Článek
Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) se ve středu vrátil ze Světového ekonomického fóra v Davosu, kde jednal především o energetické krizi a budoucnosti českého průmyslu. Klíčové podle něj byly schůzky s německým ministrem hospodářství a klimatu Robertem Habeckem či s ukrajinskou viceprezidentkou pro ekonomiku Julií Svyrydenkovou. Detaily jednání popsal v telefonickém rozhovoru pro SZ Byznys.
Přibližte prosím vaši debatu s ministrem Habeckem. Co přesně teď s Německem řešíte? Fungování trhu, na němž platíme za energie německé ceny, přestože máme nižší náklady na výrobu elektřiny než oni? Německý postoj k jádru? Jistotu dodávek plynu přes Německo k nám? Nebo úplně jiné otázky?
Řešili jsme přípravu návštěvy pana Habecka v České republice, chceme se znovu co nejdříve setkat. Samozřejmě řešíme hlavně otázky energetické bezpečnosti, hlavně chybějící plynovodní propojení. Probírali jsme také otázky šestého balíku sankcí proti Rusku, kde nám jde především o embargo na dovoz ruské ropy. Probírali jsme také problém závislosti Německa i Česka na ruském plynu a jak si v této situaci co nejlépe vzájemně pomoci.
Jak si v této situaci co nejlépe vzájemně pomoci?
Například pronájmem kapacit v zásobnících na zkapalněný plyn, které Německo bude stavět. Případně i určitými českými investicemi do těchto zásobníků. Dále jde o to, abychom získali německou podporu projektu TAL Plus, tedy rozšíření kapacity Transalpinského ropovodu, který vede z italského Terstu přes Rakousko do Německa a odsud do České republiky ropovodem IKL. Rozšířit by se měl tak, aby v případě úplného odpojení dodávek ropovodu Družba zajistil dostatek dodávek ropy do rafinerií na našem území.
Ukrajina má velké přebytky elektřiny, které by se mohly v Evropě využít k řešení energetické krize.
Jak na české potřeby pan Habeck slyší?
Potřebujeme německou podporu v rámci jednání Evropské unie, například ohledně konceptu společných nákupů a spravedlivé distribuce energetických zdrojů napříč Evropou. Což dlouhodobě podporujeme. Jde nám o podporu projektů, které považujeme za technicky nezbytné. O to, aby spravedlivá distribuce nebyla jen na papíře, ale aby mohla spolehlivě technicky fungovat.
Neprobírali jste, jak by Německo postupovalo, pokud by došlo na výrazné snížení dodávek ruského plynu do Evropy? Byli by Němci v takové situaci ochotni i za cenu vlastního omezení a ztrát dodávat část nedostatkového plynu ze svého území do České republiky?
Německo obecně sdílí náš názor o společných nákupech a spravedlivé distribuci.
Takže věříte, že by byli ochotni se uskromnit? Vysvětlit svým občanům, že musí strpět určitý nedostatek, aby pomohli nám?
Obecně v řadě zemí západní Evropy, včetně Německa, vidíme, že tyto státy, a vlastně i tamní občané jsou ochotni se na evropských nákladech na tuto válku spolupodílet a být solidární. My jsme se dohodli na zintenzivnění kontaktů mezi německým ministerstvem hospodářství a naším Ministerstvem průmyslu na úrovni pracovních skupin tak, abychom byli v každodenním kontaktu, abychom některé věci urychlili, vyhnuli se administrativním bariérám a neztráceli čas.
Setkal jste se také s ukrajinskou vicepremiérkou Svyrydenkovou, dnes jste s ukrajinskou delegací měli snídani. Dohodli jste se na něčem?
Ukrajina má přebytky elektřiny, které by se mohly v Evropě využít k řešení energetické krize. Nabízí se také možnost využít velký zásobník zemního plynu, který má Ukrajina nedaleko Užhorodu. Dohodli jsem se na dvou věcech: Česko jako budoucí předsedající země EU a já jako předsedající Rady ministrů pro energetiku budeme hledat cestu, jak zajistit, aby Ukrajina mohla dodávat přebytky své elektřiny do Evropy. Dal by se tím nahradit plyn v zemích, které z něj ještě vyrábějí elektřinu.
Na druhé straně jsme otevřeli téma jejich zásobníku, který má kapacitu 30 miliard kubíků. Ukrajina pro svou potřebu potřebuje pouze 14 miliard kubíků, takže je tam volná kapacita na 16 miliard kubíků. V našem hledání východiska z energetické krize by to také mohla být jedna z cest.
Zopakoval zájem Česka o to, aby gigafactory vznikla u nás.
Ukrajinská volná kapacita v plynovém zásobníku by byla k dispozici Česku, nebo i dalším zemím EU?
Jestliže prosazujeme společný evropský koncept, budeme hledat cestu, jak těch 16 miliard kubíků volné kapacity optimálně využít. Když se ovšem podíváte na stávající plynovodní propojení, je vidět, že je Česká republika v této síti dobře situována. Ale je to zatím jedna z variant, mluvit o nějaké konkrétní dohodě by bylo předčasné.
V Davosu jste jednal také se šéfem skupiny Volkswagen Herbertem Diessem. Už padlo rozhodnutí, jestli u nás VW postaví továrnu na baterie, takzvanou gigafactory?
Já jsem zopakoval zájem Česka o to, aby gigafactory vznikla u nás. VW teď staví jednu takovou velkou továrnu ve Španělsku, což byl poměrně dlouhý proces. My se snažíme vyhovět jejich technickým předpokladům, ale samozřejmě o dalších věcech musíme dále jednat, nechci předbíhat.
Mezi byznysmeny se povídá, že náš hlavní hendikep při boji o umístění další gigafactory VW v Česku není ani tak v tom, že bychom neuměli dát této investici státní podporu a pobídky, jako spíš v nevýkonnosti českého státního aparátu, zdlouhavým a složitým povolovacím řízením nebo špatné vymahatelnosti práva. Je pravda, že nás Němci takto hodnotí?
Bylo by velmi smutné, kdybychom měli o tuto příležitost přijít z důvodů, o kterých mluvíte. Proto jsem také pověřil jednoho ze svých náměstků, že jeho hlavním pracovním zadáním je tento projekt. A v souvislosti s tím i odstraňování byrokratických překážek, které by u něj mohly nastat.
Kdy čekáte rozhodnutí VW ohledně gigafactory?
Myslím, že z obou stran se tak zásadní a strategická rozhodnutí nedají dělat ani rychle, ani pod tlakem. Už jsme jim nabídli atraktivní pozemek, který splňuje všechny technické předpoklady. To je začátek, musíme jednat samozřejmě také o finančních podporách.
K čemu jste došli na vaší další schůzce s katarským ministrem obchodu a průmyslu šejkem Mohammedem Ál Tháním? Dostane se Evropa k větším objemům katarského zemního plynu, který by mohl snížit naši závislost na Rusku?
Byl jsem z katarské strany informován o tom, kolik peněz budou investovat do navýšení těžby. Mluví o desítkách miliard dolarů. Navýšení bude díky tomu v desítkách procent, může jít o padesáti- až šedesátiprocentní růst stávajících kapacit.
Mapa plynovodů v Evropě.
Předložil jsem na té schůzce návrh smlouvy o vzájemné hospodářské a technické spolupráci mezi Českou republikou a Katarem. Je tu možnost významných investic českých společností v Kataru a také katarských investic u nás. Všechna tato témata nebo bilaterální smlouvy budou předmětem dalších jednání.
Celkově byl jedním z hlavních témat letošního fóra v Davosu nedostatek přepravních kapacit na plyn do Evropy. Hodně se tu diskutovalo, jak pomoci loďařskému průmyslu, aby mohl lépe reagovat na nové výzvy vyvolané změnami v globálních dodavatelsko-odběratelských řetězcích. Mluvili jsme také o transformaci průmyslu. Já jsem se setkal také třeba s viceprezidentem společnosti Lego, která díky své továrně u Kladna dělá z Česka největšího vývozce hraček v Evropě. Zajímavá byla i večeře se špičkami evropského a amerického technologického průmyslu, jíž se zúčastnili také premiéři Polska a Španělska. A spousta dalších jednání.
