Článek
Robotický masér, automatizovaný číšník nebo léčebná terapie prostřednictvím 3D brýlí na virtuální realitu. Tak už dnes vypadají české lázně. Musejí. I tady totiž chybí personál.
„Nedostatek lidí není problémem jen v lázeňství, ale v celé ekonomice,“ říká v rozhovoru pro SZ Byznys šéf Royal Spa a viceprezident Svazu léčebných lázní Martin Plachý a dodává, že jak společnost stárne, je třeba počítat s tím, že do budoucna bude trend robotizace stále potřebnější
Masážní robot, robotické lůžko a 3D brýle
Už dnes jsou podle něj na pracovištích testována a používána nejrůznější automatická masážní lůžka a jedna z lázeňských společností dokonce testuje masážního robota. „Klasická akutní medicína je vybavena spoustou nových přístrojů, které mají prvky automatizace, robotizace a umělé inteligence. I lázeňství chce zůstat moderní, a jestliže chceme uspokojovat potřeby lidí, budeme muset mít i tyto technologie,“ dodává Plachý.
Například při virtuální rehabilitaci plní lidé, kteří mají nasazené virtuální brýle, úkoly související s pohybovou činností. „Je to oblíbená a úspěšná metoda,“ popisuje Plachý, podle kterého jsou i reakce pacientů příznivé.
„Například ve Velkých Losinách jsme ve stravovacím prostoru začali používat pomocného robota, který jezdí ve stravovacím prostoru. V tu chvíli lidé dokonce odmítali vracet talíře číšníkům a chtěli, aby přijel robot. Co se týče virtuální rehabilitace, tak z počátku z toho měli zejména starší lidé obavy, ale nakonec zjistili, že je to cvičení hravou formou.“
Robotu se neodmlouvá
Plachý také upozorňuje, že virtuální realita odstraňuje bariéry. „Zvlášť starší lidé po operacích často říkají: já tu ruku víc nezvednu. Ve chvíli, kdy si na ni nevidí a ocitnou se ve virtuální realitě, mají ale daleko větší rozsah. Vesměs je přijímání nových technologií vítáno,“ dodává s tím, že ale žádný robot nenahradí vlídné slovo a úsměv.
Lázně podle něj obecně prochází velkou proměnou a zažité pořádky minulých let přestávají platit. Ekonomika se totiž stává náročnější a náročnější. „Snažíme se rozšiřovat naše provozy, protože tak, jak rostou mzdové i fixní náklady, se mění efektivita lázní. Dnes budou efektivitu schopny zajistit větší provozní jednotky, což je oproti předcházejícím letům velká změna,“ dodává Plachý.
Lázeňství v Česku
Sdružení lázeňských míst ČR zahrnuje 37 měst a obcí, která mají lázeňský statut, je zde 93 registrovaných poskytovatelů lázeňské rehabilitační péče, přes 170 lázeňských hotelů a sanatorií, 30 000 lůžek a 11 tisíc zaměstnanců.
Mezi nejznámější lázeňská zařízení patří Slatinné lázně Třeboň, Léčebné Lázně Mariánské Lázně, Dětská lázeňská léčebna Lázně Kynžvart, Františkovy Lázně, Luhačovice, Lázně Bechnyně, Lázně Darkov, nebo Sanatorium Kriváň – Slovan v Karlových Varech.
Zdražovat lázně tolik nemohou, což ukazují i čísla za loňský rok – pacientů totiž ubývá. „Byl to pomalejší rok. Už v průběhu roku bylo patrné, že po těch pocovidových letech trošičku poklesla poptávka. Nejvíc to bylo cítit v létě, “ říká Plachý. Podle něj totiž spousta českých návštěvníků spíš než do lázní zamířila k moři.
V celkových číslech tak skupina Royal Spa sice na tržbách rostla, ale růst byl dán hlavně novou akvizicí v Luhačovicích. „Zaznamenali jsme pokles počtu návštěvníků a přenocování,“ dodává Plachý. V roce 2023 měla skupina tržby 670 milionů a 45 tisíc hostů, loni šlo o 40 tisíc hostů. Skupina má lázně v Mariánských Lázních, Luhačovicích, Velkých Losinách a Ostrožské Nové vsi.
Méně hostů na „křížek“
„Zaznamenali jsme propady v péči, která je hrazena z veřejného zdravotního pojištění. Obzvlášť začátkem roku bývá relativně velký převis návrhů, které přichází a nejsou uspokojeny v tom předcházejícím roce a to se letos vůbec nedělo. Celé lázeňství zaznamenalo pokles návrhové činnosti v řádu osm až 10 procent,“ říká Plachý.
To potvrdili nedávno pro SZ Byznys také šéf Svazu léčebných lázní Eduard Bláha, nebo generální ředitelka Lázně Darkov Pavlína Filipi, která v minulém roce mluvila dokonce o propadu okolo dvaceti procent.
„Nevíme, jestli je to setrvalý jev. V loňském roce došlo zároveň i ke skokovému nárůstu místních poplatků, které klienti zdravotních pojišťoven v minulosti neplatili,“ dodává Plachý s tím, že pro některé lidi činil poplatek i 1400 korun a šlo i o spory, kdo lázně vlastně předepisuje.
Do lázní už jen opravdu nemocní
Zároveň ale vidí, že klienti od pojišťovny se změnili. „Přijíždí mnohem více nemocnější lidé. Doba, kdy v lázních platilo dopoledne fango (tedy slatinný zábal) a večer tango, je už pryč. Do lázní jezdí lidé opravdu buď po operacích, nebo jsou to ta vážná chronická onemocnění,“ dodává Plachý.
Zároveň podle něj přibylo „postcovidových“ onemocnění. Na rozdíl od zahraničí ale české lázně nejsou tak typické pro pacienty s duševním onemocněním. „Třeba v Německu a Rakousku je ta psychosomatická diagnóza jedna z nejčastějších příčin toho, kdy jsou lidé posíláni na nějakou rehabilitaci, u nás je to okrajová indikace.“
Agenda
Čtvrthodinka o byznysu z první ruky. Rozhovory s top lídry českého byznysu, zakladateli firem, odborníky.
Od pondělí do čtvrtka na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích.
Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.
