Putin zkouší přes Trumpa odstavit silného Zelenského, říká Čech na Ukrajině

Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.

Zemědělství opět plní ukrajinskou státní kasu. Napadená země se postavila Rusku a už déle než rok posílá obilí do světa po Černém moři.

Vyzkoušel si to i český byznysmen na Ukrajině Petr Krogman, majitel farem ve společnosti Agromino, která v zemi obdělává přes 40 tisíc hektarů půdy. Rozhodl se zariskovat. Koupil loď, naplnil ji obilím a vyslal ji na moře, křižované ruskými nepřáteli. Dnes má v pravidelném jízdním řádu Egypt.

Krogman, který stojí v čele Ukrajinsko-české obchodní komory, považuje za problém, že se prohlubují rozdíly mezi západem a východem Ukrajiny.

„Pro stabilitu země je potřeba pomoci především východu, jinak Ukrajina může kvůli tomu prohrát,“ obává se možných následků vylidňování východu a postupné destrukce podnikání. Je přesvědčený, že politika mezinárodních finančních institucí není správně nastavena.

„Bohužel v číslech za rok 2023 se ukazuje kolaps východní Ukrajiny. Zemědělská výroba tam spadla o 40 procent a čísla za loňský rok budou ještě horší,“ říká v rozhovoru pro SZ Byznys.

Je ekonomika Ukrajiny po třech letech války stále v agónii?

Přes všechny těžkosti ekonomika funguje. Samozřejmě nejtěžší situace je blíže k frontové linii. Například v Charkově zbyla jen polovina obyvatel. Nelze se divit, není tak dobře chráněný a je padesát kilometrů od hranic. Dříve skoro dvoumilionové město zachraňují lidé, kteří utekli před Rusy z východnějších měst a vesnic.

Jak bolestivý je pro tamní ekonomiku a život odliv lidí?

Před válkou uprchlo z Ukrajiny asi deset milionů lidí a je to znát. Dnes navyšují ekonomický výkon České republiky, Německa nebo Polska. Profituje z toho Česko, zdejší majitelé nemovitostí, výrobci potravin a další. Ukrajinci pracují na stavbách, v supermarketech, ve zdravotnických zařízeních. Zaplať pánbůh za ně. Ale na Ukrajině chybí.

Co tím myslíte?

Ukrajina musí žít a k tomu potřebuje lidi. Jsou hrází, která zadrží Rusy dál od nás. Nechcete, aby za pět let létaly drony na Ostravu a Karvinou, v pyžamu jste běhal do sklepa, v horším případě o pár bloků dál do krytu, jako na Ukrajině. A za půl roku otupíte, už neběháte do krytu, jen si přesunete matraci do chodby v bytovce, protože spát u okna je nebezpečné. Později už i na tohle rezignujete. Zjistíte, že váš byt ztratil cenu, naložíte do auta pár kusů cenností, odjedete do Německa a doufáte, že vás tam někdo zaměstná.

V jakých sektorech na Ukrajině schází nejvíc pracovníků?

Problém je spíš teritoriální. Nejvíc lidí chybí tam, kde je největší riziko. Platí to o celé východní polovině Ukrajiny. Do Lvova a Kyjeva sice rakety létají také, ale je tam lepší protivzdušná obrana. Je rozdíl, když na město dopadne raketa jednou za týden nebo pětkrát denně. A situaci zhoršuje fakt, že investice anebo zvýhodněné úvěry směřují spíše do bližších oblastí západní Ukrajiny.

Pomoc je nerovnoměrná?

Bohužel. Je to sice pochopitelné z hlediska logistických nákladů či rizika, ale pro stabilitu země je potřeba pomoci především východu, jinak Ukrajina může kvůli tomu prohrát. Když východ uvidí, že na něj Ukrajina, Evropa, svobodný svět zapomněly, tak proč by měl patřit k Ukrajině, když mu Putin nabídne klid v Rusku? Zůstali tam lidé, kteří už se nezajímají o politiku. Potřebují chleba a v klidu se vyspat.

Jaká je situace v pásmu sto, dvě stě kilometrů od válečné zóny? Lidé odcházejí, firmy krachují, nikdo tam neinvestuje?

Čím blíže frontě, tím hůře. Všechno je tam dražší, je tam rozbitá infrastruktura a větší logistické náklady, protože všechno musí dojet do Evropy nebo do západních přístavů k moři. Dřív oblast obchodovala všemi směry, i s Ruskem. Dnes je odříznutá, je to takové slepé střevo, do kterého nikdo neinvestuje.

Máte na východě farmy?

Máme farmy na západní i východní Ukrajině. Nejvýchodnější jsou u Vovčansku (pozn. město nedaleko Charkova u hranic s Ruskem, které kompletně zničili Rusové).A naštěstí jsou dnes už všechny osvobozené. Takže podporujeme místní armádu. Pomáhali jsme jim auty, drony, naftou a dalším servisem, alespoň v naší malé části fronty. Vojenská situace je tam dnes lepší než ekonomická.

Stát v těchto místech ekonomice nepomáhá?

Bohužel ne. A podobně se chovají Mezinárodní finanční korporace IFC při Světové bance nebo Evropská banka pro obnovu a rozvoj EBRD, které garancemi raději podpoří úvěr v bezpečnějším Lvově než na východě Ukrajiny. Je to krutá racionalita trhu, která zabíjí tyto hendikepované oblasti. Naše farmy na západě mohou úvěry čerpat, ale ty na východě mají smůlu. Evropská komise a mezinárodní instituce velmi pomalu chápou, že Ukrajina je velká země s velmi odlišnými regiony, kde se rozdíly válkou ještě prohloubily.

Co by se tedy mělo podle vás dělat?

Ukrajinské pohraničí musíme podpořit, aby tam zůstali lidé, pracovní místa a ekonomický život. Jinak se východní regiony úplně vylidní a obsadí je Rusko. Pak se novou ohroženou periferií stane západní Ukrajina nebo Slovensko a nakonec i Česko.

Nesmíme ustupovat zlu. Potřebujeme s pomocí Ukrajinců postavit silný bezpečnostní štít. Ukrajinci jsou na rozdíl od Čechů ochotni umírat za Ukrajinu a pro Čechy je výhodnější Rusy zastavit na Ukrajině, než aby museli umírat naši vojáci na Moravě. Spoustě lidí to pořád nedochází, ale tank je tady za dva dny a raketa za patnáct minut.

Kde ještě máte na Ukrajině farmy a jaké problémy řešíte?

Zemědělské podniky máme také na západě v Chmelnické a Žitomyrské oblasti nebo ve středu země v Kyjevské a Kropyvnické oblasti. A je obrovský rozdíl hospodařit tam víceméně v klidu, anebo u Charkova, kde vedle spousty dalších těžkostí na polích teď například řešíme i to, že Rusové ruší GPS signál. A protože máme stroje, které sejí s přesností na dva centimetry, musíme vymýšlet alternativní způsob jejich navigace.

Dále jsme museli dobudovat vlastní logistiku a podařilo se nám to dotáhnout až ke konečným kupcům po celém světě. Máme přístavní překladiště a pořídili jsme už i vlastní nákladní loď. Momentálně je v západní Africe a je to aktuálně asi největší česká loď. Má 30 tisíc metrů krychlových a měří 160 metrů. S nadsázkou říkám, že obnovujeme Československou námořní plavbu.

Chybí vám na farmách lidé?

Samozřejmě, ale problém je trochu zmírněn tím, že strategické obory, což je i zemědělství, si mohou část zaměstnanců rezervovat u odvodových komisí.

Pro rozpočet Ukrajiny je zemědělství nejdůležitější položkou. Jak je na tom sektor dnes?

Zemědělství drží Ukrajinu, zaměstnává asi 15 procent populace. Tvoří polovinu exportních příjmů, zhruba 20 miliard dolarů ročně. Bohužel v číslech za rok 2023 se ukazuje kolaps východní Ukrajiny. Zemědělská výroba tam spadla o 40 procent a čísla za loňský rok budou ještě horší. Ukrajina začne ztrácet právě kvůli nerovnováze a chybějící politice na podporu zasažených regionů.

Jakou cestou se dnes dostává ukrajinské obilí do světa?

Velká většina jde námořní cestou přes Černé moře. Je to daleko levnější přeprava. S loňským suchem klesla cena vlakové přepravy na třetinu, takže se do přístavů dá dostat velmi levně. Třeba cesta po moři z ukrajinských přístavů do Španělska je asi o polovinu levnější, než by vyšla pozemní přeprava přes celou Evropu. A je to i dobře. Protože když si vezmeme naše sobecké farmáře, kteří by nejraději Ukrajinu zavřeli, je dobře, že politický problém byl vyřešen přesměrováním ukrajinských komodit do jejich přístavů.

Jaká je ochota zahraničního kapitálu investovat na bezpečnějším západě?

Ani tam se firmy neženou. Dokud nebude panovat stabilita a nebude ukončená válka, bude se investovat jen do nutné obnovy zničené energetiky, základní infrastruktury apod. Rozvíjí se zbrojní průmysl, který je nutností, protože dodávky z Evropy i USA váznou.

Občas zaznívá, jak jsou USA silné, ale nejsou. Evropa je silnější. Spojené evropské armády jsou srovnatelné personálně, v počtu tanků i rozpočtem. Americký průmysl je slabší. Největší americké společnosti Amazon, Apple, Google, Facebook, Nvidia nebo Microsoft nikdy nevyhrají žádnou válku. Tu umí vyhrát evropský průmysl.

Vypadá to, že se USA pasují do role hlavního mírotvůrce a snaží se zobchodovat vzácné kovy z Ukrajiny.

To je jeden velký nesmysl. Jestliže Ukrajina bude uvažovat o investicích do těžebního průmyslu, musí to jít rovným dílem mezi USA, Evropu a ostatní země, které pomáhají Ukrajině. Evropa pomohla ve zbraních a finanční pomoci Ukrajině víc než USA. Samotné Norsko vydělalo na prodeji plynu přes sto miliard dolarů. To je víc než celková pomoc USA, kterým se mimochodem tato pomoc v cenách komodit také násobně vrátí. Na válce vydělávají producenti energií, a to je i důvod, proč Rusko útočí. Vydělává na nestabilitě. Čím víc nestability, tím dražší jsou komodity.

Platí to podle vás také o obilí? Bombarduje Rusko ukrajinské přístavy, aby udržovalo cenu obilí vysoko?

Samozřejmě. Rusové si tím zvedají cenu vlastní pšenice. Jsou největším exportérem pšenice na světě. Je už na čase zavést kompletní embargo na obchod s Ruskem. S údivem sleduji, že z Česka teď ohromně rostou vývozy násadových vajec do Ruska. Někteří čeští podnikatelé jsou opravdu bezpáteřní. Proč živíme Rusy, aby mohli likvidovat Ukrajince a následně nás? Jedná se o hamižnost, která ohrožuje bezpečnost Česka a přispívá k naší budoucí okupaci.

Co dalšího je zásadní pro naši bezpečnost?

Nepustit Rusy blíže k nám. To znamená podporovat Ukrajinu a Polsko, protože patří mezi vzácně bojeschopné státy schopné zadržet Rusko. Jak řekl Donald Tusk v Paříži, Poláci drží celou běloruskou hranici a Rusy v Kaliningradu. A Ukrajina drží Rusy na své východní hranici, kde už válka probíhá. Žádná z těchto zemí neobstojí proti přesile sama, proto je potřeba Ukrajině pomoci vojenskými jednotkami, které pohlídají ukrajinsko-běloruskou hranici na západě a středu Ukrajiny.

A vojáky musí poskytnout země, které jsou až ve druhém a třetím sledu, to znamená Francouzi, Španělé, Němci, Češi, Norové apod. Ukrajinci potom mohou uvolnit své jednotky podél hranice s Běloruskem nebo z jihu a dobýt zpět své území na východě. Určitě není klíčem vyjednávání s Putinem, protože s ním se nedá jednat, jak se za chvíli přesvědčí i Trump.

Vypadá to, že Američané si to nemyslí.

Je to naivita vedení USA. Trump nemá žádný plán, tvoří si ho za pochodu, resp. přejímá jej od Putina a proruských lidí, které si natáhl do své administrativy. Americká delegace má proti sobě zkušené zločince, kteří jsou 20-25 let u moci a chtějí se teď dostat ke stolu se slušnými zeměmi. A v první řadě chtějí jednat s USA, protože nová americká administrativa je nejméně zkušená. Sází na to, že USA mohou provést podobnou hloupost jako Chamberlain, který obešel standardní postupy a jednal o Československu s Hitlerem napřímo.

Zelenskyj se ukázal jako silný vyjednavač, proto se ho Putin snaží odstranit prostřednictvím nezkušeného Trumpa tlakem na předčasné volby, aby Ukrajinu zastupovala nějaká slabší osoba. Je komické, že diktátor, který znemožnil volby v Rusku, poučuje o demokracii a Trump to papouškuje.

Podpoří Zelenského Evropa?

Určitě. Už si začala uvědomovat, že bezpečnost je náš největší problém. Období dvou posledních německých kancléřů, tedy Merkelové a Scholze, zadělalo na zásadní bezpečnostní problémy Německu i celé Evropě. Mysleli si, že dovezou levnou práci ve formě migrantů a levnou energii ve formě ruského plynu. Obojí ale zásadně nabouralo bezpečnost Německa vnitřní i vnější.

Ukázalo se, že levná řešení mohou být velmi drahá, když člověk nezapočítá do ceny všechny skryté náklady a souvislosti. Rusko využilo plyn k vydírání Evropy a mohlo vpadnout na Ukrajinu. To je snad už historie, a pokud dojde po volbách k výměně vedení v Německu, tak lze očekávat, že i toto přispěje k růstu síly, rozhodnosti, mezinárodního vlivu a celkové renesanci Evropy.