Článek
Národní galerie stupňuje kritiku jednoho ze tří největších mobilních operátorů v zemi. Protestuje proti tomu, že v prostorách výstavy ve Veletržním paláci Vodafone natočil reklamu na svoje služby.
„Nemohu uvěřit, jak přezíravým způsobem s námi komunikuje firma, která svůj veřejný obraz zakládá na férovosti,“ říká v rozhovoru pro SZ Byznys Alicja Knastová, generální ředitelka Národní galerie Praha.
Reklama natočená bez svolení v Národní galerii Praha společností Vodafone.Video: zdroj: sociální sítě Vodafone
„Umíte si představit, že si v Centre Pompidou natočíte do reklamy na komerční produkt, co vás napadne? Třeba Picassův obraz? Umíte si představit, že se zítra potkáme v centrále společnosti Vodafone a natočíme tam klip o tom, že u mobilu nebo streamovacích videí se vlastně celkem nudíme?,“ ptá se Knastová v rozhovoru s tím, že stále stojí o komunikaci a dohodu.
Společnost Vodafone se ústy mluvčího Ondřeje Luštince proti kritice ohradila.
„Z naší strany tím rozhodně nebyl sledován nějaký nepoctivý záměr či snaha dehonestovat výstavu nebo konkrétní umělecké dílo, potažmo moderní umění jako celek. V popsané záležitosti si nicméně nejsme vědomi toho, že bychom jakýmkoliv způsobem poškodili dobré jméno či pověst Národní galerie v Praze nebo jí způsobili jakoukoliv újmu,“ uvedl mluvčí společnosti Vodafone.
Nutno připomenout, že společnost po kritice reklamu ze sociálních sítí stáhla.
Opravdu jste nevěděli, že Vodafone natočil v prostorách Veletržního paláce reklamní spot na svůj produkt?
Opravdu ne. Se společností Vodafone Czech Republic jsme o takové možnosti nikdy ani nejednali, přesněji neoslovili nás. Možnosti natáčení a spoluprací přitom řešíme naprosto běžně. Nikdy se nestalo, že by nás zájemce o natáčení v prostorách Národní galerie Praha, a nemyslím jen zpravodajství, nekontaktoval.
Je všeobecně známá věc, že v žádné instituci nemůžete natáčet bez jejího vědomí. My se navíc staráme o díla chráněná autorským právem. Umíte si představit, že si v Centre Pompidou natočíte do reklamy na komerční produkt, co vás napadne? Třeba Picassův obraz? Umíte si představit, že se zítra potkáme v centrále společnosti Vodafone a natočíme tam klip o tom, že u mobilu nebo streamovacích videí se vlastně celkem nudíme?
A jak jste se o tom dozvěděli?
O reklamě jsme dozvěděli až ze sociálních sítí. V komunitě kolem výtvarného umění se stala velmi rychle předmětem kritické diskuze.
Když jste spot viděla poprvé, jaká byla vaše reakce?
Nemohla jsem uvěřit, že by se mezinárodní společnost, která si zakládá na image pohody, férovosti, otevřenosti, mohla zachovat takhle nerespektujícím způsobem. Nejen vůči nám, ale hlavně vůči autorům a jejich práci. A vlastně stále nemohu věřit tomu, že ve stejném duchu pokračuje.
Vodafone argumentuje tím, že jde o nadsázku. Vy ji v tom nevidíte?
Neměli bychom z toho vynechat, že došlo k reálnému porušení zákona a nerespektování základních pravidel včetně naprosto běžné, základní komunikace. Pak je tu vyznění reklamy, které se skutečně mnoha tvůrců dotklo a oprávněně se ptali, jak mohla Národní galerie něco takového dovolit. Nadsázka je skvělá věc, ale ta se ztrácí nejpozději ve chvíli, kdy uděláte chybu a odmítnete se k ní postavit. Postoj společnosti Vodafone Czech Republic působí jen jako skvělý marketing. Na odpovědného partnera připraveného na komunikaci zatím bohužel čekáme.
Opakovaně je kritizujete za to, že ve veřejných prohlášeních situaci zlehčují. Jak budete situaci dál řešit? Firma říká, že autorská práva neporušila.
Víte, to, kam se celá věc dostala, je velmi překvapivé, protože ta situace není nijak složitá. Někdo za účelem zisku – nezapomínejme, že šlo o reklamu na dobře výdělečný seriál a streamovací službu – natáčel bez dovolení v instituci, a to díla chráněná autorským zákonem. Navíc ve vyznění, které je dehonestující. To neříkáme jen my, ale vyplývá to i z reakcí, které se na nás kvůli sporu sesypaly. A naším úkolem je chránit umělecká díla a zájmy umělců. To je vše. Není to žádná záhada, jen je potřeba se k tomu postavit čelem a věc začít řešit.
Sejdete se s vedením Vodafone?
Snažíme se o to celou dobu. Proto také Národní galerie Praha veřejně reagovala skoro až dva týdny po publikování neoprávněně natočené reklamy. Chtěli jsme s vedením společnosti projít, co se vlastně stalo a jak to řešit. V reakci, kterou nám společnost Vodafone Czech Republic na základě medializace problému poslala, ale na návrh schůzky vůbec nereaguje. Takže je to otázka vlastně spíš na ně.
O co teď usilujete? Budete žádat finanční vyrovnání? A co autoři děl, která se ve spotu objevují?
Náš postoj je stále stejný. Stojíme o komunikaci a dohodu. Spor není v zájmu nikoho z nás, aspoň to si myslím já. Pro nás je zásadní, že došlo k porušení práv autorek. To považujeme za nesporné a spolupracujeme s nimi. Vzhledem k tomu, že věc má právní rozměr, blíže bych to nekomentovala.
Náš zájem o setkání trvá. Samozřejmě s adekvátními partnery. Jsme sice rádi, že společnost Vodafone Czech Republic už alespoň zareagovala, ale ocenila bych také, aby věc neřešila přes marketing, ale přes vedení společnosti. Na to jsme se s naším podnětem obraceli.
Upřímně mě trochu děsí, jak přezíravě se někdo z pozice silné komerční firmy může chovat ke kulturní instituci a jaký signál to vysílá do společnosti.
Vyjádření společnosti Vodafone ČR
V první řadě nás situace ohledně celkového vyznění předmětného spotu a zejména kolem toho vyvolané negativní emoce velmi mrzí. Z naší strany tím rozhodně nebyl sledován nějaký nepoctivý záměr či snaha dehonestovat výstavu nebo konkrétní umělecké dílo, potažmo moderní umění jako celek.
V popsané záležitosti si nicméně nejsme vědomi toho, že bychom jakýmkoliv způsobem poškodili dobré jméno či pověst Národní galerie v Praze nebo jí způsobili jakoukoliv újmu. Ve spotu nikde nefiguruje logo ani název NGP, ani se o ní žádným způsobem nezmiňujeme. Zachycená část výstavy má sloužit pouze jako kulisa pro náš spot a pro diváka je zcela generická. Ano, některá díla byla ve spotu krátce zachycena, ale NGP jako taková v něm nebyla nijak identifikována a spot s ní nelze jakkoliv spojovat.
Náš spot měl ukázat mladým lidem, že i v digitální době je stále trendy chodit na výstavy moderního umění. Závěr spotu je už pouze vtip a umělecká nadsázka, přičemž prosté krátké zobrazení předmětné tapisérie v tomto ohledu vnímáme jako nepodstatné vedlejší užití díla ve smyslu ustanovení §38c autorského zákona. Podle něj do autorského práva nezasahuje ten, kdo náhodně užije dílo v souvislosti se zamýšleným hlavním užitím jiného díla nebo prvku. V tomto případě byl krátký záběr na tapisérii vskutku náhodný, pouze ilustrační, úplně stejně mohl být užit záběr na jakékoliv jiné moderní dílo.
Spot je potřeba brát v kontextu toho, že vznikl pouze pro potřeby sociálních sítí, a je tedy potřeba ho brát s nadsázkou. Video jsme už v květnu po zjištění první sporné reakce okamžitě stáhli a vidělo jej velmi málo lidí. Tvrzení o „četných odsuzujících komentářích“ považujeme za poněkud přehnané.
Jsme přesvědčeni, že námi vytvořeným spotem nebylo neoprávněně zasaženo do práv NGP ani autorek tapisérie a že z naší strany už byly podniknuty dostatečné kroky k nápravě situace spočívající ve stažení spotu už při prvním náznaku pochybnosti.
