Velké zdražení přijde v příštích týdnech. Jídlo letos podraží o třetinu

„Velké zdražení se teprve chystá. Ve smlouvách s řetězci výrobci mají, že musí tři měsíce dopředu oznámit cenu a o ní vyjednávat. Teď to období končí. Obávám se, že v nejbližší době dojde k dalšímu zdražení,“ uvedla Dana Večeřová z Potravinářské komory, která reprezentuje 90 % trhu.

Ceny energií, plynu, obalů a všech vstupů rostou a nikdo neví, kde a kdy se stabilizují. Zatímco za celý loňský rok tak potraviny přidaly na cenách ani ne procento, letos potraviny podraží až zhruba o třetinu. „Letos čekám zdražení až o 25–30%,“ odhaduje Večeřová.

„Rostou všechny vstupní náklady na výrobu potravin, výrobci nejsou schopní to absorbovat, musí to logicky do cen promítnout,“ tvrdí Večeřová. Na čem je drahota vidět nejvíc? Podle výsledků březnové inflace, kterou včera reportoval Český statistický úřad (ČSÚ), na mouce (meziročně +30,3 %), másle (+31,9 %), mléce (+20,1 %) a bramborách (+21,4 %). Celkový přehled si můžete prohlédnout zde.

Podle Večeřové se ceny doopravdy zvýšily ještě víc než ve spotřebitelském koši ČSÚ, zvlášť u mouky. A mlýny už chystají další růst cen: „Zdražují všechny pekařské výrobky. Že se mouka zvedla o 30 %, je velmi optimistický předpoklad. Mám potvrzeno od pekařů, že se mouka pro jejich využití zvedla o 100 %, loni stála 6 Kč, letos 13 Kč. A další zdražení mlýny ohlašují.“

Za zdražením mouky stojí ruská invaze na Ukrajinu. Většina světových zásob obilí pochází z Ruska a Ukrajiny. Obě země patří k největším producentům obilí na světě. Úroda na Ukrajině ale bude letos podle odhadů na polovině. Podle dnešních zpráv ukrajinské ambasády v Česku začali tamní zemědělci zasévat pole. V neprůstřelných vestách a odborníky na odminování.

Výpadek pocítí i Česko, přestože sem Rusové ani Ukrajinci moc obilí nedovážejí. Odbytištěm pro ruské a ukrajinské klasy je totiž Blízký východ a severní Afrika. „Tyto oblasti shání obilí všude po Evropě, i u nás. Máme signály, že se tu pohybují obchodníci z Libanonu a nabízejí jakoukoli cenu. Je otázka, jestli není prodáno, co ještě není sklizeno. Máme takové signály,“ obává se o osud tuzemského obilí šéfka Potravinářské komory.

Potravinářská komora už požádala ministra zemědělství, aby jeho úřad prošetřil, jestli nehrozí, že se do zahraničí vyprodá příliš produkce: „My polovinu úrody vyvážíme, je třeba zajistit, aby nám obilí zůstalo doma, ne abychom si vyprodali sklady a pak draze nakupovali z Polska,“ uvedla Večeřová pro SZ Byznys. Zakázat vývoz na jednotném trhu EU nejde.

Inflaci poznají čeští zákazníci i na cenách masa. Ceny se mění prakticky každý týden, uvedla Dana Večeřová. „Masné výrobky se držely dole, tím, že cena vepřového byla loni katastrofálně nízká, chovatelé prasat velmi prodělávali. Ale teď letí cena vepřového na německé burze raketově nahoru. Je o 80 % vyšší než třeba před měsícem. To se projeví i na masných výrobcích,“ říká šéfka potravinářů.

Stojí za tím opět válka na Ukrajině: „Ukrajina dovážela krmiva do Španělska a Německa, teď krmivo pracně shánějí. Němci a Španělé jsou největší producenti prasat, začíná být menší nabídka vepřového. U nás je soběstačnost pod 50 %. Musíme dovážet, i za vyšší ceny, pokud chceme spotřebu pokrýt,“ tvrdí Večeřová.

Také v zelenině není Česko soběstačné. Tam by ale ceny, až se na pulty dostane víc domácí produkce, mohly naopak klesnout, předpovídá Večeřová: „V zelenině jsme soběstační jen ze 30 %. Byť je zelenina dražší, až začne dozrávat v Česku, zlevní. Mohla by snad tlačit inflaci dolů.“ Horší zprávy přišly od sadařů z Moravy: „Máme špatné signály z jižní Moravy, že zmrzly meruňky. Za posledních pár let tu ubylo 15 000 hektarů sadů,“ vypočítává Večeřová.

Česko má mezi sousedními zeměmi nejvyšší DPH na potraviny. V Polsku je na přechodnou dobu 0 %, v Německu 7 %, na Slovensku a v Rakousku 10 %. Večeřová by byla – přes výpadek příjmů ze státní kasy – pro snížení daně: „Já bych si to představit dokázala. Nepomůže to výrobcům, ale spotřebitelům. Nedokázala jsem si představit, že budeme jezdit nakupovat do Rakouska, a jezdíme tam.“