Švejnar: ČNB škodí Česku hned dvakrát. Zdražila úvěry i korunu

Tempo růstu české ekonomiky podle Jana Švejnara letos zrychlí nad tři procenta. „Doufám, že nová vláda bude schopná a ochotná ekonomiku efektivně rozjet,“ řekl v rozhovoru pro SZ Byznys.

Jako jedno z hlavních rizik pro obnovu ekonomiky označil už před časem nedostatečné fiskální stimuly. „Vláda musí dát pozor, aby tím, že chtějí omezovat některé činnosti, ekonomiku nepřiškrtili,“ říká ekonom. Další hrozbou je pak pandemie.

„Ano, to je zlé. Na druhou stranu se ukazuje, že omikron, ačkoliv je velmi nakažlivý, nemá takový devastující efekt, jaký měla delta. Takže je možné, že budeme sice zaplaveni omikronem, ale ekonomická činnost bude dostatečná,“ říká předseda Výkonného a dozorčího výboru Centra pro ekonomický výzkum a doktorské studium a ředitel think-tanku IDEA. Zároveň je Jan Švejnar ředitelem Centra pro globální hospodářskou politiku na Kolumbijské univerzitě.

Co to první riziko, nedostatečné fiskální stimuly?

Tam bych řekl, že opravdu potřebujeme ekonomiku dostat ještě do větších obrátek. A bude zajímavé, jak si s tím nová vláda poradí, protože ona by naopak chtěla ten fiskální stimul utlumovat. Bude záležet, jak ten útlum bude uskutečněn. Ekonomika, která rychle roste, samozřejmě potom dává vládě možnost vybírat víc daní a z toho se potom dají samozřejmě financovat efektivní projekty. Efektivní stimul je potřebný, ale musí být efektivní. Něco, co má návratnost, aby to nebyly vyhozené peníze.

Když jste zmínil daně, vláda už oznámila, že nás čekají úpravy například spotřební daně z tabáku či alkoholu. Také kvůli inflaci mluvila o mimořádné valorizaci důchodů. Tohle je cesta správným směrem?

Systém, který máme, není efektivní. Výběr daní je něco, kde by bylo potřeba udělat celkovou reformu. Aby se daně vybíraly tam, kde to neškodí. Příliš zatěžujeme a zdaňujeme pracovní sílu. Je lepší zdaňovat jinde. Například přidanou hodnotu.

Podle aktuální analýzy České národní banky hrozí inflační spirála. Hrozí, nebo už je tady?

Já si myslím, že tady ještě není. Je správné, že americká centrální banka či Evropská centrální banka zatím vyčkávají. Jsou připraveny zvednout úrokové sazby v případě, že by inflace opravdu pokračovala. Ona trvá déle a ten výkyv je delší, než se očekávalo. Ale jsou náznaky, že bude oslabovat, takže v té souvislosti si myslím, že nejdeme do spirály, ale že jde stále o jednorázový výkyv. Otázka je, jak dlouho bude trvat.

Kam vyskočí, na jaké číslo?

Myslím, že teď dosahuje své špičky. Ona je ve světě někde mezi čtyřmi a sedmi procenty. Možná osm procent. A očekával bych, že my jsme tak uprostřed a že začne klesat. Možná bude chvíli trvat, než půjde zpátky ke dvěma procentům.

Kloníte se k těm, podle kterých půjde inflace od druhé poloviny roku zpátky dolů?

Od druhé poloviny roku by měla jít dolů. Pakliže nenastane nějaká neočekávaná situace, řekněme na světovém trhu ropy a tak dále.

I přesto, že podle centrální banky právě v Česku rostou ceny až příliš překotně? Vezměme si, co se teď děje ohledně zdražování energií.

Energie, to je celosvětová cena ropy, plynu a tak dále. Takže tam celkem nemáme jak tuto cenu ovlivnit. Česká národní banka tím, že zvyšuje sazby, neovlivní světovou cenu ropy. Celosvětová ekonomika má samozřejmě hodně nejistot. České firmy jsou ještě znevýhodněny tím, že Česká národní banka velice agresivně zvýšila úrokové sazby. Což se samozřejmě projevuje zvýšením ceny úvěrů pro podnikatele. Je to něco, co se neděje u jejich konkurentů v Evropské unii, v eurozóně, kde jsou úrokové sazby stále na nule. Takže v tom smyslu jsou naši výrobci handicapováni. No a zvýšení úrokových sazeb s sebou přináší zvýšení hodnoty koruny. A to taktéž handicapuje naše výrobce. Jak exportéry, tak vlastně ty, kteří konkurují dovozu na našem vlastním trhu.

U nás jsou nejvyšší úrokové sazby od roku 2008, naposledy se zvyšovaly o procentní bod. Bude muset Česká národní banka znovu zasáhnout a znovu kvůli inflaci zvyšovat úrokové sazby?

Já si myslím, že zvýšení základní úrokové sazby na 3,75 procenta je velice agresivní a že je to nešťastný krok. Česká národní banka měla počkat, situaci analyzovat. Přesně tak, jak to dělá Evropská centrální banka, americká centrální banka, jak to dělá japonská centrální banka. Protože ČNB neovlivní světovou cenu ropy ani mědi nebo čehokoliv jiného. U nás je inflace do velké míry importovaná. Čili v tom smyslu Česká národní banka de facto poškozuje české hospodářství. Jak se podnikům zvýší cena úvěrů, cena kapitálu, tak se vlastně snaží toto zvýšení nákladů přenést do cen. Takže tam, kde mohou zvýšit ceny, zvýší je. A to je vlastně inflační.

Česká národní banka si ale přece situaci analyzuje. Jenom to vyhodnotila takhle. Přece ji nemůžeme obviňovat, že by situaci neanalyzovala, jak vy říkáte.

Analyzovala, ale je zajímavé, že přišli s úplně jinými výsledky. Ta jejich rada byla rozpolcená. To bylo pět mužů, kteří hlasovali pro a dva proti.

Tak ale to je přece známá věc, že jsou tam dva rebelové.

Ano, přesně tak. Takže to nebylo jednomyslné a je to opravdu velmi jiné, než jak to analyzují přední ekonomové v Evropské centrální bance a americké centrální bance.

To znamená, že chcete naznačit, že si centrální banka situaci analyzuje špatně?

Já to vidím jako špatné rozhodnutí, špatnou analýzu. Má to negativní dopad na výrobce. Na kohokoliv, kdo potřebuje úvěr. Hypotéky se zdražují. Leasing pro taxikáře, všechno je tím ovlivněno.

Pokud by ale nedělala kroky, tak by se jí zase vytýkala nečinnost.

Dobře, vytýkala by se jí nečinnost, ale byla by to ta samá, jako ji vidíme u Evropské centrální banky a americké centrální banky. To jsou instituce připravené reagovat. Pouze vyčkávají. Takže v tom smyslu je tu otázka, jestli Česká národní banka opravdu musela zasahovat tak brzy. Zvlášť když věděla, že většina inflace je k nám importována. A kterou neovlivní.

Jak hodnotíte nejen kroky centrální banky, ale i kroky nové vlády?

Doufám, že nová vláda přijde s chytrou hospodářskou politikou. Měli čas připravit program.

Zatím se vám to tak jeví? Že je to chytrá hospodářská politika?

Zatím ještě nevíme. Očekáváme, že zefektivní státní správu, výběr daní, vlastně celé fungování státu, to by bylo velice žádoucí. Ale musí dát pozor, aby tím, že chtějí omezovat některé činnosti, ekonomiku nepřiškrtili.

Aby neuvrhli naši ekonomiku do recese nebo do pomalého růstu, jako se to stalo v roce 2012 a 2013, kdy vláda opravdu utáhla opasky do té míry, že jsme měli recesi a žádná sousední země ji přitom tehdy neměla. Čili to nebyl vnější šok, který by převedl Českou republiku do recese. Byla to hospodářská politika tehdejší vlády.

Nastoupila nová česká vláda do supertěžkého roku?

Nastoupila do roku, který není jednoduchý. Ale na druhé straně má velice dobré výchozí podmínky. Protože máme velmi nízkou míru zadlužení, ta se bere jako dluh dělený HDP. Ten je u nás přibližně čtyřicet procent, jako byl v roce 2012, 2013, 2014, čili v tom smyslu máme obdobnou míru zadlužení a je velice nízká oproti jiným zemím.

To vy říkáte často v souvislosti se stamiliardovými schodky, ke kterým jste velmi shovívavý. Ale je tady Národní rozpočtová rada, která před tím varovala. Pořád si za tím stojíte?

Stojím, ano. Samozřejmě – bylo by lepší, kdyby vláda ty peníze utratila ještě chytřeji a ještě efektivněji, a to bude velký úkol pro novou vládu. Ale na druhé straně všechny země – Německo, Rakousko, Francie, Spojené státy – jsou mnohem více zadlužené, než byly před pandemií. My jsme nezvedli výši naší zadluženosti. Francie a Spojené státy mají míru zadlužení sto procent. Oproti našim čtyřiceti procentům. Němci šli ze šedesáti na sedmdesát, Itálie sto čtyřicet. Nemluvě o Řecku. A k té rozpočtové radě, ti mají v merku střednědobý vývoj. Všimněte si, vždycky říkají: teď a do roku 2024, 2025. Takže rada bude hodnotit kroky nové vlády a ta už si utvoří svůj vlastní rozpočet.

Co se týče zadluženosti, tak podle aktuálního průzkumu CRIF domácnosti začínají spořit pomaleji. Tempo růstu úspor je nejnižší za poslední čtyři roky a živnostníci dokonce začínají své úspory rozpouštět. Není to varovný signál?

Je to varovný signál. Nejenom u nás, vidíme to i jinde ve světě. Je to další fáze poté, co byla odložena spotřeba, takže se za poslední rok hodně utrácelo. Přichází doba, kdy nakumulované úspory jsou do určité míry rozpuštěny.

Co se letos odehraje zásadního v globální ekonomice?

Doufejme, že zdravý a silný růst. To by nám pomohlo, protože jsme velice exportně orientovaná ekonomika. A je tady samozřejmě také nebezpečí, protože nevíme, co se stane s pandemií. Evropská ekonomika se vzchopí a počítám, že americká ekonomika bude největší tahoun. Čína je velký otazník, protože si doposud vedla velmi dobře, ale vidíme tam teď určitý útlum.