Úřady brzdí stavbu solárních parků. Vládním slibům navzdory, říká Skopal

Nedávno schválený Národní klimaticko-energetický plán (NKEP) počítá s tím, že Česko do roku 2030 zvedne instalovaný výkon solárních elektráren ze současných zhruba 4 gigawattů na 10,1 gigawattu. Plán schvaluje Evropská komise, bude pro zemi závazný a Brusel jeho plnění může vymáhat.

Česká politika jde ovšem podle Vítězslava Skopala, vlastníka společnosti Solar Global, proti přijatému závazku. Úřady a obce prý výstavbu blokují a chystané změny dotačních pravidel odrazují investory.

„Pokud se vláda k výstavbě solárů zavázala, měl by je stát podporovat. Místo toho výstavbě brání,“ říká šéf firmy, jenž patří k pětici největších solárních hráčů u nás a má připravenou řadu dalších projektů.

Kolik nových solárních parků stavíte, kolik jich plánujete?

Za poslední dva roky jsme postavili elektrárny o výkonu 40 MW. Měl to být jen start. Loni jsme z Modernizačního fondu na plánované projekty získali příslib finanční podpory 800 milionů korun, to by pokrylo výstavbu až 150 MW. Abychom peníze dostali, musíme ale ty parky nejdřív postavit. Což teď vázne.

Jak vysokou investici celý váš plán představuje?

Asi 2,5 miliardy korun. Plánujeme budovat jak solární parky, tak bateriová úložiště. Byl jsem jedním z prvních, kdo počítal u nových projektů s bateriemi, nejdřív se mi všichni smáli, teď je každému jasné, že bez baterií se soláry nebudou vyplácet.

Jak se za těch 14 let, co stavíte fotovoltaiky, změnily technologie a investiční náklady?

Náklady se posunuly dramaticky dolů. Před 15 lety vycházelo na vybudování jednoho megawattu 90 milionů korun. Teď na to potřebujete 20 milionů.

Plánujete solární parky na polích?

Chceme stavět na nebonitní půdě, nevyužitelné pro zemědělství. Na kvalitní zemědělské půdě ani nelze pozemní solární elektrárny postavit, což je samozřejmě v pořádku. Ale všechny naše projekty teď váznou na schvalování, na úřadech.

Je problém v ochromení stavebních úřadů kvůli digitalizaci?

To také, stavební úřady nějakou dobu nic nevyřizovaly. Problém je ale v nepochopení některých úředníků. Fotovoltaika dnes patří mezi řešení ve veřejném zájmu, přesto jí kladou některé obce a úředníci až absurdní překážky. Přitom solární elektrárny jsou vedle větrných domácím zdrojem energie a pomáhají snižovat cenu energie na trhu.

Bohužel u některých úředníků máme pocit, že do svých rozhodnutí promítají osobní odpor vůči zelené energetice. Řeknou, že u sebe solární park nechtějí za žádnou cenu, i když to nemá logiku a jde o pozemek, na kterém je jen nepořádek. Teď nám třeba nechtějí povolit stavbu na severní Moravě, protože tam prý je koridor pro vlky a medvědy. Co na to říct?

V Česku je hustá zástavba, nedá se strach z velkých solárů pochopit?

My stavíme parky maximálně do 10 MW, to odpovídá zhruba 10 hektarům. Nejsem zastáncem velkých parků o stovkách megawattů, myslím, že ty opravdu do Česka nepatří. Na pozemky pro naše projekty máme dohody s vlastníky, ale to nejdůležitější – stavební povolení – je obvykle problém.

Nemění to ani nový stavební zákon?

Měl by to změnit, řekl bych, že se to teď s povolováním začíná trochu hýbat. Ministerstvo životního prostředí také slibuje, že by solární projekty měly být jako stavby ve veřejném zájmu podpořeny i legislativou pro akceleraci rozvoje zelené energetiky. Ale zatím na odpor úředníků není žádná páka. Říkají nám – obraťte se na správní soud. Jenomže my se nemůžeme kvůli každému projektu léta soudit.

Je vidět, že problém nemáme jen my – z Modernizačního fondu byly schváleny na solární investice a baterie dotace v objemu 14 miliard korun, do loňského srpna se z toho proplatilo jen asi 200 milionů. A za téhle situace stát plánuje, že během pěti let postaví tisíce megawattů v solárech? Na rovinu, pokud se situace nezlepší, ohrozí to energetickou bezpečnost v Česku.

Dnes stát nabízí na fotovoltaiky z Modernizačního fondu 30procentní investiční dotaci, řada investorů ale volá i po provozní podpoře. Dokážete zajistit návratnost solárních parků i bez ní?

Pokud dostanete investiční podporu a pokud je u solárů baterie, dává to ekonomicky smysl. Bez baterie ale při dnešních cenách silové elektřiny ne. Loni se výkupní cena pohybovala v průměru kolem 50 či 60 eur za megawatthodinu, to je málo.

Provozní podpora je více předvídatelná a projekty mají větší šanci na bankovní financování. Stabilní systém je pak lepší i pro spotřebitele energie, protože sníží ceny elektřiny na trhu, jak je vidět v sousedním Německu. Zákon o podporovaných zdrojích umožňuje vyhlásit aukční podporu i pro fotovoltaiku, zatím to ale vláda nevyužila.

Za kolik potřebují solárníci prodávat, aby se jim stavba parků vyplatila?

Bez baterie nebo provozní podpory minimálně za 70 až 75 eur/MWh. Baterie ekonomiku vylepšuje, protože můžete elektřinu prodat až ve chvíli, kdy jde cena na spotu zase nahoru. Modernizační fond také podporuje baterie o něco víc než samotné panely, takže se i vyšší investice do baterie spíš vrátí zpátky.

Jak se vyvíjí pořizovací cena baterií?

Náklady klesají, stejně jako dřív u panelů. Když jsme před 6 lety instalovali naši první baterii v Prakšicích, přišlo to na 20 milionů za MW, teď bychom byli na polovině. Myslím, že ceny baterií půjdou ještě níž.

Zatím se baterie využívají většinou tak, že je nabíjíme, když je na spotu nízká cena elektřiny, a když cena stoupne, posíláme elektřinu do sítě. To je nejjednodušší model. Ale loni v červnu jsme se jako první v republice s baterií dostali do agregačního bloku na systémové služby pro ČEPS. Takto má baterie mnohem výhodnější uplatnění.

Ekonomika solárních parků se ale bude zhoršovat, nebo ne? Stále přibývá počet hodin, kdy je cena elektřiny nízká nebo záporná, to se těžko změní.

Ono se to částečně změní, až skončí uhelné elektrárny. Budou se snažit dostat do kapacitních mechanizmů, budou sloužit jako záložní zdroje, to je rozumné.

V Evropě rostou projekty akumulace energie i agregace flexibility, které postupně problém záporných cen sníží. Proto je důležité, aby se baterie začaly rozvíjet i u nás. Šanci dává tzv. Lex OZE 3, který s velkým zpožděním přináší konečně podmínky pro rozvoj baterií nebo agregace i k nám.

Kolik baterií by Česko potřebovalo, kdyby mělo mít do roku 2030 v solárech 10,1 GW a ve větru 1,5 GW, jak to plánuje vláda?

ČEPS ve svých scénářích pro podobný výkon předpokládá zhruba čtyři GW baterií. Ale nejde jen o baterie. Flexibilitu nabízí také bioplynové stanice a kogenerační jednotky. Právě kombinace obnovitelných zdrojů, akumulace energie ze zdrojů na zemní plyn či bioplyn je vedle úspor energie ideálním směrem, kam bychom měli napnout síly do roku 2030.

Ale naplnit vládní plán v solárech a větru při dnešním přístupu je podle mne v Česku nereálné, hlavně kvůli povolovacím procesům.

Na splnění cíle NKEP máme pět let. Vy říkáte, že se vám teď stavět nedaří. Stavějí jiní investoři?

Ne, neděje se vůbec nic, kromě fotovoltaik na střechy. Ale tam většina těch, kteří je chtěli, si je už pořídila. My děláme velké střešní instalace, na fabrikách, halách a velkých budovách se dají stavět soláry s výkonem až kolem jedné megawatthodiny. Potenciál velkých střech a budov je slušný, tam se dají možná postavit ještě tak dva GW. Ale jen se střechami se ten cíl z NKEP naplnit nedá.

Poslední novela energetického zákona směřuje k omezení podpory solárních elektráren z let 2009 a 2010. Jak to na vás dopadne?

Přístup ministra financí Zbyňka Stanjury je z mého pohledu obrovským zklamáním. Vůbec nechápu, jak může ministr vlády popřít v Parlamentu výsledek sektorového šetření, které jasně potvrdilo, že žádná překompenzace v sektoru OZE není, a bezelstně říct, že tomu nevěří.

Na Ministerstvu financí zřejmě zapomněli, že od roku 2010 musel solární sektor čelit více než deseti opatřením ze strany státu, které zisky odčerpávají. Jde hlavně o opakovaně prodlouženou solární daň, která státu vynáší několik miliard ročně.

Bývalý ministr průmyslu Karel Havlíček zvedl srážkovou daň na fotovoltaiku, ale v Parlamentu prohlásil, že solární boom z roku 2010 tím bude definitivně uzavřená kapitola. Všichni jsme s tím tak počítali, my i banky. Teď překlopili zodpovědnost na nás, máme prokázat, že nejsme překompenzováni a hrozí, že se pravidla budou zase měnit. Vytváří to hroznou nejistotu.

Solar Global pořád splácí úvěry na své 15 let staré elektrárny?

Samozřejmě, a budeme je splácet až do roku 2028. Od roku 2010 stát několikrát na naše elektrárny zaváděl daně a odvody. Srážkovou daň ministra Havlíčka jsme akceptovali s tím, že je to poslední zásah. V životě bych nečekal, že se to znovu otevře, a že to otevře pravicová vláda.

Může to úplně zastavit další výstavbu obnovitelných zdrojů u nás, protože už cítíme, že banky začínají panikařit. Nebudou mít chuť tento byznys financovat, protože se bojí, že se kdykoliv v budoucnu můžou dohodnutá pravidla pro novou výstavbu zase měnit.

S podporou pro staré elektrárny počítáte vy i ostatní investoři až do roku 2030. Zvládl by Solar Global hospodaření, kdyby o podporu přišel?

Byl by to pro nás velký problém. Já se přiznám, 30 let jsem volil ODS, ale už je volit nebudu a rozhodně nejsem sám. Vláda vytváří pro byznys obrovskou nejistotu, a to nejde jen o solárníky. S tímto přístupem se u nás nic stavět nebude.

Stát chce třeba stavět pomocí soukromého kapitálu dálnice, výstavbu mají platit soukromé firmy, peníze se jim pak mají splácet v dalších letech. Ale copak se do toho firmy a banky budou pouštět, když uvidí, že dohodnutá pravidla může kterákoliv další vláda v budoucnu změnit? Jasně, zahraniční firma může jít do arbitráže, ale politikům je to jedno – vědí, že až se arbitráž rozhodne, u vlády bude někdo jiný.

Má vůbec smysl stavět s miliardovými dotacemi solární parky, když přibývá hodin se solárními přebytky elektřiny, kdy cena na burze padá? Nebylo by lepší spíš investovat do sítí a využívat přebytky z Německa?

Obnovitelné zdroje jsou domácí zdroj energie, naprosto nezávislý na Putinovi nebo Trumpovi. Čím vyšší podíl jich budeme vedle jaderné energetiky mít, tím víc podpoříme naši energetickou bezpečnost. Navíc výstavba u nás přináší zakázky celé řadě firem a živnostníků z mnoha oborů, tím přispívá k ekonomickému růstu a zaměstnanosti.

Je dobré si taky připomenout kořeny, proč jsme vůbec se zelenou energetikou začali. Chceme tu mít kouřící komíny, nemocné děti s astmatem nebo zničené obce kvůli těžbě uhlí? Pokud se vláda v NKEP zavázala, že budeme mít 10 GW v solárech, měl by to stát podporovat, a ne tomu bránit. Takhle to nedává smysl.