„Tady se dělá CHKO a nikomu se nic neřekne.“ Podnikatel chce jít k soudu

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Soutok Moravy a Dyje má být nejpozději od prvního ledna příštího roku chráněnou krajinnou oblastí. Ochranu Soutoku si současná vláda dala jako jednu ze svých priorit. Záměr však naráží, proti se vyslovily některé dotčené obce, nesouhlasnou petici pak podepsaly téměř čtyři tisíce lidí.

Kvůli CHKO bylo podáno i trestní oznámení, za kterým stojí břeclavský podnikatel František Fabičovic, majitel společnosti Alca Group a Obory Obelisk, do které by měla chráněná krajinná oblast zasáhnout.

Proč jste proti vyhlášení chráněné krajinné oblasti Soutok?

Na mnoha místech slyším, že jsem proti, ale to vůbec není pravda. Já jsem jen proti tomu, aby vyhlášení CHKO bylo na mých pozemcích. Donedávna to pro všechny bylo území tak nezajímavé, že se o té oblasti jako o CHKO nikdy neuvažovalo.

Území, kde je dnes Obora Obelisk, jsem znal ještě jako dítě jako místo s nádhernými vodoteči, plné leknínů a průhledné vody, několikrát ročně zaplavované. Po regulaci Dyje a vytvoření Novomlýnských jezer tam ale podzemní voda klesla o dva metry a území začalo vysychat. Z tůní zbyly jámy, ty se zavezly, rozoraly. Když jsem to viděl, vykoupil jsem pozemky od 2500 lidí, sehnal jsem staré mapy a rozhodl se to dát zpátky. Někdo má hokejové mužstvo, já jsem odmala tíhl k přírodě.

Kolik vás to stálo?

Ty první investice nebyly tak velké, to území bylo vážně suché a byly to divoké skládky, takže se toho lidé rádi zbavili. Na začátku to bylo asi 130 milionů.

Pak už to ale narůstalo velmi rychle. Spolu s Mendelovou univerzitou a krajináři jsme podle starých map udělali projekt a vraceli to zpět. Zkultivovali jsme pozemky, vysadili 120 hektarů lesa, obnovili vodoteče, udělali tůně a začal ten život, který tam byl předtím - plný ptactva a obojživelníků. Celkově to šlo do stovek milionů. Úpravy stály kolem 300 milionů.

Kolik jste na to dostal z evropských peněz?

Devět milionů – na obnovu a vybudování některých tůní.

Proč je tam ale obora a plot?

Zjistil jsem, že tam dochází ke krádežím, stále tam bylo voženo smetí. Vyvezl jsem 47 kontejnerů různých odpadů a dva až tři kamiony pneumatik. Ideální bylo vytvořit oboru a oplotit to, aby tam další skládky nevznikaly. Začal jsem chovat jeleny a začalo to být bohaté na přírodní život.

Jaká část obory má spadat do CHKO?

Celková rozloha území včetně Obory je 800 hektarů. Do CHKO spadá 330 hektarů.

Vy jste teď na záměr vyhlásit CHKO podal i trestní oznámení. Kvůli tomu?

Nebylo to podáno na samotný záměr vyhlášení CHKO, ale na to, že do CHKO navrhli zdroj pitné vody, který se rozkládá na 700 hektarech, a dali ho do první a druhé zóny. Tam potřebujete téměř na cokoliv výjimku, která je vedena ve správním řízení a kdokoliv se proti tomu může odvolat.

U zdroje vody jsou přitom tekuté písky. Pokud tam každou chvíli nevrtáte a studny nečistíte, rychle se to zanáší. Je tam majetek za 1,5 miliardy, který by se jen velmi obtížně provozoval a udržoval. Nedovedu si představit, že mám v Břeclavi firmu a kvůli byrokratickým průtahům budu měsíc bez vody. To pak také můžu zavřít.

Námitku proti záměru podaly i břeclavské Vodovody a kanalizace…

Nikdo si neuvědomuje, že to ohrožuje 80 000 lidí.

Na druhou stranu lze uvést argument ochránců přírody, že větší péče o krajinu povede i k větší kvalitě vody. A jak připomíná Stanislav Koukal, ředitel jihomoravské pobočky Agentury ochrany přírody, i Magnesia pramení z první zóny.

Má pravdu, ale to je naprosto jiný geologický útvar. Tady jsou tekuté písky a pohybující se vody, které klesají a stoupají a rychle se to zanáší. Na to mají odpovědět spíš specialisté z Vodovodů a kanalizací, kteří tam každou chvíli vrtají. Tím, že tam vlastním pozemky a musím jim dávat souhlas ke vkročení na ně, vím, kolik toho tam dělají.

Na koho přesně míří trestní oznámení?

Na Ministerstvo životního prostředí, které to do první a druhé zóny navrhlo. Pokud by to bylo ve třetí či čtvrté zóně, nebo kdyby to vyjmuli vůbec… Je to 700 hektarů v rámci 13 500 hektarů, které má celkem CHKO mít. Myslím, že veřejný zájem je spíš mít bezproblémový zdroj pitné vody pro obyvatelstvo.

Kromě zdroje vody, jak by vás osobně vyhlášení CHKO na vašich pozemcích omezilo?

Tak, jak je to navržené, by mě to omezilo hodně. Většinou jde o orné půdy nejvyšší bonity. A nejde jen o mě, je tam dalších 3000 hektarů a dalších šest tisíc majitelů orné půdy. Nevím, proč bychom měli nejlepší bonitu zalučnit. Pan ministr Hladík na jednu stranu říká, že nedá ani metr orné půdy obcím na rozvoj, a tady se zbaví tří tisíc hektarů půdy nejlepší kvality.

Vnímáte to jako maření investice?

Mně nejvíc vadí, že Ochrana přírody není nikomu zodpovědná – podívejte se na České Švýcarsko, Šumavu, jak se k tomu chovají. Kdo je zodpovědný za to, že nám kůrovec sežral celou republiku?

Říkáte, že majitelů pozemků je šest tisíc, ale ministerstvo ke svému návrhu dostalo 1700 námitek, které podalo jen 250 fyzických a právnických osob dohromady.

Myslím, že většina to ani neví. Myslím, že stát v tomto směru nepostupoval transparentně.

Jak nevědí?

Protože jim to nikdo řádně neoznámil. Ve čtyřech obcích stále probíhají pozemkové úpravy a ti lidé ani nevědí, kde budou mít pozemky, a tím pádem nemohli podat námitky, nevědí, jestli tam budou zařazeni. Další věc je, že to stát pouze nechal vyvěsit na úřední desky v obcích.

Vy jste nebyl přímo osloven?

Nikdo mě neoslovil, bylo to pouze na úředních deskách obcí. Nemyslím si, že někdo každý den zkoumá, co je na úřední desce obce.

Proběhly přece ale i debaty, ani na nich žádný odpor nebyl.

Neštěstí bylo to, že z majitelů pozemků tam skoro nikdo nebyl. Nebyli tam často ani lidé z daného místa. Byli třeba z Brna, Prahy, Budějovic, místních bylo opravdu málo.

Stačí vyhlásit ten záměr na vývěsce?

Mělo by to být transparentní a říká to i zákon o ochraně přírody. S každým člověkem, kterého chcete omezit, musíte udělat dohodu. To říká i Ústava v článku 11, bodě 4. Musí se podepsat smlouva, musí tam být uvedeno, jaká je újma a jak se vyrovná. Nic takového ale není.

Jsou tam i zahraniční vlastníci, je tedy třeba hrozba arbitráží?

Jsou tam i zahraniční vlastníci a těch je docela dost. Je to paradox, když si vy chcete od někoho pronajmout pozemek na obdělávání či myslivost, musíte samozřejmě vlastníky oslovit, sepsat smlouvy a s každým to projednat. Tady se dělá CHKO, které je na stovky let, a nikomu se nic neřekne.

Obrátíte se na soud, když bude 1. ledna 2025 vyhlášen Soutok jako CHKO?

Není to určitě v souladu se zákonem, ani se ještě nevyrovnali s námitkami. Já se určitě budu bránit. Dám to na rozklad ministra, do komise, kde pravděpodobně neuspěji, a pak na správní soud.

Na kolik byste svou škodu vyčíslil?

Já jsem vždy chtěl smluvní ochranu – tam se nemusí nic extra odškodňovat, ale musíme se vždy domluvit na správném postupu. To je ale pro stát méně přijatelné. Je lepší rozhodnout příkazem, než se s někým domlouvat.

Odškodné se počítá podle toho, jak vás omezí. Pokud by řekli, že musím orné půdy zatravnit, spočítal jsem, že jen v mém případě by to nyní bylo kolem 100 milionů korun, celkově při zatravnění 3000 ha by to ale muselo jít do miliard a do budoucna ještě více. Proto to dělají pokoutně. Jako se to dělo v padesátých letech za socialismu.

Na druhou stranu, pokud Česko ochranu Soutoku v dohledné době alespoň částečně nevyřeší, můžeme čelit potížím u Evropské komise.

To je lživé. Evropská komise naprosto jasně upřednostňuje smluvní ochranu – žádné CHKO.