Tesla chce, ať vyrábíme v USA. Česko je drahé, říká šéf Brana

Rozhovor si můžete poslechnout i v audioverzi.

„Evropské automobilky ponižují výrobu, drží nás Amerika a Čína,“ říká v rozhovoru pro SZ Byznys Pavel Juříček s tím, že například automobilka Tesla ale chce, aby Brano přesunulo výrobu do Ameriky. V Česku je totiž kvůli cenám energií nekonkurenceschopná.

Mluvili jsme spolu naposledy začátkem září a tehdy jste průmysl charakterizoval slovy: Jednou nohou v blátě, druhou v louži. Už je lépe?

Podle prosincových čísel se průmysl propadl a automotiv není výjimkou. Řekl bych, že ta situace se naopak spíše zhoršuje. Nejde jen o měsíční výhledy, ale o dlouhodobý problém, protože od českého průmyslu se odklánějí zákazníci. To je asi ten největší problém i do budoucna. Nové zakázky v českém průmyslu nepřibývají. My jako Brano jsme na tom trošku lépe tím, že jsme rozkročení po všech kontinentech, od Číny po Ameriku. Právě v Číně a Americe máme nové zakázky, ale Evropa je v podstatě mrtvá.

Proč se od českého průmyslu odklánějí zákazníci? Protože je drahý?

Přesně tak. Je tu několik zásadních problémů, které český a vlastně i celý evropský průmysl má. Jeden je obrovská přeregulovanost Unie. Ta je tak příšerná, že tady už vlastně nikdo nechce ani podnikat, ani zadávat zakázky. Celá Evropská unie směřuje k deindustrializaci. Už teď je to významné a viditelné. Další věc je Green Deal, tady doporučuji přečíst si profesora Smila (Václav Smil je kanadský vědec českého původu, emeritní profesor University of Manitoba ve Winnipegu, který například kritizuje přechod na elektromobilitu). Domněnka, že vše vyřešíme solární energií a větrníky je iluzorní. Všichni se tváří jako zelení, mluví o tom, ale realita je úplně někde jinde.

S Green Dealem souvisí drahé energie, které máme snad nejdražší na světě. Náš zákazník ve Spojených státech – společnost General Motors – platí 40 dolarů za megawatthodinu. My jako Brano Group jsme v roce 2023 platili 134 euro za megawatthodinu.

A kolik platíte letos?

S těmi regulacemi přenosové sítě a tím co ERÚ pod vlivem vlády vydalo, nám to dělá 171 eur. O 31 % víc než loni.

Jak se s tím dá na mezinárodním trhu fungovat?

K tomu ještě doplním, že například v Číně je cena 80 euro, v Rumunsku 80 euro, a to mluvím v absolutních číslech se všemi poplatky, v Polsku 80 euro, v USA od 40 do 80 dolarů, podle velikosti firem. Jak se s tím dá pracovat? Oni nám řeknou, ať jim do kalkulace ceny dáme 40 dolarů a my pak ten kalkulační vzorec uměle deformujeme, abychom vůbec fungovat mohli. Tesla nás dokonce vyzývá, ať jdeme do Ameriky, protože v Evropě jsme nekonkurenceschopní, ale máme pro ně zajímavé produkty. Máme vývoj asi 13 nových projektů pro Teslu, ale oni nechtějí, abychom to vyráběli tady.

Takže půjdete do Ameriky?

Máme tam předběžně dojednaných 20 000 m² (vysvětleno v další otázce) a pravděpodobně budeme muset, jinak byznys tady v Evropě neustojíme. Vývojově jsme zachytili potřeby Tesly, mají nás rádi, ale říkají : „Pavle, máte hezké výrobky, ale jste nekonkurenceschopní, pojďte do Ameriky!“

A v USA začnete s výstavbou závodu letos?

Ta továrna tam stojí. V ní máme 20 tisíc metrů čtverečných výrobní plochy a uvidíme, jak to dopadne. Jít do nové fabriky znamená mít určitý rozsah byznysu. Minimálně tam potřebujeme dosáhnout 11–12 milionů dolarů ročního obratu (249,7 až 272,4 milionů Kč), aby se nám to vyplatilo.

Takový obrat se vám rýsuje?

Vše je teď v jednání.

Když se vrátím k loňskému roku, jak pro vás dopadl? V roce 2022 jste měli obrat 6,6 miliardy korun a zisk před zdaněním činil 400 milionů korun.

Ve skupině budeme mít obrat asi šest miliard, zisk vám ještě nedokážu říct, ale určitě bude nižší, řekněme kolem 340 milionů. V Česku jsme jako Brano udělali zisk kolem 240 milionů, zbytek je ze zahraničí, hlavně z Číny. V Česku jsme navíc z necelých pěti miliard klesli na 4,2 miliardy a to je přesně ukázka toho, jakým způsobem byznys v Evropě zaostává a jak zaostává i automobilový průmysl. Rozvoj automobilového průmyslu je především v Číně a USA. Některé značky se v Evropě drží poměrně dobře, například Mercedes a BMW, ale ostatní padají.

Rušení objednávek z Evropy je tedy nižší ?

Ano, je to tak. Ty poklesy se liší značka od značky, ale pohybují se kolem 15–20 procent.

Začátkem loňského roku jste zkracovali v závodě v Hradci nad Moravicí pracovní týden na čtyři dny. Hrozí teď něco podobného?

Ne, my jsme se tomu přizpůsobili a jedeme na méně agenturních zaměstnanců. Ale fungujeme normálně na pětidenní, někdy podle zakázek, i šestidenní pracovní týden.

O kolik máte méně agenturních zaměstnanců?

Snížili jsme stavy asi o 100 zaměstnanců, právě těch agenturních. Ale je to i díky robotizaci, digitalizaci a automatizaci.

Zmiňoval jste i závod v Číně, budete právě tam navyšovat výrobní kapacity?

Budeme muset. Už dnes tam zaměstnáváme 240 lidí. Loni jsme v Číně udělali zhruba 900 milionů obrat, letos by to měla být miliarda. Bude záležet na náběhu jednotlivých automobilek. Budeme tam tedy navyšovat lidi i výrobu.

Dokážete odhadnout, kdy bude vaše výroba v zahraničí větší než výroba v Česku?

To je myslím na nejméně pět let. Možná sedm. Popravdě řečeno, z hlediska automobilového průmyslu je to ale jediná možná cesta, jak si zachovat obraty. Jestli Evropa půjdou touto cestou, přebyrokratizovanou dotační politikou, nemyslím si, že je to cesta budoucnosti. Kdybyste se mě na euro zeptala před deseti lety, jednoznačně bych řekl ano, teď říkám, buďme spíš opatrní.

Vy už tedy nejste pro přijetí eura?

Před deseti lety bych řekl hned ano, ale tím, jak se Evropa zbyrokratizovala, kolik směrnic ovlivňuje naše životy a jakým způsobem je zkomplikovaná situace v oblasti energií, jak jsme si zkomplikovali situaci v automobilovém průmyslu. Automobilkám nezbývá, než jít na elektromobilitu. Ta je možná ekologická v provozu, ale ne ve výrobě. Nakopat křemík a dostat ho do čipu, to je prostě bláhové. Ano, CO2 narostlo v atmosféře, ale jsou tu podstatně větší zdroje, které ovlivňují planetu, než je automobilový průmysl.

Na začátku rozhovoru jste říkal, že nevidíte zlepšení proti loňsku. Je alespoň výhled na další měsíce pozitivní?

Vláda se logicky snaží nějakým způsobem zlepšit veřejné finance, ale dělá to formou, že převede daně na občany a firmy. DPH a daně jsou možná ještě skousnutelné věci, ale ta byrokracie, která tu vládne… Když chcete postavit novou halu, nové technologie, je to neskutečný problém. Není to jen o dálnicích. My, jako podnikatelé máme tak svázané ruce, že nemůžeme dělat kroky dopředu. To je nepochopitelné, kam jsme se to dostali. Já jsem v Českou republiku hodně věřil. Vždy jsem danil tady, ale teď tu nenajdete nic pozitivního. Rád bych byl optimista, ale reálného tu nic nevidím. Dobře, inflace se srazí, protože už to bylo neúnosné.

Na celý rozhovor se můžete podívat v úvodním videu.