„To by bylo velké neštěstí.“ Březina z COOPu popsal, jak spustit nové EET

Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.

Návrat EET s výjimkou pro drobné podnikatele? „To by bylo velké neštěstí a s takovou výjimkou v podstatě vůbec nemá smysl evidenci zavádět,“ varuje v Agendě SZ Byznys šéf Asociace českého tradičního obchodu a šéf maloobchodní sítě prodejen COOP Pavel Březina.

Právě mezi drobnými podnikateli je podle něj největší „šedá zóna“ a evidence by tak dopadla pouze na ty, kteří se už teď chovají řádně.

Maloobchod a gastronomie patřily při zavádění EET do první vlny a při rušení evidence byly těmi nejhlasitější odpůrci. „Jak v gastru, tak v retailu prostě existuje šedá zóna. Jsou tam subjekty, které zaměstnávají načerno, neevidují všechny tržby a neplatí řádně daně. Vedle nich je velice složité fungovat,“ varuje Březina.

Vadí mu, že debaty o zavedení elektronické evidence tržeb často sklouznou k tomu, kolik to přinese státu a zda se to kvůli těm „pár desítkám miliard“ vůbec vyplatí. Podle něj však pomohou hlavně celému maloobchodu.

„Pokud váš konkurent dělá stejnou podnikatelskou činnost, ale je v této šedé zóně, peníze mu zůstávají, zatímco vy je odvádíte. To pak opravdu není stejné konkurenční prostředí. Voláme proto nejenom po zavedení EET, ale i přísných kontrolách,“ říká Březina s tím, že nejčastěji legální systém obcházejí právě malí podnikatelé, protože ti velcí už z podstaty svého fungování evidují vše.

Březina upozorňuje, že jde většinou o problém večerek. „Často je v ní nahlášený jeden člověk, ale otevírací doba je 18 hodin. Platí paušální daň, protože údajně vykazují malé tržby. My však víme, že tomu tak není – třeba proto, že nově otevřeli vedle naší prodejny, my jsme o nějaké tržby přišly, a je tak evidentní, že se přesunuly právě ke konkurenci a do paušální daně tak určitě nespadají. A to nemluvím o padělcích a zboží, které na evropském trhu nemá co dělat. Tady sice platí jasná a přísná pravidla, ale někdo se tím neřídí. Spadá do šedé zóny a ještě prodává zboží, které bůhví kde levně nakoupil,“ říká Březina.

Přestože i sami obchodníci často dávají podněty orgánům činným v trestním řízení, nic se prý neděje. „Často to vede k tomu, že mají v šuplíku spoustu živnostenských listů, subjekt, který dostal pokutu se ztratí a jede se nanovo. Toto je obrovský problém,“ varuje.

Celý problém podle něj vyřeší nejenom evidence tržeb, ale hlavně systém kontrol. „Od zavedení prvního EET jsme dnes obrovským způsobem pokročili. Věřím, že dnes by to bylo i uživatelsky příjemné. Ani tehdejší EET pro nás ale nebylo žádné omezení či nákladově zásadní položka,“ dodává šéf COOPu.

Obchodníci mají dokonce i vyčísleno o kolik právě kvůli nefungujícímu systému přicházejí. „Je dotační program pro malé venkovské prodejny Obchůdek 2021. Počítali jsme rozdíl mezi tím, když je někdo v šedé zóně, že kdybychom i my neplatili daně a zaměstnávali lidi načerno, tak ty dotace vůbec nepotřebujeme a prodejny v obcích, kde je 400 obyvatel, dokážeme udržet,“ dodává Březina.

Další bod, o kterém se teď v souvislosti s vítězstvím hnutí ANO ve volbách mluví, je „transparentnost rozdělení marží v rámci potravinového řetězce“. Tohle však Březina považuje za nereálné.

„Vychází to z nekonečného přetahování mezi zemědělci, potravináři a obchodníky. Marže je jedna věc, ale nevím, jak by se určovaly ty správné marže. Malé a velké prodejny mají úplně jinou produktivitu práce. Někde je to na hlavu 200 tisíc, jinde, kde je velká koncentrace lidí, je to přes milion. Tam můžete generovat úplně jiné zisky a potřebujete i úplně jiné marže. Navíc, jedna věc jsou marže, druhá jsou zisky. Jsou firmy, které mají v plánu zisky 25 procent, naopak, když se podívám na čísla COOP za posledních deset let, tam byl maximální zisk 1,7 procenta,“ dodává Březina.

Pevné marže by podle něj nebylo možné stanovit spravedlivě. „Nedává to smysl, neprodáváte jen mléko, máslo a mouku, prodáváte víc komodit. Pokud by stát určil pevné ceny, což je zásah do volného trhu, obchodník stejně potřebuje docílit průměrnou marži. Pravděpodobně by tak zdražil ostatní zboží, aby vydělal ty samé peníze,“ vysvětluje.

Větší marže bývají podle Březiny zpravidla na nepotravinářský sortiment, kde není tak velký odbyt. Naopak malé marže jsou i díky stanovené ceně na cigaretách. „Hlavně v malých obcích přitom dělají cigarety i přes deset procent obratu. Pokud máte na cigaretách marži šest procent a zaměstnanec na prodejně vás stojí v nákladech 10 procent, prodáváte cigarety se ztrátou. Ale potřebujete je mít v nabídce, aby lidé nejezdili jinam,“ dodal.

Naopak plány spojené s původem potravin hodnotí Březina kladně. „To naráží na privátní výrobky některých zahraničních řetězců, kteří na těchto výrobcích uvádí jen vyrobeno v EU. Zákazník pak nemá povědomí o tom, kdo je skutečný výrobce. Byznysově to chápu, pro řetězce je lepší mít otevřené dveře pro více výrobců a zjišťovat, kdy má kdo jakou kapacitu a cenu, ale spotřebitel pak neví nic,“ vysvětluje.