Válečná daň může zdražit benzin v celém Česku, nevyloučil šéf Unipetrolu

Mimořádná daň z neočekávaných zisků, takzvaná windfall tax nebo válečná daň, je podle společnosti Orlen Unipetrol neadekvátní a také nelogická. Firma upozorňuje na to, že její česká podoba je výrazně vyšší než v ostatních evropských zemích, nepočítá s investicemi a navíc nepostihuje pouze mimořádné zisky, ale veškeré zisky.

„Podle mě není férové, že budeme prodávat kafe nebo párek v rohlíku zdaněné 79 %, zatímco ostatní firmy, které kafe a párek v rohlíku také prodávají, zdaněné nejsou. To je trochu nefér,“ říká v exkluzivním rozhovoru pro Seznam Zprávy Tomasz Wiatrak, předseda představenstva skupiny Orlen Unipetrol. Podle něj navíc referenční období posledních čtyř let, ze kterých se daň počítá, nelze považovat za normální, protože je v něm zahrnuta i covidová ztráta z roku 2020 ve výši 5,5 miliardy korun.

Orlen Unipetrol varuje, že v případě daně za vládou stanovených podmínek nebude mít dostatek peněz na investice, které jsou přitom nutné v souvislosti s přechodem na „neruskou ropu“, a to by mohlo ovlivnit i dostupnost paliv v zemi. Daň také nejspíš pocítí čeští zákazníci. Tomasz Wiatrak připustil, že neúměrné zdanění nakonec může vyvolat růst cen na celém trhu.

„Já vnímám, že ta situace je mimořádná, a rozumím tomu, že si žádá mimořádné řešení. My neříkáme, že bychom z mimořádných zisků neměli platit daň. Jen nám způsob, jakým je spočítaná její úroveň, přijde nelogický a opravdu vysoký,“ dodává Wiatrak s tím, že v případě platnosti chystané daně firma situaci rozebere se svými právníky .

Pokud bude zavedena daň z neočekávaných zisků v současné podobě, v jaké je navržena, co to bude znamenat pro Orlen Unipetrol?

Bude to znamenat, že budeme platit skoro 79% daň z příjmů. Z příjmů, které by sice měly být „mimořádné“, ale pro nás je to daň ze všech příjmů, které za rok naše společnost měla.

Opravdu 79 procent?

19 procent platíme normální daň a pak je tu dalších 60 procent z mimořádných příjmů – tedy jednoduše 79 procent. To už je pro nás rdousící daň, která omezuje normálně fungující společnost. Neříkám, že nemáme mimořádné příjmy, ale rozhodně to nejsou ty, o kterých mluví vláda. Úroveň, kterou spočítala, je úplně někde jinde než to, co my jako mimořádné příjmy vnímáme.

A pokud byste skutečně platili tuto daň – co to bude znamenat pro fungování firmy? Jaké dopady to bude mít?

V tuto chvíli stále připravujeme náš byznys plán na příští rok, jako by žádná daň nebyla. Dokud nebudeme vědět, co přesně bude implementováno, žádná rozhodnutí dělat nebudeme. V případě, že by daň skutečně platila, znamenalo by to, že máme velmi omezené, nebo žádné prostředky na klíčové strategické investice, které jako rafinerie musíme udělat, abychom zajistili dodávky paliv.

Hospodářská komora varovala, že na daň budou firmy reagovat přirážkou ve svých cenách. Budete pak zvyšovat i  ceny pohonných hmot ?

Určitě tato situace může mít vliv i na naše zákazníky. V tuto chvíli neplánujeme přenášet náklady na zákazníky, pokud ale budeme opravdu muset platit daň na úrovni 79 procent, tak opravdu nevím, jak budeme fungovat.

Může se to tedy promítnout i v cenách na čerpacích stanicích?

Ovlivní to celý trh. Je to, jako kdybyste chodila každý měsíc do práce a pak 80 procent z toho, co vyděláte, odvedla státu. To není logické a není to motivující.

Jak to tedy ovlivní ceny?

To nedokážu říct. Situace je ale už teď komplikovaná. Od 1. ledna jsou v platnosti sankce, které budou ovlivňovat export paliv mezi státy v Evropské unii, nevíme, jak tohle změní trh. Nevíme, jaká bude cena ropy, její dostupnost, hodnota dolaru. Ano, daň může mít vliv na cenu paliva, ale já nedokážu říct jaký.

Může být od 1. ledna kvůli sankcím na ruskou ropu nedostatek paliva v Česku?

My odpovídáme za naši výrobu a na tu se soustředíme. To je zhruba 70 procent spotřeby paliv v Česku. Zbytek zajišťují další dodavatelé včetně státního Čepra. Oni musí vědět, kde a jak nakoupit. Jestli to bude stačit, netuším.

Museli byste pak snížit objem paliv, které dodáváte na český trh?

Chceme vyrábět maximálně efektivně, ale abychom to mohli dělat, musíme investovat do nahrazení ruské ropy. Je potřeba rekonfigurovat rafinerie, tak abychom mohli udržet stávající objem.

To jsou jak velké investice?

Podle prvních odhadů to jsou investice na úrovni pět až 10 miliard korun.

To jsou peníze potřebné do vaší rafinerie, nebo se podílíte i na zvýšení kapacity ropovodu TAL? (Tímto ropovodem je i do Česka přiváděna ropa z italského Terstu.)

Nabídli jsme společnosti MERO, že máme zájem se podílet na investici v TAL padesáti procenty. Nabídli jsme to ale ještě před tím, než se začalo mluvit o dani. Teprve uvidíme, jak to uděláme, pokud daň skutečně bude. Budeme to muset přepočítat.

V posledních letech jsme tu zainvestovali 50 miliard korun a v investicích chceme pokračovat. Bohužel vnímám, že jsme za tyto investice trestaní, protože naše aktuální příjmy z těchto investic jsou teď brané jako náš mimořádný příjem.

A pokud tyto investice odečteme, jakou částku bychom tedy měli brát jako základ pro windfall tax?

To je těžká otázka. Vyžaduje to precizní konverzi, a to nejsem schopen v krátké době udělat. Až dosud jsme to nemuseli takto analyzovat.

Pokud to není jednoduché ani pro vás, jak může být investice schopen odečíst stát?

Není to tak jednoduché, ale asi bych řekl, že jsme firma, která by měla vydělávat 12 miliard korun hrubého zisku. To by měla být úroveň pro tuto novou daň.

A teď vám ta úroveň pro základ daně vychází jak?

Jak jsme spočítali podle návrhu vlády, tak to vypadá, že to je přes dvě miliardy korun. Tyto dvě miliardy jsou ale bohužel spočítané bez investic a navíc se ztrátou v covidovém období. V letech před covidem jsme však měli hrubý zisk 13 až 14 miliard korun, proto říkám, že 12 je něco, co bychom měli vygenerovat. A není v tom žádná inflace, což by se také mělo vzít v úvahu.

Válka od vás sice žádá mimořádné investice, ale je nezpochybnitelné, že vám mimořádně pomohla. Není tedy v pořádku to vrátit státu?

Ano, já vnímám, že ta situace je mimořádná a rozumím tomu, že si žádá mimořádné řešení. My neříkáme, že bychom z mimořádných zisků neměli platit daň. Jen nám způsob, jakým je spočítaná její úroveň, přijde nelogický a opravdu vysoký. Pokud se podívám na ostatní státy, kde je tato daň implementovaná, tak se bavíme o úrovni 25 až 30 procent a navíc se od ní hodně odečítá. Třeba právě strategické investice, o kterých mluvím.

Já se vrátím zpět k tomuto roku. V běžném roce bývá marže na čerpacích stanicích 2,50 koruny. Letos ale čerpací stanice měly prokazatelně několik měsíců marži i sedm korun. Je tu marže rafinerií. O kolik tedy budou vyšší zisky?

Mimořádné příjmy nejsou příjmy z maloobchodu, tam je trh opravdu konkurenční a marže máme podobné jako v minulosti. Maloobchod má minimální vliv na naše mimořádné výsledky. To, kde se mimořádné příjmy opravdu objevují, je rozdíl mezi cenou ruské ropy, kterou zpracováváme a která je levnější než cena ropy na světových trzích. Například Slovensko připravilo mimořádnou daň právě jako rozdíl příjmů mezi ruskou ropou a ostatními druhy na úrovni kolem 30 procent. To, že zpracováváme ruskou ropu, je ale situace, na kterou nemáme vliv, a dokud tu nebude možnost dopravy jiné ropy, musíme tu ruskou zpracovat, abychom zaručili dodávky na český trh.

Jaké budou podle odhadu letos vaše zisky?

První polovinu roku jsme měli hrubý zisk kolem deseti miliard korun. Výhled do konce roku bohužel konkrétněji komentovat nemohu.

A s daní jako je na Slovensku, to byste souhlasili?

Nejraději bychom se s vládou posadili ke stolu a dohodli kompromis mezi tím, co dovolí firmě pokračovat a co je potřebné na straně vlády. Abychom mohli dělat strategické klíčové investice, které jsou potřebné pro celý český trh.

Vláda s vámi ale nejedná. Reagovala nějak na dopis, který jste jí zaslali?

Dostali jsme návrh legislativy k připomínkování. Neočekáváme žádné speciální zacházení, ale rádi bychom se pobavili o situaci, která se týká nás jako jediného výrobce paliv v Česku.

Zároveň vás ale vláda požádala, abyste své kapacity rafinerie navýšili. Jak a kdo vás vlastně o tohle požádal?

Těch schůzek bylo několik. Zásobování trhu je klíčové a my vnímáme, že máme velmi důležitou roli. Byli jsme požádáni, abychom připravili možnost navýšení výroby paliva – hlavně nafty, které je na českém trhu málo. My jsme tuto studii připravili. Ten prostor tu je, ale jsou to náročné investice - už jenom proto, že do rozvoje rafinerií v Evropě se v posledních letech vzhledem k bezemisním cílům a změně odvětví již tolik neinvestuje, protože rafinerie jako takové svou výrobu omezují. I my více investujeme do petrochemie.

Přesto jste o navýšení kapacit byli požádáni – o kolik jste tedy schopni kapacitu navýšit a kolik by to stálo?

Pokud by to bylo o 25 procent naší současné výroby, stálo by to přes 20 miliard korun.

A vláda na to kývla?

Rozumím tomu, že vláda sbírá všechna data a podle nich se rozhoduje. Věřím, že určitě zajistí kontinuitu dodávek.

V případě platnosti daně byte tyto investice museli stopnout?

V případě, že daň bude, určitě nebudeme schopni velkých investic.

Co to znamená? Co konkrétně omezíte?

Těžko říct, počkáme na poslední legislativní návrh a pak spočítáme, na co máme, na co nemáme. Klíčové je nahradit ropovod Družba – to je záležitost, která poběží zhruba dva a půl roku – a to je čas, během kterého musíme investovat i mít na to prostředky.

A je možné, že byste na to prostředky neměli? Najdete je i s novou daní?

Chtěl bych věřit, že prostředky na to nakonec budou, od nás, nebo z veřejného rozpočtu. Nevíme, jaké bude finální řešení. Zatím je to nejistota.

V případě, že by ta daň skutečně začala platit, obrátíte se na soudy?

Sledovali jsme situaci v ostatních státech– například v Itálii, a většina firem tam šla k soudu. Chceme určitě dělat vše podle zákona, ale také se budeme ptát expertů, jak vnímají situaci oni. Podle mě není férové, že budeme prodávat kafe nebo párek v rohlíku a bude to zdaněné 79 %, zatímco ostatní firmy, které prodávají kafe a párek v rohlíku, zdaněné nejsou. To je trochu nefér.