V Česku se lyžovat bude. I přes oteplování, říká ředitel Špindlu

Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.

Provozovatelé lyžařských areálů měli v posledních letech smůlu. Od roku 2020 na ně postupně dopadala covidová omezení, pokles turistického ruchu a zvýšení cen energií. Loňská zima skončila už v lednu, protože celý únor byl teplý a deštivý. Letos to konečně vypadá jinak.

„Měli jsme fantastický začátek zimní sezony, zájem návštěvníků neutichá a věříme, že vyhlídky zůstanou stejně pozitivní i dál,“ říká v Agendě SZ Byznys ředitel nejznámějšího domácího resortu, Skiareálu Špindlerův Mlýn, René Hroneš.

Jak hodnotíte letošní sezonu?

Sešlo se to fantasticky. Dobré podmínky na zasněžování, přírodní sníh o Vánocích, 14 dní dlouhé vánoční prázdniny, kdy 10 dní svítilo sluníčko. Jsme za to vděční už proto, že v podstatě od covidu máme rok co rok nějakou patálii. Každý rok jsme se potýkali s něčím, co jsme si dřív nedovedli ani představit. Letos poprvé za dlouhou dobu všechno probíhá víceméně pozitivně.

Jak se horší podmínky posledních let odrážejí na hospodaření Skiareálu Špindlerův Mlýn? Už máte spočítáno, jestli nebudete ve ztrátě za minulý účetní rok, který u vás končí na podzim?

Loňská sezona byla ve své druhé půlce nešťastná, ale konkrétně u nás ve Špindlu dopad nebyl až tak kritický. Špindlerův Mlýn má zainvestováno do moderních zasněžovacích systémů, takže na přípravu sjezdovek nepotřebujeme dlouhou dobu a připravit středisko se nám loni povedlo. I když pak podmínky od začátku února nebyly až tak fantastické, provoz jsme udrželi až do Velikonoc. Na rozdíl od řady areálů, které musely sezonu ukončit dřív a ekonomické následky nesou dodnes.

Pochvaloval jste si letošní Vánoce. Ale Špindl byl o svátcích tak přeplněný, že kolabovala doprava. Lidé si stěžovali, že si koupí drahé skipasy a pak se nedostanou včas na sjezdovky. Nedají se tyto návaly řešit skibusy nebo odstavnými parkovišti?

Mě mrzí, že skoro vše, co se píše o provozu horských středisek, je léta prezentováno víceméně negativně. O české hory, nejenom Špindlerův Mlýn, je obrovský zájem. O Vánocích byla inverze, nahoře jsme měli 10 dnů krásného sluníčka, dole byl mráz, ošklivo. Je přirozené, že lidi chtěli na hory. Návaly byly ve všech střediscích.

Chápu, ale nedá se doprava lyžařů do Špindlu přece jen nějak lépe řešit?

Já s vámi souhlasím. Toto téma řešíme, ale nejsme jediný subjekt, který to může řídit. Řešíme to na úrovni města i dalších složek. Nicméně to je situace, která se opakuje každý rok. Když se sejdou Vánoce a krásné počasí, je návštěvnost enormní. Ale takto se bavíme o dvou, maximálně třech víkendech za celou zimní sezonu.

Takže třeba teď už k dopravním kolapsům nedochází?

Středisko je teď vytížené, v plném proudu jsou německé, polské i české prázdniny. O minulém víkendu jsme měli pololetní prázdniny, ale taková situace se už neopakovala. Nicméně to neznamená, že to necháme jen tak. Špindl disponuje více než tisícovkou parkovacích míst, jako jedno z nemnoha středisek nabízí parkování všem klientům zdarma. Což je možná jeden z bodů, nad kterým bychom se měli zamyslet. Když je něco zdarma, tak je to až nadužívané.

Dopravní řešení máme před sebou. Chystáme velký projekt propojení lyžařských areálů, který by měl i změnit to, jak bude doprava po Špindlerově Mlýně organizovaná.

Druhou věc, o které se v souvislosti se Špindlem často mluví, jsou ceny služeb a skipasů. V nejvytíženějších dnech jsou u vás srovnatelné s cenami některých alpských středisek, i když kvalita lyžování v Krkonoších nikdy nebude taková jako v Alpách, protože jsou prostě menší. Musí lidi platit srovnatelnou částku za nižší komfort?

Veřejnost si úplně neuvědomuje, jaká je ekonomika zimních areálů. My nakupujeme rolby, lanovku nebo technologie zasněžování na evropském trhu a za úplně stejné peníze jako zahraniční střediska. Ceny našich skipasů se přitom pohybují jinde, výrazně níž. Naše hory nezvýšíme, ale člověk má nohy jenom jedny a najede svých 30 km za den, ať má 200 km sjezdovek, nebo třeba 10.

Kupujete ale stejně drahé technologie, ale máte o dost levnější pracovní sílu, ne?

Pracovní síla je z levnějších, ale na druhou stranu je to náš nejrychleji rostoucí náklad. A na druhou stranu například ceny energií máme bezkonkurenčně nejvyšší v celé Evropě. Náš problém je, že už nejsme schopni rostoucí náklady překlápět do cen. Jenom nárůst cen energií byl za poslední roky zhruba o 600 procent. Kdybychom to měli promítnout do ceny skipasů, museli bychom jednodenní skipas prodávat za pět nebo šest tisíc korun, což samozřejmě nemůžeme, byl by neprodejný. Musíme docházet k čím dál větší efektivitě a bohužel se to dotýká i naší schopnosti investovat a obnovovat areál takovým tempem, na které jsme byli zvyklí.

Areál ve Špindlu řídí skupina Tatry Mountain Resorts 12 let. Za tu dobu jste proinvestovali, jak jsem se dočetla, asi miliardu korun. Co se za ty peníze ve středisku změnilo?

Změnilo se k nepoznání. Já sám jsem ze Špindlu, odmalinka jsem tam lyžoval, takže si dřívější stav pamatuju. Teď jsme tam 13. rokem, za tu dobu se pořídila například celá nová moderní šestisedačková vyhřívaná lanovka ve Svatém Petru. Nebo nová lanovka na Horních Mísečkách. Lyžování v současné době taky už není o tom od rána do večera drtit sjezdovky, lidi jezdí do hor za zážitkem. Znamená to komplexní služby spojené s gastronomií, s après-ski zábavou, s eventy atd.

Takže před lety v areálu byly jen bufety na hranolky s majonézou do plastového kelímku. My jsme nainvestovali do luxusních vrcholových restaurací s nádhernými panoramatickými výhledy. Před loňskou sezonou jsme dali přes 300 tisíc korun do rozšíření sjezdovek, což souvisí s projektem propojení areálů. Špindl se tak dostal k téměř 30 kilometrům sjezdovek. Do všech nových sjezdovek jsme museli nainstalovat nejmodernější systémy technického zasněžování. Zásadně jsme také předesignovali obě modré sjezdovky ve Špindlerově Mlýně, jsou k nepoznání.

Hlavní investice, která má změnit Špindl, tedy komfortní propojení sjezdovek na Medvědíně a ve Svatém Petru, je pořád před vámi. Jak daleko s tím jste?

Ten projekt se začal vytvářet už někdy v roce 2006, dávno předtím, než přišla naše společnost. My jsme projekt zahájili výstavbu propojovacích sjezdovek, v další fázi plánujeme šestisedačkovou lanovku na stranu Hromovky. Aktuálně máme podepsanou smlouvu, složenou zálohu a začneme ji stavět na jaře příštího roku. Otevřeme ji hned následující zimu na přelomu let 2026 a 2027.

Co pak ještě bude chybět k dokončení celého projektu?

Dodělání sjezdovek, aby byly dojezdové až k lanovce. Musí se jedním mostem překonat Labe, druhým mostem příjezdová komunikace. A ke kompletnímu propojení bude chybět lanovka vedoucí na stranu Medvědína, která v našem uvažování má ještě chvilku čas, protože musíme nejdřív dát dohromady financování na tuto část. Taky musí proběhnout sezony tak, jak si představujeme. Nemůže nám do toho přijít další covid nebo skokový nárůst nákladů. Už jsme poučeni, nechceme říkat žádné konkrétní termíny, protože víme, že se mohou stát nepředvídatelné věci.

Jak velká část celé investice je ještě před vámi?

Na dokončení se bavíme o zhruba 1,1 miliard korun.

Jaká je vlastně návratnost investic do lanovek a sjezdovek v Krkonoších?

Naše společnost má Skiareál Špindlerův Mlýn v nájmu do roku 2057. S návratností se do těchto termínů pohodlně vejdeme. Závisí na tom, jaký bude průběh zim. Víme, že mohou být dobré i špatné. Ale kdyby to nemělo mít ekonomický smysl, tak bychom to nedělali.

A pokud narážíte na ekonomiku lyžařského areálu, rád bych trochu rozšířil toto vnímání. Není to jen o ekonomice společnosti, která provozuje vleky. Lyžařský areál je kritický byznys vlastně pro celou spádovou oblast. Všechny zimní lyžařské areály u nás jsou v příhraničních oblastech, kde dříve fungoval textilní průmysl, sklářství a podobně, ale kde už nic takového není.

V těchto odlehlých oblastech ale funguje cestovní ruch, životně závislý na těch lyžařských areálech. Velkých lyžařských areálů zhruba velikosti Špindlerova Mlýna je u nás asi sedm a na tom, jak fungujeme, je pak závislé celé údolí. Máme zpracovanou zprávu od společnosti KPMG, která říká, že za každou korunu utracenou za skipas v lyžařském areálu, přichází dalších sedm korun do ekonomiky toho údolí – pro restauraci, hotel, pekaře, který pro ten hotel peče, pro společnost, která má v hotelu na starost prádlo, a tak dál. Když se tento kolos zadrhne, trpí tím pak celé údolí.

Před časem jste si posteskl, že když přijdou na jaře mrazy a zničí ovocnářům úrodu, stát se snaží jim škodu kompenzovat. Ale vás, když počasí zradí, neodškodní nikdo. Je ale výroba potravin srovnatelná se službami pro zábavu a sport?

Nám jde hlavně o to, aby cestovní ruch, jehož jsou lyžařské areály a horská střediska součástí, začal být vnímán jako regulérní průmysl. Horská střediska v České republice vytvářejí přes 45 000 pracovních míst, Škoda Auto má 35 000 zaměstnanců. Když vypadne výroba nebo se něco děje ve Škodě Auto, zasedává vláda a začne to řešit, což je samozřejmě správně. Ale když se do problémů dostává cestovní ruch, tak to vlastně nikdo ani moc neřeší.

Zjevný trend k teplejšímu počasí a kratším zimám zhoršují vyhlídky skiareálů ve střední Evropě. V Rakousku už zavřelo několik níže položených alpských areálů, přitom tam stát turistický ruch podporuje jako strategickou část ekonomiky. Jaká je podle vás udržitelnost tohoto podnikání u nás?

Nepopírám klimatickou změnu a posuny, které samozřejmě vidíme všichni. Ale co se týče našeho podnikání v českých horách, zůstáváme optimisti. My potřebujeme zhruba pět dnů mrazů, abychom mohli vysněžit základní sjezdovky a spustit provoz. Pak potřebujeme nějakých 10 až 15 dnů na dokončení celého střediska tak, že ho budeme schopni udržet celou zimu. Víme, že bude méně přírodního sněhu, bohužel. Ale co se týče výhledů na mrazivé teploty, kdy jsme schopni zasněžovat, ty by se i nadále měly udržet. Budoucnost lyžování na českých horách vidíme dobře ještě na desítky let dopředu.