Těšili se, jak ceny prudce klesnou. „To se nestalo“, říká stavbař

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Na stavebním trhu se objevil nový dravec. Poté, co HSF System vytvořil holding Purposia, je tu hráč s téměř miliardovými tržbami a evropskými zakázkami. Šéf holdingu, rozený optimista, Jan Hasík má navíc i v současné době důvod k úsměvu. I přes krizi ve stavebnictví totiž firma roste a vydělává.

„Když vezmu konsolidovaná čísla za rok 2023, je obrat kolem 3,6 miliardy korun a zhruba desetiprocentní kladný hospodářský výsledek,“ říká v rozhovoru pro SZ Byznys Hasík. Firma se navíc rozkročila i do dalších oblastí. Přestože začínala halami a sklady, teď staví kostel s 22 metrů vysokou věží, jehož dokončení je plánováno na rok 2027.

Skutečně krizi ve stavebnictví nevidíte?

Samozřejmě, že jsme si všimli, že na trhu určité ochlazení je. U některých holdingových firem jsme viděli stagnaci nebo mírný pokles, ale celkově, když to vyhodnotím za holding, tak jsou ta čísla dobrá. Samozřejmě, je to hlavně našimi zákazníky, které máme. Jsou ve svém segmentu úspěšní, mají dlouhodobé strategie, které drží, a tím pádem nejsou závislí na těch lokálních minimech, které stavebnictví a makroekonomika vykazuje.

Letošní rok se vyvíjí stejně?

Dost podobně. Myslím, že bychom mohli loňský výsledek zopakovat, pokud se podíváme na to, jakou máme na jednotlivých firmách naplněnost.

Kdo jsou vaši zákazníci?

Hlavní segment jsou průmyslová a logistická centra, ale i obchodní řetězce. Zajímavé projekty, které dobře doplňují portfolio, jsou ale i v občanské vybavenosti a veřejných zakázkách.

Teď stavíte kostel, to mě překvapilo.

Ano, není to úplně tradiční. Někteří nás mají zařazené, že stále stavíme jenom haly, nebo-li plechovky, jak říkáme. Ale teď máme krásnou církevní stavbu a to nás nesmírně těší. Je to kostel v Neratovicích.

Jak jste se k tomu dostali?

Církev dělala veřejnou soutěž, které jsme se zúčastnili. Měli jsme o to velký zájem a nakonec jsme ji díky dobré práci všech našich kolegů a dobré komunikaci vyhráli.

Na kolik výstavba kostela dnes vyjde?

Nevím, jestli mohu říct přesnou částku, nemám to odsouhlasené od investora, ale jsou to stovky milionů. Je to výjimečná a krásná zakázka, proto jsme za ni mimořádně rádi.

Je to velký rozdíl místo skladu či haly postavit kostel?

Ale my jsme dnes už stavební firma, vždyť Stavbu roku jsme získali ze Společenským centrem Sedlčany. My rádi děláme i tu občanskou vybavenost a stavby, které jsou odlišné od těch našich milovaných plechovek.

Když se podíváme na výstavbu takovou – uklidnily se už ceny? Zlevňují materiály, případně i práce?

My jsme se těšili, že tak jak prudce ceny vyrostly, tak prudce zase půjdou dolů. A to se nestalo. Teď jsme rádi, že stagnují. V některých komoditách jdou mírně dolů, ale opravdu jen mírně. Nedá se říct, že bychom někde viděli trend opravdového poklesu.

Jsou takové ceny opodstatněné, nebo by měly být níž?

Pokud se bavíme o českém a slovenském trhu, myslím, že ani není moc důvodů, proč by měly klesat. I když jsme i developer a chceme, aby ty stavby byly co nejlevnější, protože potom je ta developerská marže co nejvyšší, musím říct, že když se na to dívám s určitou objektivitou a srovnáme to s Evropou, pořád ještě stavíme v Česku a na Slovensku levněji než jinde v Evropě.

Kolik procent vašich zakázek zůstává na českém trhu?

Český trh dělá něco málo přes 50 procent. Zhruba 35 procent je Slovensko a zbytek Rakousko a ostatní evropské země. Teď máme novou významnou zakázku ve Slovinsku.

Co tam stavíte?

Logistickou halu. Je poměrně velká, 30 000 metrů čtverečných. V zahraničí jsou naše zakázky poměrně výhradně průmyslové.

Vy jste loni sloučili všechny společnosti pod jeden holding. Tím se najednou na trhu „objevil“ nový silný hráč. Jaké efekty holding přináší?

Je jich hodně a některé jsme ani nečekali. Mysleli jsme si, že holding bude hlavně proto, abychom měli průhlednou a dobře řiditelnou strukturu, ale přichází i nečekané synergické efekty. U financování je to evidentní – velikost těch spravovaných aktiv působí kladně na banky a na možnost získat nějaké externí financování.

Jde to ale i směrem zdola nahoru. Některé menší technologické firmy, které máme, by nezískaly některé licence, kdyby nebyly součástí holdingu. Máme i speciální licenci na průmyslové podlahy a tu společnost Flooring získala jen díky tomu, že je součástí Purposia Group.

Kolik máte firem? Stále platí číslo 26?

My se stále trošku rozrůstáme, i když někdy je to třeba tím, že jen děláme úklid, který nebyl úplně dokončen. Takže někdy je to štěpením a přesouváním firem. Ale samozřejmě nějaké nové projekty a firmy přibyly, takže to celkové číslo je teď 33. Musím ale říct, že firem, které jsou na úrovni přímo pod Purposia Group, je osm. Zbytek jsou projektové firmy. To znamená, že každá nemovitost má svůj projekt tak, jak je to v developmentu obvyklé.

Míříte i do dalších oborů? Uvažujete o dalších akvizicích?

Zatím se držíme segmentu stavebnictví. Díváme se také na přidanou hodnotu a obory, kde není tolik důležitý obrat jako technologie. Teď jsme do portfolia koupili firmu Bezecný, což je významná geodetická společnost, která pracuje s moderními technologiemi. Do našeho portfolia je důležitá. Když už máme projekci a všechny ty ostatní stupně, tak toto nám chybělo a jsme rádi, že jsme to mohli doplnit. Není to firma velká objemem, nekupovali jsme to s nemovitostmi, ale pouze tu výrobní firmu. To byly jednotky milionů.

A v tuto chvíli máte v hledáčku něco dalšího?

Máme toho víc v hledáčku. Díváme se ještě v Evropě po nějakých firmách, které už jsou ale na té první úrovni pod holdingem. Také máme řadu developerských projektů, které jsou v jednání a některé z nich určitě dopadnou.

Kde v Evropě? A kolik peněz na akvizice máte?

Díváme se směrem na západ, jsem pověrčivý, víc bych to neupřesňoval. My ten kapitál, který vyděláme přes jednotlivé fiskální roky, celý používáme na to, abychom rozvíjeli holding.

Vaše společnost rostla, i když se celému oboru nedařilo. Co podle vás chybí i Česku, aby tu celkově ekonomika rostla?

Těžko říct, nechci nikomu radit, ale když se podívám z úhlu pohledu stavebnictví a navážu na to, co na vaší konferenci v Kopřivnici říkal Pavel Sovička z Panattoni, tak například v Polsku, když je nějaká zóna definovaná územním plánem, je jisté, že tam do tří měsíců získáte stavební povolení. Když jsou velké problémy, tak do šesti. My teď máme jeden projekt, kde máme vydané povolení po 15 letech. Pak je jasné, kam ten investor půjde. To je podle mě věc, která má zásadní vliv.

Změní to nový stavební zákon?

To nevím. Byl bych rád, kdyby alespoň v budoucnu ano, ale ten okamžitý efekt to mít nebude. Říkám si, jestli by nebylo lepší se prostě jenom podívat, jak to udělali v Polsku, a zkopírovat to.