Věříme na biometan, říká šéf innogy. Firma chce kupovat další bioplynky

Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.

Cena plynu na burze během posledních dvanácti měsíců rostla. Letos v únoru oscilovala kolem 40 eur za megawatthodinu, loňské únorové ceny byly skoro o čtvrtinu nižší. Dle předsedy představenstva obchodníka s energiemi innogy Česká republika Tomáše Varcopa pro další zdražování není důvod.

„Je to trochu věštění, ale pokud se něco zásadního nestane, očekával bych stabilní úroveň ceny plynu,“ říká v podcastu Agenda.

Vývoj na trhu s plynem je důležitý nejen pro jeho přímé spotřebitele, ale pro celou energetiku. Právě cena plynu ovlivňuje velkoobchodní cenu elektřiny, má tedy vliv na náklady a konkurenceschopnost firem.

Proč plyn během loňského roku zdražoval?

Faktorů bylo víc, například ustal tok plynu přes Ukrajinu. Ale hlavním vlivem je, že se dnes přes 40 procent zemního plynu do Evropy dováží v podobě LNG. Na trhu LNG soutěžíme s Asií, s pacifickým trhem. Tam jde poptávka nahoru s rozvojem tamějších ekonomik. Z pohledu cenotvorby prostě nejsme na evropském poli, ale v globální konkurenci.

Začíná se nadějně mluvit o ukončení války na Ukrajině. Pokud opravdu skončí, zlevní plyn v Evropě?

Mělo by to působit na zklidnění trhu. Pokud by v Rusku nastal režim, se kterým by se dalo normálně jednat, dovedu si představit, že by nějaký menší objem plynu pro Evropu odtamtud mohl znovu jít. Samozřejmě asi to už nikdy nebude ten podíl, na který jsme byli zvyklí do roku 2022. Ale musel by to být objem, který by se vždycky dal operativně nahradit jinými zdroji.

Když zůstaneme u geopolitických faktorů, co snaha Donalda Trumpa zvýšit těžbu zemního plynu v Americe a jeho vývoz. Ovlivní to evropský trh s plynem?

Zvýšení nabídky by mělo působit na ceny pozitivně. Na druhé straně, v Asii poptávka roste a Američané jsou především byznysmeni. Čekal bych, že budou rovnováhu nabídky a poptávky řídit tak, aby cena pro ně byla pořád příznivá. Takže bych z tohoto důvodu nečekal razantní poklesy ceny.

Jaký vývoj ceny čekáte v příštích měsících, na co jako obchodníci v innogy sázíte?

Je to trochu věštění, ale pokud se něco zásadního nestane, očekával bych stabilní úroveň ceny.

Střední Evropa má ale plyn několikanásobně dražší než USA. To vede ke slabší konkurenceschopnosti zdejšího průmyslu a ekonomickým ztrátám. Dá se to nějak řešit?

Hlavní starost manažerů firem z energeticky náročných odvětví je, aby neměli ceny energií vyšší než konkurence. Mluvil jsem například s výrobcem stavebních hmot, nechci ho konkrétně jmenovat, jehož hlavní konkurent je ze Španělska. Tam je cena energie skoro třetinová, na 30 nebo 40 procentech zdejší úrovně.

Španělsko má jednak dobré podmínky pro obnovitelné zdroje, jednak dostatek dováženého plynu.

Taky je to dnes asi hlavní odběratel LNG z Ruska.

Přírodní podmínky a polohu neovlivníme. Dá se srazit cena elektřiny a plynu tady u nás?

Problém je, že energetika byla v posledních 15 letech tažená víc ideologií než obchodním pragmatismem. Teď se snad začne posouvat blíž k pragmatismu. I v souvislosti s volbou Donalda Trumpa nám nic jiného nezbude. Jsem zvědav, s čím Evropská komise přijde.

Rozhovor natáčíme krátce před tím, než EK zveřejní plány na zlevnění energií. Jedním z pilířů této strategie je právě zlevnění plynu i pomocí zamezení cenových manipulací na trhu s plynem. Je cena plynu manipulována?

Přiznám se, že si to neumím představit. Trh s plynem obecně je vysoce konkurenční a navíc je minimálně v Evropě natolik transparentní, že nevím, jak by do toho někdo mohl vstoupit a zásadním způsobem jím manipulovat.

A co společné nákupy dovozců plynu. Importéři by měli silnější pozici při jednání s těžaři a vývozci plynu, mohli by dostat lepší ceny, nebo ne?

To rezonovalo před dvěma lety, kdy Evropská unie řekla, že bude plyn nakupovat společně. Pokoušely se o to v minulosti i průmyslové svazy v různých zemích. Často to naráží na to, že společný nákup pro nějakou skupinu znamená, že někdo na tom bude lépe, někdo hůře.

Kdybychom na to aplikovali teorii her, zjistíme, že není snadné takový systém nastavit dopředu a udržet ho v chodu. Přiznám se, na základě mých historických zkušeností s pokusy podobného typu, že na toto řešení úplně nevěřím.

Přispěla ke zvýšení ceny plynu i Evropská komise nařízením, že před zimou musí být na 90 procent plné plynové zásobníky v členských zemích? Zvedlo to poptávku a ceny. Byla to chyba?

To je téma na velkou diskusi. Ten mechanismus byl nastaven proto, aby byla zabezpečena dodávka, abychom nezůstali bez plynu. Ale hlavní hráči si v podstatě dodávku slušně zajistili kapacitou terminálů na LNG nebo nasmlouváním tankerů.

Domnívám se proto, že existuje prostor minimálně pro zmírnění podmínek co do objemu nebo času, jak se mají zásobníky plnit. To by mohlo pomoci. Ale k cenám, na jaké jsme byli zvyklí do roku 2019 nebo 2020, se už nedostaneme, na to bych si vsadil.

Evropským hendikepem je, že tu nejsou perspektivní ložiska plynu. Nebo máme ložiska, která jen nevyužíváme? Před časem se mluvilo o zásobách břidlicového plynu třeba v Polsku.

V Polsku určité množství plynu je, ale je to objem, který by v nejlepším případě pomohl tak Polsku. Navíc těžba břidlicového plynu v USA není totéž, co by byla v Polsku. Upřímně řečeno, myslím, že kdyby tam potenciál byl, tak by to Poláci už začali dávno využívat.

V Nizozemsku byla těžba na hlavních ložiscích zastavena, protože způsobovala geologické potíže, otřesy. Otázka je, jak to bude dál v norských ložiscích.

Ale na světě je zásob a nalezišť plynu dost, i když často v oblastech, která jsou ne úplně politicky stabilní nebo i nesnadno přístupná, což pak těžbu prodražuje.

Green Deal počítá s tím, že v Evropě dál poroste podíl obnovitelných zdrojů, jejichž doplňkem budou baterie a plynové elektrárny. Tato strategie spotřebou a cenou zemního plynu nezamává?

Plynové zdroje by měly nahradit uzavírané uhelné elektrárny a hlavně poskytovat podpůrné služby pro balancování soustavy. To umožňuje postavit víc obnovitelných zdrojů. Z tohoto pohledu spotřeba samozřejmě půjde nahoru.

Na druhé straně ale zákazníci v klasickém retailu šetří, případně i odcházejí od plynu. A energeticky náročné výroby spotřebu také redukují. Takže se ty trendy balancují. Určitý tlak na cenu to přinese, ale nečekám, že by to způsobovalo výrazný růst.

Co by měly dělat české vlády pro snížení cen energií?

S nadsázkou, já bych chtěl po každé vládě, aby za prvé neškodila. V energetice, u elektráren už vidíme snahu o zrychlení povolovacích procesů na stavby, v procesu schvalování je Lex plyn, který má zrychlit stavby plynových zdrojů. To je krok správným směrem.

Hovoří se i o akceleračních zónách pro výstavbu větrných elektráren. Myslím, že stát nejvíc může pomoci tím, že tyto procesy zjednoduší a pomůže zrychlit.

Evropský Green Deal předpokládá, že se zemní plyn přestane používat v energetice někdy od roku 2035. Je reálné, že plyn do deseti let nahradí nízkoemisní alternativy jako bioplyn a zelený vodík?

Myslím, že plyn a fosilní paliva tady budou ještě hluboce za rok 2035. Zelený vodík je běh na trochu delší trať. Nicméně už dnes, když si koupíte i domácí kotel na vytápění, už je většinou „hydrogen ready“, tedy připravený na to, že bude fungovat, i když se 20 procent zemního plynu nahradí vodíkem.

Na tzv. blending (přimíchávání nízkoemisní alternativy do fosilního zemního plynu – pozn. red.) dost věříme. Nejde jen o vodík, ale i o bioplyn nebo upgradovaný biometan. Jeho objemy se budou zvyšovat. A zase jsou ty plány dost ambiciózní. Za pět let by se výroba biometanu v rámci České republiky měla zvýšit 40násobně až 50násobně. Uvidíme, jak rychle se tyto projekty budou realizovat.

Záleží i na tom, jestli bude Evropa trvat na tom, že používat se musí jenom opravdu zelený vodík. Výroba vodíku pouze z elektřiny z obnovitelných zdrojů by znamenala odčerpávání obrovského množství zelené energie. Ale pokud bychom připustili, že se při dekarbonizaci může využívat nějaká směs vodíku různého původu, například reziduálního vodíku z některých chemických výrob, pak může být ta bilance jiná.

Innogy před časem koupilo svoji první bioplynovou stanici v Písku. Počítáte s dalšími nákupy bioplynek?

Ano, my věříme na bioplyn, na biometan. Nákup bioplynové stanice v Písku byl první krok v téhle oblasti, rozhodně to chceme dále rozvíjet.

Diskutuje se i o tom, jestli by měla Evropská komise přehodnotit nebo zrušit Green Deal. Jaké k tomu máte stanovisko?

Evropa si bohužel stanoví taxativní cíle k nějakým zpravidla kulatým výročím, občas s ignorováním fyziky. Pojďme to spíš otočit a říct: fajn, jestli někdo je ochoten investovat do zelených projektů, dejme mu třeba daňovou úlevu nebo nějakou podobnou motivaci. Ale nedělejme si iluze, že jsme schopni predikovat, co bude za 20 nebo 25 let.

Já jsem původem technik, věřím na technický pokrok. Ale vůbec bych se nedivil, kdyby se lidi v roce 2050 smáli tomu, co jsme si dnes představovali, že přijde. Možná se objeví gamechanger v podobě například laciné supermaterie a posune nás to někam, kam dnes nevidíme. Ale netvařme se, že umíme plánovat hospodářství tak dlouho dopředu.