Článek
Téměř 60 hektarů jablečných sadů na Úsovsku a podíl ve 230 hektarové plantáži kávy v Kolumbii. Pro kvalitu nápojů jsou klíčové vstupní suroviny a ty si chce největší nápojářská firma v zemi „pojistit“.
„Přes značku Leros jsme postupně dospěli k tomu, že potřebujeme jednak kvalitní dodavatele, ale i k tomu, že se to my sami musíme naučit. Potřebujeme mít know-how, které budeme umět předávat,“ vysvětluje v exkluzivním rozhovoru pro SZ Byznys majitel Kofoly Jannis Samaras.
Kofola se podle něj domluvila se sadaři na vykoupení části sadu, který bude v dalších letech rozvíjet v Olomouckém kraji.
Se zástupci společnosti Úsovsko podepsala Kofola smlouvu o smlouvě budoucí, na jejímž základě se nejpozději začátkem roku 2024 stane majitelem 57 hektarů půdy na úpatí Nízkého Jeseníku. Roční výnos sadů se pohybuje kolem tisíc tun jablek.
Kofola chce tamní produkci využít pro své čerstvé šťávy UGO a následně rozšířit o speciální hořko-sladké a hořko-kyselé odrůdy, bez jejichž šťávy se neobejdou cidery a kterou musí nyní dovážet z Anglie a z Francie. Investice se pohybuje v řádu nižších desítek milionů korun.
Spolu se sady získá firma vedená rodinou Samarasů i desítku zaměstnanců. Šéfem zemědělské divize se stane Tomáš Jendřejek, další ze zakladatelů Kofoly.
Podívejte se: Seznam Zprávy sestavily žebříček nejhodnotnějších firem
Děkujeme za spolupráci
Partnery České elity jsou Orlen Unipetrol, Penta Fund, Burza cenných papírů Praha, UniCredit Bank, A&O Shearman a Deloitte.
Kolumbijská mise
Kromě toho se Kofola zaměří i na další surovinu – na kávu, která hraje v portfoliu společnosti stále větší roli.
„Aktuálně završujeme investici, která bude poprvé mimo Evropu. V Kolumbii budeme investovat do kávové farmy rodiny Londoňo,“ říká Samaras ke koupi 25procentního podílu na plantáži.
„My už jsme dnes takový středně velký prodejce kávy, kterou nakupujeme od obchodníků. Chtěli bychom to částečně nahradit naší vlastní produkcí,“ vysvětluje Samaras. Dodává, že rodina Londoňo v oboru kávy podniká více než sto let a je tak pro Kofolu velkým zdrojem inspirace. „Bude to řídit kolumbijský farmář, my se budeme jen dívat a učit se,“ dodává Samaras.
I tady je cena v řádech nižších desítek milionů korun. Dokončení obou akvizic očekávají představitelé Kofoly nejpozději v lednu 2024.
Startupová scéna v Česku je slabší
Tím však aktivity společnosti nekončí. Kofola založila vlastní inkubátor zaměřený na startupové a udržitelné projekty. Ten nedávno podpořil krnovskou firmu Zahradní OLLA vyrábějící hliněné zavlažovací nádoby, které pomáhají šetřit vodou.
„Je to příklad malé investice, za kterou je velké srdce. Ten projekt je pro tuto dobu příznačný. Je třeba šetřit vodou a hledat způsoby, jak to dělat efektivněji,“ dodává Samaras.
Společnost aktuálně sleduje i další projekty. „Spíš bych ale řekl, že sám náš inkubátor je teď v inkubátoru. Učíme se, jak s ním pracovat, abychom uměli přilákat více zajímavých projektů, postarat se o ně a najít pro ně financování,“ dodává Samaras s tím, že projekty, které společnost posouvají dál, jsou i odpovědí na aktuální otázky ve veřejném prostoru, kudy se má Česko vydat.
„Máme špatně nasměrované školství a lidé, kteří školy opustí, tak místo toho, aby si našli něco, co je bude bavit a do čeho budou investovat svou energii, hledají zaměstnání ve státní správě. To je znak byrokratického úpadku tohoto státu,“ říká Samaras, podle kterého je startupová scéna v zemi malá.
„Jeden z těch důvodů je fakt, že to neumíme a není na to financování. Slaboučký je ale i náš kapitálový trh. My jsme na burze a můžeme to posoudit. Burza je slaboučká a myslím si, že každá firma, která je větší, tak se bude dívat minimálně na varšavskou burzu, což je škoda, protože Praha je centrum a není důvod, proč by tu nemohla být silná a funkční burza,“ dodává Samaras.
