Článek
Obchodní řetězce to sice v reakci na otázky redakce SZ Byznys v minulých týdnech popřely, ale ředitel velkochovu Vejce Kosičky Jan Pozdílek má jasno: vejce dojdou, až chřipka vykosí další chov. A to podle něj nebude trvat dlouho.
„Aktuálně vejce sice ještě jsou, ale dražší. Jsem přesvědčen, že bohužel pozítří nebo za týden už nebudou. Je jen otázka času, kdy lehne další velkochov a výpadek nastane,“ říká Pozdílek v rozhovoru pro Seznam Zprávy.
Velkochov Vejce Kosičky dodává denně půl až tři čtvrtě milionu vajec zákazníkům z celé České republiky. Do nadnárodních řetězců z principu farma nedodává kvůli údajně nevýhodným podmínkám. Farmu vlastní několik zemědělských akciových společností.
Pro zákazníka šéf farmy nemá přívětivou prognózu: „Jsem přesvědčený, že vejce v březnu budou stát deset korun. Včera nám volal jeden řetězec, že jejich dodavatel je nezásobuje v objemech, které by chtěl,“ uvádí.
Zároveň moc dobře ví, jak zprávy o cenách umějí zamávat s poptávkou. Když se v médiích psalo, že se likvidují statisíce slepic na Tachovsku, jeho pojízdné prodejny měly žně. Lidé kupovali místo jednoho hned několik plat. A někteří vejce chtěli dokonce zavařovat.
Sledujete s obavami vývoj ptačí chřipky?
Je to časovaná bomba. Je otázkou času, kdy bude nakažen další komerční chov, zvířata půjdou do likvidace a dál se sníží produkce vajec v Evropě. U nás je asi devět ohnisek, dva komerční chovy a sedm malochovů, ale v Evropě jsou jich stovky.
Proč by se měla situace zhoršit?
Občas se říká, že halový chov izoluje od venkovního prostředí, ale není to pravda. Právě zlikvidovaný velkochov v Brodu na Tachovsku je halový a stejně tak náš chov v Kosičkách, kde byla ptačí chřipka v roce 2021. Nákaza se šíří vzduchem, stačí, aby zafoukal vítr. Je to otázka štěstí a smůly.
Když vás to zasáhlo, jak dlouho trvalo, než jste najeli na plnou výrobu?
Náš velkochov má okolo dvě stě tisíc nosnic. Denně rozvážíme po České republice do obchodů i gastronomie zhruba 500 až 700 tisíc vajec.
Ptačí chřipka k nám před dvěma lety přišla ventilátorem, v okolí byly nakažené kachny. Rychlé šíření přikládám také teplému počasí. Pokud dnes napadne sníh a ochladí se, chřipku to zpomalí. Zatím počasí připomíná duben.
Zotavování z ptačí chřipky bylo dlouhé. Zlikvidovali jsme 176 tisíc nosnic a trvalo 1,5 roku, než jsme naskladnili všechny haly a najeli na plnou kapacitu. Prázdné haly musíte vyčistit, až po nějaké době můžete začít doplňovat stavy. Vychováte mladé kuřice, které začnou snášet asi ve dvacátém týdnu.
V současnosti to odnesl velkochov v Brodu nad Tichou, který je násobně větší. Může jim trvat dva roky, než díru zaplní. Chov představuje 15 procent všech nosnic v tuzemsku a v počtu voliérových chovů (poznámka redakce: vejce s označením CZ 2) dokonce 45 procent kapacit.
Zlikvidovali tam 750 tisíc nosnic, to je obrovské množství a výpadek. Není chyba v tom, že se tolik zvířat koncentruje na jedno místo?
Planeta se musí nasytit. Deset slepic na dvorku nás nenakrmí. Proto máme halové komerční chovy a klecové chovy. Drůbežářství se vyvíjí stejně jako lidstvo. Dřív jsme chodili pěšky, dnes jezdíme automobily. I chovy se vyvíjely. Před lety se rozhodlo, že se postaví klecové chovy, kde trus propadne drátěným dnem a hala je relativně čistá, bez zápachu. Vejce se kutálí na pásy, oddělené elektrickým ohradníkem a slepice nemá šanci je klovat a znečistit.
Ke klecím se ještě dostaneme. Nestraší producenti, že v obchodech chybí vejce? Podle řetězců tomu zatím nic nenasvědčuje.
V lednu je mrtvé období, kdy o vejce není moc zájem. Třetí týden v lednu už se znovu začíná vařit a poptávka tradičně stoupá. Zatím výpadek není znát, drůbežárny mají plné sklady po Vánocích a silvestru, ale toto období končí. Začíná boj o vejce. Když voláme do zahraničí, vejce tam nemají, protože je exportují do Holandska a Německa, kde je obří výpadek. Kvůli válce vypadla Ukrajina, významný producent pro Evropu. Aktuálně vejce sice ještě jsou, ale dražší. Jsem přesvědčen, že bohužel pozítří nebo za týden už nebudou. Je jen otázka času, kdy lehne další velkochov a výpadek nastane.
Prognóza do budoucna není dobrá i proto, že s ohledem na vývoj nárůstu nákladů v létě mnoho drůbežářů snížilo stavy, nebo ohlásilo ukončení chovů.
Podestýlková vejce jsou v obchodech za 6 korun za kus. Zdraží ještě?
Viděl jsem už v obchodech vejce M za 80 korun, a to je relativně období klidu (poznámka redakce: firma nedodává do nadnárodních řetězců). Jsem přesvědčený, že v březnu budou stát deset korun. Včera nám volal jeden řetězec, že jejich dodavatel je nezásobuje v objemech, které by chtěl. Poslal jsem jim deset palet za 5,50 Kč bez DPH. Se započtením rabatu, poplatků za skladování, řidičů, prodavaček, daní a dalších věcí se finální cena může rychle blížit k 10 korunám.
Kolikrát jste zdražovali?
Někdy nezdražíme třeba půl roku a předháníme se, kdo vejce dokáže prodat klidně pod náklady, aby je s velkou ztrátou nevyhodil. Tradičně v létě jsou vejce levná. Od září 2022 do prosince jsme zdražili asi sedmkrát, ceny se zvyšovaly dvakrát do měsíce, to nikdy nebylo.
Důvodem není jen ptačí chřipka. Ukrajina produkuje nejen vejce, ale i obilí pro Evropu. Na ceny obilí, které zdražilo, jsou navázány krmné směsi, které zdražily loni několikrát. Nahoru šly ceny kartonu a také energií, které se nám předtím nedařilo promítnout do ceny vajec. Do cen jsme to přenesli až na podzim a v zimě.
Prodáváte teď díky tomu vejce s vyšším ziskem?
Můžeme říct, že máme vyšší marži. Je to ekonomická nutnost, pokud neprodáme dráž, budeme dělat charitu. Nová hala nás vyjde na 60 milionů korun.
Máte na mysli nutnou přestavbu klecového chovu, který se v roce 2027 zakáže, na prostornější podestýlkový?
Ano. Získali jsme dotaci 15 milionů korun, ale nejdřív halu musíme postavit z bankovní půjčky s vysokým úrokem. Splatíme ji z peněz za prodaná vejce.
Co s trhem v roce 2027 udělá zákaz klecových chovů?
Vajec bude katastrofický nedostatek a zdraží. Jak obchod ovlivní zahraniční dodávky, to netuším.
Obáváte se toho proto, že se přestavby nestihnou, nebo proto, že některé nerentabilní chovy mohou skončit?
Z obou důvodů. Na přestavby nejsou peníze a trvají dlouho. Nová hala se staví asi čtrnáct měsíců, potom se musí naskladnit, a to způsobí výpadek v produkci vajec. Rozhodně neplatí, že by dnes zemědělci v České republice ve velkém modernizovali chovy. Naopak některé drůbežárny chtějí s chovem nosnic skončit. Třeba Drůbežárna Osík u Litomyšle skončí s vejci letos v dubnu, protože majiteli Agropodniku Hodonín, kterým je holding Agrofert, se to nevyplatí. Má asi 200 tisíc nosnic.
Před dvěma lety skončila menší ztrátová drůbežárna ve Vyškově, protože investice do nových hal jsou nerentabilní. Do Vyškova teď zavážíme my.
My jsme teprve v roce 2018 dokončili novou halu na klecové technologie za 30 milionů korun s návratností 25 let a teď ji budeme muset zbourat, protože v roce 2020 ČR rozhodla o zákazu těchto vajec (poznámka redakce: vejce s označením CZ 3). Je to diskriminační, stejná vejce z Polska se budou moci dovážet.
Důvod, proč klecové chovy končí, je etický. Je to podle vás týrání zvířat?
Jsou na to dva úhly pohledu. Já tvrdím, že není, ale rozhodnout musí zákazník. Trend je takový, že klecové vejce rovná se týrání zvířat, ale bohužel lidé jdou hlavně hodně po ceně. Původ zajímá možná pět procent zákazníků. Slepice na podestýlce (voliérový chov) může snášet kdekoliv po celé hale, musí tam být nějaký personál, který vejce sebere, mohou tam ležet delší dobu, mohou být potřísněna trusem a nejsou tak čerstvá a kvalitní. Od nás spousta slepic z klecí, které už tolik nenesou, nejde na jatka, ale do domácích drobnochovů.
Přiživuje inflaci rostoucí panika? Před dvěma týdny jste říkal, že lidé ve vaší pojízdné prodejně v Hradci Králové vykupují vejce.
Ano, kdo si dřív bral jedno plato vajec, jich bral několik. Pojízdnou prodejnu jsme měli po zprávách o likvidaci velkochovu v západních Čechách vyprodanou. Někteří si dokonce chtěli vejce zavařovat. Trochu to už utichlo.
Dodržují vaši zaměstnanci přísnější režim v chovech kvůli možné kontaminaci?
Přísná opatření máme celý rok, už není moc co zpřísnit. Při vjezdu je dezinfekční brod, kde auta musejí pomalu projet, aby se zbavila případného trusu. Denně se kontroluje. Zaměstnanci musejí před vstupem do haly stát minutu v deseticentimetrové vrstvě dezinfekce, musejí se převlékat. Oděv nechávají v práci, kde se vypere. Neexistuje, že by si špinavé věci odnesli domů. Tváříme se, že jsme izolovaná součást okolního světa, jenomže stoprocentní ochrana proti ptačí chřipce neexistuje. Vzduch v obrovských halách musí dovnitř i ven, aby zvířata neuhynula.
