt Čechům nezlevní. „Naše stávající jaderné elektrárny jsou jedny z nejlevnějších v Evropě a elektřinu určitě nejlevnější nemáme. Je to o způsobu prodeje a obchodování elektrické energie. Notifikace, která byla v Bruselu dojednána, je pro Českou republiku z hlediska umisťování elektrické energie na trh velmi nevýhodná,“ má za to Míl.

Na výstavbě reaktorů se bude podílet celá řada českých firem. „Výhodou Korejců zcela jednoznačně je, že mají dodávku turbíny z České republiky,“ zmiňuje Míl další plus vítězů zakázky. „Daleko důležitější ale je, jakou máme účast na servisu a údržbě reaktorů v příštích 60 až 80 letech.  Na to bych se soustředil,“ dodává.

Vyhrál ten lepší?

Řekl bych, že ano.

Jen kvůli nižší ceně?

Korejci měli nižší cenu, což je klíčový parametr soutěže podle zákona o zadávání veřejných zakázek. Druhou věcí je, že korejský dodavatel měl nejlepší organizaci výstavby. To je klíčové pro to, aby vůbec ta stavba mohla probíhat podle harmonogramů a s rozpočtem, který byl definován. Nikdy nepožádali o prodloužení termínu pro předložení nabídek.

KHNP postaví dva bloky v Dukovanech a zároveň se bude jednat o opci na výstavbu dalších dvou bloků v Temelíně. Náklady na jeden blok by měly být 200 miliard korun. Je to dobrá cena?

Je to dobrá cena ze dvou důvodů. V roce 2019 jsme vycházeli z tzv. overnight costs, tedy jako kdyby se to postavilo přes noc, 160 miliard.  Od té doby byla nemalá inflace, která navýšila ceny minimálně o 40–50 %. Těch 200 miliard je cena, která je skutečně na spodní hranici odhadů kompetentních lidí. Já jsem osobně odhadoval, že to bude někde mezi 210–220 miliardami.

Konečná cena bude ale jiná?

Pochopitelně, je to otázka ceny peněz. I když to bude český stát financovat, tak ČEZ to zadarmo dělat nebude. Takže to se určitě projeví. A potom je to i otázka, jak jsou udělány inflační doložky v nabídce z hlediska cen materiálu a dalších služeb. To bude předmětem dopracování ve smlouvě.

Je důležité, jestli je součástí smlouvy vedle jaderné elektrárny i výstavba v nadsázce polikliniky a policejní stanice anebo skutečně jen samotná jaderná elektrárna. V každém případě jít do jednoho a potom do druhého bloku v Dukovanech je rozumný postup. Je lepší začít s menším a potom to rozšiřovat a stlačovat cenu níž.

Té ceny se podařilo dosáhnout tím, že se nakonec budou možná stavět až čtyři bloky? Množstevní sleva?

Je to tak. Jinak by cena byla určitě výš. A opce na čtyři bloky je dobrá představa. Má to výhodu, že až začnou konkrétní jednání o Temelíně, tak by se s korejskou stranou mohlo jednat i o takové věci, jako by tu Korea mohla postavit fabriku na čipy.

Mě vždycky děsily takové ty představy, které zaznívaly u některých orgánů státní správy a od některých politiků, že postavíme jeden blok v Dukovanech, pak jeden blok v Temelíně, pak se vrátíme do Dukovan, pak zase do Temelína, což by zvedlo náklady o desítky miliard.  Potom byly představy, že budeme stavět všechno najednou, což je také nemožné.

Ministr průmyslu - a řada lidí se mu za to smála - mluvil o tom, že bude chtít po uchazečích tři plus jeden reaktor zdarma.

Je to marketingový výrok. Tak to nikdy nebude, až budeme stavět bloky 3 a 4 v Temelíně, tak tam budou určitě zcela jiné technologie, jiný systém kontroly řízení, ta cena bude jiná.

Říkal jste, že Jihokorejci mají lepší organizaci výstavby. V čem?

Máte připravený projekt, všichni vaši lidé vědí, co mají dělat, protože to neobjevují poprvé. Prokázali to především na výstavbě v arabských zemích, kde nebylo jednoduché prostředí. A hlavně se tam nestane, že vám řeknou:  Počkejte, nabídku předložíme později, teď máme prázdniny.

To je případ Francouzů?

Nechci jmenovat, ale Korejci pracovali i přes Vánoce, protože je to pro ně otázka cti. To je jediné riziko pro českou stranu, že narazíme u takhle velkého projektu na úplně jinou mentalitu a že to nakonec bude naše strana, která nebude schopna dělat správné protiplnění.

Není ale u jihokorejské společnosti jiné riziko?  Mají nedořešené spory s americkým Westinghousem. Může to dostavbu Dukovan ohrozit?

Já osobně se domnívám, že ne, protože jurisdikce Spojených států je velmi obtížně vymahatelná na území České republiky. A hlavně Korejci vzali veškerou zodpovědnost za vyřešení na svá bedra.  Jak jsem za 40 let poznal Američany, tak všechno se dá vyřešit finanční dohodou. Westinghouse v prvním soudu v New Yorku před rokem v podstatě neuspěl.

Vidíte u KHNP nějaká bezpečnostní rizika?  Nebo byla všechna bezpečnostním dotazníkem eliminována?

Byla. Proto mě překvapily úvahy o tom, že z geopolitického hlediska by byl lepší někdo jiný. Bezpečnostní hledisko bylo uplatněno v momentě, kdy jsme zvali účastníky do tendru, kdy se vyřazoval čínský a ruský dodavatel. Ani u korejského, ani u francouzského dodavatele nemohlo dojít k žádným zádrhelům. Výhodou Korejců zcela jednoznačně je, že mají dodávku turbíny z České republiky

Daleko důležitější ale je, jakou máme účast na servisu a údržbě reaktorů v příštích 60 až 80 letech.  Na to bych se soustředil. Přenesení know-how výroby a servisu do České republiky je pro nás nejen z bezpečnostního, ale především ekonomického hlediska tou nejlepší zprávou. Na to bych se při jednání soustředil daleko víc než na to, jestli budeme dodávat víc betonu nebo míň betonu.

Co bude zpráva o výstavbě dvou bloků znamenat pro budoucí cenu energie pro konečné spotřebitele? Bude levnější?

Já všechny zklamu.  Každý si asi vzpomene, že když se spouštěl Temelín, tak politici říkali, že lidé budou mít levný proud. Mně se nedařilo jim vysvětlit, že výrobní náklady elektřiny z Temelína nemají s cenou proudu v konečném důsledku nic společného. Naše stávající jaderné elektrárny jsou jedny z nejlevnějších v Evropě a elektřinu určitě nejlevnější nemáme.

Když to není o výrobních nákladech, je to o způsobu obchodování?

Je to o způsobu prodeje a obchodování elektrické energie. Notifikace, která byla v Bruselu dojednána, je pro Českou republiku z hlediska umisťování elektrické energie na trh velmi nevýhodná. Odchyluje se od původního zadání. 

Obchodování s elektrickou energií v Německu a v jeho okolních zemích je velmi málo transparentní a ten německý trh velmi negativně ovlivňuje své sousedy.  Pokud se nám nepodaří v Evropské komisi ten způsob obchodování změnit, tak žádný efekt naší levné výroby elektrické energie na svých fakturách neuvidíme.

O jakou změnu přesně by Česko mělo usilovat?

Měli bychom přistoupit k dlouhodobém kontraktu. K tomu, že stát nejen vykupuje  elektřinu, ale umisťuje ji na trhu obchodním způsobem, který má hlavu a patu. Způsob prodeje přes burzu, i ten dopředu na spotových trzích, je prostě chybně.

To je stejné, jako kdybyste vyráběla 10 milionů rohlíků a jejich cena by byla určována v momentě, kdy je dovážíte na trh. Neměla byste ani jistotu, že těch 10 milionů rohlíků na tom trhu  uplatníte a navíc s tím, že jejich cenu vám bude určovat někdo jiný. Ale vy už je máte vyrobené, napekla jste je přes noc. Pochopitelně je to vyřešeno tak, že když to bude ztrátové, tak to platí daňoví poplatníci.

Ze 70 % se má na financování nových bloků podílet stát, zbytek by měl zaplatit ČEZ. Jaké tam vidíte háčky?

Já si myslím, že ta částka bude nakonec podstatně větší, stát dává ty své peníze za 0 % úroků. To je jako kdybyste přišla do banky, která normálně půjčuje za 6 %, a ona vám půjčila na příštích 14 let za 0. Ale ČEZ ty peníze do toho za 0 % nedává. Nedivil bych se, kdyby je měl za  8–10 %. Otázkou je, jak se pak rozdělují výnosy. Pro stát by bylo nejjednodušší a nejsprávnější odkoupit společnost Dukovany II v době, kdy je ještě levná. A zajistit, že ten projekt se nebude zbytečně prodražovat.

První reaktor se má začít stavět v roce 2029 a do zkušebního provozu má jít v roce 2036. To se vám zdá realistické?

Už teď máme zpoždění tři roky. Takže jinými slovy, já bych si to strašně přál, aby se to stihlo, ale když se to celé posune o dva roky, tak bych překvapen nebyl a považoval bych to za úspěch. Aby se v roce 2029 začalo stavět, musí státní správa a samospráva fungovat, jak má. A my jsme pro vyškolení úředníků neudělali nic, mám obavy, že v průběhu povolovacího řízení bude černý Petr na české straně.