Článek
Vodárenská věž Mazanka stojí na rozhraní pražské Libně a Ďáblic. V roce 1904 tuto 42 metrů vysokou stavbu postavenou na kruhovém půdorysu vystavil architekt František Schlaffer. Vejde se do ní 178 metrů krychlových vody, kterou přes šedesát let zásobovala pražskou Libeň. Od roku 1988 ale přestala svému účelu sloužit a chátrala.
Po roce 2007 tuto technickou kulturní památku přebudoval investor Martin Sluka na moderní bydlení, které počítá s 200metrovým mezonetem, garážemi a sportovištěm. Jenže on sám tam nakonec bydlet nechtěl a stavba je tak už několik let na prodej.
Ze 130 milionů na 55 milionů
Úměrně tomu, jak dlouho čeká na svého kupce, klesá i cena. Ještě v roce 2014 byla u věže cenovka 130 milionů korun. V roce 2019 spadla cena na 97 milionů, loni už to bylo 80 milionů korun a dnes? V nabídce společnosti Luxent je za 55 milionů. Teď to však vypadá, že svého kupce najde. I díky tomu, že by mohla výrazně změnit svou podobu.
„Oslovili jsme architektonické studio, které navrhlo tvary dvou budov v přízemí. Ta věž konečně dostává logický význam. Dosud to byl obrovský suterén a třípatrový byt ve výšce 42 metrů. Teď je možnost přibudovat v přízemí dvě budovy – tedy plus 400 metrů čtverečných v přízemí. Celková plocha do budoucna bude 1200 metrů a to už je zajímavé,“ říká v rozhovoru pro SZ Byznys Emil Kasarda majitel Luxent.
Libeňská vodárenská věž.
Studie na proměnu jsou podle něj už projednané s památkáři, kteří se změnou neměli problém. „A ta cena? Domluvili jsme se, že už to tam leží dlouho, takže to máme dát za cenu, za kterou se to prodá. To je 55 000 000 Kč, a to si dovolím tvrdit, že to nelze postavit za tyto peníze. Jen pozemek má hodnotu 18–20 milionů,“ dodává Kasarda s tím, že už se pár klientů ozvalo. „Toto je ale velmi specifická věc. Je zhruba jedno procento klientů, kteří si to mohou koupit. To je pro vizionáře,“ dodává.
Pokles prodejů i ceny v luxusním segmentu
Právě vodárenská věž v Libni je příkladem toho, že pokles ceny luxusních nemovitostí je v současnosti trend.
„Mám pocit, že lidé spíš vyčkávali, šetřili peníze a nikdo nikam nespěchal. Tito lidé většinou už bydlí a exkluzivní prémiové nemovitosti kupují, protože mají volné peníze,“ říká Kasarda. „Nedávno jsme například prodali vilu na Praze 6 za 65 milionů. Myslím, že ještě před třemi lety bychom ji byli schopni prodat zhruba o deset milionů dráž,“ dodává a doplňuje, že to ale rozhodně neplatí ve všech případech.
„Záleží na tom, jestli je nemovitost před rekonstrukcí, nebo po ní, nebo jestli za ní stojí nějaký významný architekt. V takovém případě tam cena příliš klesat nebude. Trh ochladl, ale i tady platí, že jakmile se objeví top byt, nebo top nemovitost, prodá se v jakékoli době. Praha je malé město, málo se staví a pozemků v centru příliš není,“ dodává.
Dům za 350 milionů
V případě luxusních nemovitostí startuje cena za metr čtverečný v Praze na zhruba 250 tisících korun. „Máme například kanceláře v Pařížské ulici, kde je cena 300 tisíc korun za metr, nebo projekt přímo v Praze, kde je cenové rozpětí 450 až 700 tisíc za metr a téměř vše je dnes prodané,“ říká Kasarda.
Nejdražší nemovitostí, kterou jeho kancelář prodala v posledním době, byla vila za rovných 350 milionů korun. „Byl to mix komerční a rezidenční nemovitosti kousek za Prahou. Činžovní vila, ve které byly byty a kanceláře,“ vysvětluje.
V covidu lidé kupovali cokoli
Zákazníky jsou v těchto případech většinou firmy. „Jsou to často zbytné peníze, které leží na účtech. Jinak jsou to většinou Češi, Slováci a Ukrajinci. To jsou poměrně zajímaví klienti. Prodali jsme jim několik nemovitostí a často zaplatili dopředu, což se běžně nestává,“ dodává.
Kromě bytů a domů na prestižních adresách má kancelář v nabídce i hrady a zámky. Třeba za 95 milionů barokní zámecký komplex Mirošov, výrazně levnější Cítoliby za 17,5 milionu, nebo raně barokní zámek Žitenice u Litoměřic. Boom, kdy každý chtěl být zámeckým pánem, už ale opadá.
„V covidu lidé kupovali horské apartmány, chalupy, cokoliv. Dali 20 milionů za chalupu, která pár let před tím vyšla na pět milionů. Kupovaly se zámky, protože měly velké pozemky. I teď máme klienty, pro které je to zajímavé,“ říká Kasarda s tím, že zámek se sice dá koupit už za tři miliony korun, zároveň ale musí nový majitel počítat s tím, že rekonstrukce ho vyjde na dalších 50 milionů až miliardu. A navíc vše pod přísným dozorem památkové péče.
Místo Česka Omán
Kromě Česka prodává Luxent nemovitosti také v zahraničí. V Dubaji, Chorvatsku, ale i na Kostarice či v Ománu. „Když začala válka, všechny české nemovitosti se ze dne na den zastavily. Začali jsme prodávat Dubaj. Logicky byl o to zájem, lidé chtěli mít jistotu, že kdyby se konflikt rozšířil, mají kam jít. Velmi zajímavý je i Omán,“ dodává.
