Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
V transformovaných fondech si aktuálně spoří 2,7 milionu klientů. V posledních letech v nich reálně nevydělali ani korunu. Výnosy nedokázaly předčit inflaci, ani když byla ještě „v normálu“. A výdělek ještě snižují poplatky za správu fondu. Jejich maximální zákonem přípustná výše je 0,8 % ročně z celkového objemu peněz střadatele ve fondu.
Vláda se teď zabývá tím, zda a jak tyto maximální poplatky snížit. „Debatujeme o tom,“ potvrdil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v rozhovoru pro SZ Byznys. Na výši poplatků vládu upozornila před časem Národní rozpočtová rada a teď znovu NERV ve svém materiálu s návrhy prorůstových opatření.
„Poplatky v transformovaných fondech dosahují 25–85 % výnosů, což omezuje i jejich smysluplnost v rámci důchodového systému,“ píše se v dokumentu ekonomické rady vlády, který se odkazuje na data z Ministerstva financí. Podle ekonomů „nedávají vysoké poplatky smysl u fondů, které investují majoritně do státních dluhopisů, obhajitelné jsou u progresivnějších strategií“.
A právě strategie transformovaných fondů by se také mohla změnit, řekl SZ Byznys Zbyněk Stanjura. NERV doporučil změnit legislativu tak, aby se stamiliardy ve fondech daly investovat odvážněji. Ministrovi se nápad rozhýbat tyto peníze líbí. „Mně se ten nápad líbí. Je tam volných zhruba 100 miliard. Za ostatní peníze (v součtu dalších 360 mld., pozn. red.) mají fondy nakoupené především státní dluhopisy.“
Investovat do akcií teď transformované fondy v praxi nemohou, ze zákona totiž musí klientům garantovat tzv. černou nulu. To znamená, že jejich výnos nesmí jít do minusu, což se u investic třeba do akcií pravidelně děje.
I staré fondy by mohly investovat odvážněji
O tom, zda zrušit, či nezrušit garanci nezáporného výnosu v těchto fondech, se také vede debata. „Debatujeme o tom, ale žádné velké změny v tomto nečekám. Spíš se bavíme o tom, jak motivovat lidi, aby si vybrali nástroje a produkty, které mohou být výnosnější,“ řekl Stanjura.
Kabinet už ale chystá novou legislativu, která by transformovaným fondům dovolila nakoupit dluhopisy třeba na chystané státní infrastrukturní projekty. „Dlouhodobě vedeme jednání s Asociací penzijních společností, chystáme nový zákon o Národní rozvojové bance a chceme uvolnit i pravidla pro to, aby penzijní společnosti mohly například nakupovat budoucí bondy, které by mohla vydávat transformovaná Národní rozvojová banka.“
Zákon by měl podle ministra platit od 1. ledna příštího roku. „Už jsme poměrně daleko, v příštích týdnech už bude probíhat připomínkové řízení, takže předpokládám, že ještě před prázdninami by zákony mohly doputovat do Poslanecké sněmovny.“
Se začátkem roku změnila vláda u penzijních fondů pravidla pro poskytnutí státních příspěvků. Mimo jiné motivuje více ty, kteří spoří vyšší částky. Podle Stanjury se podle prvních indicií zdá, že změny přiměly lidi spořit efektivněji.
„První zprávy jsou poměrně pozitivní, ale potřebujeme minimálně 12 měsíců, abychom mohli vyhodnotit, jestli se lidé přesouvají. Jestli je to jenom nějaká počáteční vlnka, nebo to bude nějaký setrvalý trend, to se teprve uvidí,“ řekl ministr.
Windfall tax možná padne dříve
Zbyněk Stanjura se v rozhovoru vyjádřil taky k mimořádné dani. Stát na ní loni vybral 39,1 miliardy korun. Daň, kterou stát uvalil na banky, petrochemický průmysl a energetiku, aby pokryl mimořádné výdaje na pomoc s drahými energiemi, má platit až do roku 2025.
Zrušení windfall tax už v letošním roce není podle ministra realistické. „Já sám bych to asi navrhl, ale nemá cenu říkat, co by člověk udělal sám. Vládneme v koalici.“
Pro rok 2025 by ale podle ministra už daň platit nemusela. „Mnozí z nás jsme říkali, že by bylo dobré, kdyby ve střednědobém horizontu byl výnos (z mimořádné daně, pozn. red.) zhruba stejný jako mimořádné výdaje za roky 2023 a 2024. V rámci debat se svými kolegy z koalice budu navrhovat, abychom pro rok 2025 už tu daň neměli.“
Podle ministra jsou podmínky pro zrušení této daně už splněné. Letos stát očekává z windfall tax 17 miliard korun. Náklady na energetickou pomoc nebudou tak vysoké jako loni. Zatímco loni byly mimořádné výdaje na energetickou pomoc o 18 až 19 miliard nižší než výnosy z mimořádné daně, brzy se tyto položky vyrovnají a daň by podle Stanjury mohla být zrušena dříve.
„Po dvou letech by to v zásadě mělo být rozpočtově neutrální, z mého pohledu to v takovém případě splnilo svůj účel a není třeba mít nadále mimořádné příjmy, protože už nebudou mimořádné výdaje,“ řekl ministr.
