Hlavní obsah

V AI jsme na tom jako Západ, ale nesneseme neúspěch, říká vědec

Foto: foto: Google, koláž: Pavel Kasík, Seznam Zprávy, AI vizualizace

Ilustrační foto.

Start-upy v Česku jsou často přesvědčeny, že nabízejí něco zcela výjimečného. Výjimečnost jejich služby je přitom zpravidla omezena na Česko, říká Martin Dostál, partner fondu Look AI Ventures.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Česko ve využívání umělé inteligence po technologické stránce nijak nezaostává za Evropou či USA, rozdíl je ale v přístupu lidí, kteří ji využívají při podnikání.

„Velký rozdíl je v podnikatelských schopnostech a zejména v přístupu k dílčím neúspěchům, kterým se nelze vyhnout. U nás se neúspěch vnímá jako fatální a finální selhání, což je chyba. V USA je neúspěch běžnou součástí podnikání,“ říká Martin Dostál, partner fondu Look AI Ventures, který před dvěma lety začal investovat do začínajících firem ve střední a východní Evropě, které umělou inteligenci využívají.

S jakým počítáte investičním horizontem? Respektive, na jak dlouho musí investoři u vás zainvestovat?

Náš investiční horizont je obvykle 10 let. Průměrná doba exitů start-upů je 8 až 12 let a má tendenci se prodlužovat. Nejčastěji investujeme v rané fázi, v čemž spatřujeme naši největší přidanou hodnotu, takže by ani nedávalo smysl prodávat po kratší době.

Investujete do začínajících AI firem v Evropě od roku 2022 a máte jich v portfoliu dvanáct. Roste některá firma, ať už v tržbách nebo zisku tak, že by přesáhla například aspoň milion eur?

Když do firem investujeme, obvykle ještě příjmy nemají, nebo se pohybují v řádu nižších desítek až stovek tisíc v eurech či dolarech. V současné době již však má zhruba polovina našich firem roční příjmy v řádu vyšších statisíců euro nebo dolarů.

Martin Dostál (46)

  • je partnerem a vědeckým ředitelem Look AI Investments a členem investičního výboru navazujícího fondu LOOK AI Ventures
  • jako vědec se zabývá umělou inteligencí více než dvacet let
  • vystudoval informatiku na Opavské univerzitě se specializací na AI a získal titul PhD. v oboru umělé inteligence a ekonomie
Foto: Seznam Zprávy

Martin Dostál

Máme například investici v německé firmě Secjur, která s pomocí umělé inteligence pomáhá řešit regulaci při ochraně osobních údajů a informační bezpečnosti. Její příjmy dosahují v současnosti zhruba 4 milionů eur ročně a vloni rostla o 140 %. Z našeho portfolia je nejvyspělejší a dosahuje nejlepších výsledků.

Souhrnná hodnota našeho portfolia dvanácti firem se pak meziročně zvýšila o více než dvě třetiny.

Ve firmách jste typicky minoritní akcionáři. Investujete do nich i v dalších investičních kolech?

Někde už jsme podobné reinvestice udělali a jednu realizujeme pravděpodobně ještě do Vánoc. Týká se firmy Visense, která se zabývá průmyslovou automatizací s roboty a od začátku podnikání má klienty jako Mercedes Benz. Visense se nedávno spojila se švýcarskou značkou Octotronic a budeme do ní znovu investovat. Od prvního investičního kola se přitom hodnota firmy dost zvýšila.

Investorům teda umožníte vystoupit bez nějakých sankcí až po 10 letech. Na jaké zhodnocení konzervativně cílíte?

Žádný zcela konkrétní výnos neslibujeme. Řádově je ovšem náš cíl zhodnotit portfolio o zhruba 10 až 20 % ročně. Výnos přitom není shora ani zespodu zastropován.

To znamená troj- až pětinásobek původní investice během 10 let?

Ano. Například tzv. hurdle rate (minimální požadovaná míra výnosnosti, pozn. red.) je u nás nastaven na 3 až 6 procent (postupně klesá) a dokud ho nepřesáhneme, veškerý výnos berou investoři, zatímco management nedostává nic.

Investoři ale samozřejmě mohou přijít o všechno?

Teoreticky ano. Ale o všechno mohou přijít i u fondu, který jim výnos garantuje, pokud zkrachuje.

Jedna z firem, do nichž jste zainvestovali, se z Finska přestěhovala do Ameriky. Je to trend, že start-upy, pokud jsou úspěšnější, se přesunou do USA nebo tam minimálně získávají kapitál na další růst?

Je to standard. A do značné míry i nutnost. Nemusí to přitom být nutně Amerika, ale třeba i Velká Británie, kde je rozvinutý kapitálový trh. Je to dáno tím, že spousta větších fondů prostě nebude investovat do společností, které nesídlí ve Spojených státech nebo Velké Británii.

Váš fond vyhledává start-upy jenom tady v Evropě. Máte srovnání, jaká je jejich úroveň v porovnání s USA?

Náš skauting je primárně zaměřen na střední a východní Evropu, ale nabízejí se nám start-upy z celého světa. Celkově registrujeme zhruba 130 zemí, přičemž řada nabídek k nám směřuje ze Spojených států. Americký start-up je přitom často firma, která má legální entitu v zámoří, ale vývojáře v Evropě nebo v České republice.

Máme třeba investici do německé firmy MotionsCloud, jejíž zakladatelé a vývojový tým sídlí ve Vietnamu. Věnuje se digitalizaci pojišťovnictví. Pokud vám někdo nabourá auto, přijde likvidátor, který už nemusí všechno fotit a popisovat, s pomocí aplikace auto pouze „obejde“. Druhá věc, které se v MotionsCloud věnují, jsou kontrakty s aerolinkami na identifikaci poškozených zavazadel a následné vyřízení pojistky.

Všechny inovace, které jste zatím zmínil, vlastně jenom zefektivňují stávající procesy, v pojišťovnách, bankách, průmyslu, … Máte nějaký start-up, který vymýšlí něco radikálně nového?

To záleží, jak se na to díváte. Máme třeba firmu OpenRefactory, která vyhledává bezpečnostní chyby ve zdrojových kódech a umí je opravovat. Programování přitom bylo donedávna vlastní jen programátorům, tedy lidem. Bylo to proto, že bezpečnostní chyby jsou náročné na odhalení a vyžadují odborníky s nadprůměrnými znalostmi.

V tomto případě se tak dá říct, že firma začínala na zelené louce, třebaže ve finále jde vlastně rovněž o zvyšování efektivity práce a zkvalitnění existujících procesů.

Mimochodem, nedávno jsem zaznamenal vyjádření Googlu, že již přibližně čtvrtina kódů, které v současné době píšou, je spoluvytvářena s využitím umělé inteligence. A jsou firmy, které už programátory propouští.

V čem je podle vás největší hodnota umělé inteligence?

Její hodnota spočívá právě v tom, že už reálně zasahuje do velmi širokého spektra oborů. Je to opravdu od zemědělství přes medicínu až po programování…

Další zásadní hodnota AI tkví v její nevyhnutelnosti. Umělá inteligence je zkrátka technologie, umožňující řešit problémy, které bez ní neumíme řešit vůbec, nebo přinejmenším ne tak dobře.

Do které firmy z technologických hvězd jako Nvidia, Facebook, Google, Microsoft byste dlouhodobě zainvestoval? Která má nejlepší pozici vytěžit AI a vydělávat na ní?

Nvidia je poměrně drahá akcie (poměr ceny akcie k zisku je 50), ale dělá něco, co vlastně nemá alternativu. Její nejbližší konkurent AMD jí konkuruje pouze v oblasti méně výkonných čipů pro strojové učení, navíc je násobně dražší (poměr ceny akcie k zisku je 112).

Na druhé straně Microsoft je extrémně dobře pozicovaný, protože nejlépe integruje technologii AI do všeho, co prodává. Je to vidět mimo jiné na tom, že má dlouhodobě co-pilot pro vývojáře, a v současné době prodává i office co-pilot do Wordu či Excelu. Jeho konkurenti to zjevně nejsou schopni udělat stejně dobře, protože nedisponují takovou aplikační základnou. Jinými slovy, nedokážou to zkomercializovat.

Extrémně dobře je na tom Meta, kterou dva roky zpátky všichni zatracovali. Na jejím příkladu je vidět, jak obrovsky narůstají příjmy z reklamy. Celkově z ní generují zhruba 98 % příjmů, neuvádí ovšem, kolik z toho přineslo nasazení AI. Když však vezmete v potaz, že 98 % příjmů, které navíc raketově rostou, pochází z reklamy, a na druhé straně propustili za poslední dva roky 14 tisíc lidí, je zřejmé, že cílování reklamy umí AI provádět mnohem efektivněji než člověk.

Jak byste popsal českou scénu AI?

Česká scéna je na tom po technologické stránce stejně jako evropská či americká. Velký rozdíl je ovšem v podnikatelských schopnostech a zejména v přístupu k dílčím neúspěchům, kterým se nelze vyhnout. U nás se neúspěch vnímá jako fatální a finální selhání, což je chyba. V USA je neúspěch běžnou součástí podnikání.

Druhá věc, v níž české start-upy chybují, spočívá v tom, že jsou přesvědčeny, že nabízejí něco zcela výjimečného. Výjimečnost jejich produktu či služby je přitom zpravidla omezena na Českou republiku.

Pro venture kapitálový trh platí, že vysoké riziko kompenzují vysoké výnosy, které ovšem musí být globální nebo minimálně celoevropské. A globální potenciál mají v Česku maximálně desítky firem.

Má Evropa tedy nějakou výhodu?

Určitě, protože mezi venture kapitálový trhem v Severní Americe a v Evropě existuje jeden zásadní rozdíl. V zámoří se investuje do trendů a řekněme do uživatelské základny. Když už máte nějakou aplikaci pro uživatele, firmy do ní začnou masivně investovat. Vlastní aplikace přitom vůbec nemusí být dobrá a konkurenceschopná, nehledě na to, že často bývá i neuvěřitelně předražená.

Evropský venture kapitálový trh je v tomto ohledu mnohem racionálnější a více přihlíží k tomu, zda firma generuje výsledky.

Máte teď před sebou nějakou investici?

Pravděpodobně budeme v nejbližší době investovat do oblasti psychoterapie pro pacienty s vážnými onemocněními, jako jsou například nádorová onemocnění. Onkologičtí pacienti často prožívají úzkost a deprese.

Obrovský problém přitom spočívá v tom, že psychiatři a psychologové nejsou pro klienty dostupní. A když už psychiatra nebo psychologa seženete, určitě nemá čas, aby se vám věnoval denně. Proto se dnes používají terapeutické jazykové modely, které jsou klinicky ověřené a fungují na základě metod zavedených v psychiatrii.

I to je vlastně další krásný příklad augmentace, kterou AI poskytuje. Totiž, že nabízí člověku jakési „prodloužení“ jeho schopností. Jazykový model se může s pacientem o psychoterapii pravidelně bavit, přičemž do konverzace bude průběžně vstupovat rovněž živý člověk, který poskytne pacientovi intuici a léčbu, tedy činnosti, které není schopna zajistit AI. Takový systém dokáže přinést výrazné zlepšení psychického stavu, a tak podpořit léčbu pacienta.

Doporučované