Hlavní obsah

Solární panely přes celou střechu. Často jde o nenávratnou investici

Agenda SZ Byznys s Pavlem Rekem, šéfem divize energetických řešení ze společnosti Tedom.Video: Zuzana Kubátová, Seznam Zprávy

České domácnosti se snaží maximálně využít nabídku dotací, a tak si pořizují zbytečně velké solární elektrárny. Neplatí však, že čím větší instalace, tím větší výnos z ní, říká expert na energetické systémy Pavel Rek z Tedomu.

Článek

Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.

Solární boom v Česku pokračuje už čtvrtým rokem. Trh se mění, poptávka domácností po solárních systémech slábne a přesouvá se spíš k firmám. Přesto dle Solární asociace v počtu nových instalací stále převažují systémy pro rodinné domy. Takových u nás loni investoři nově dokončili přes 41 tisíc. Ke konci loňského roku tak bylo fotovoltaikou v Česku vybaveno už přes 212 tisíc rodinných domů.

Zároveň roste velikost domácích solárů. Podle Solární asociace se během loňského roku průměrná elektrárna na rodinném domě v Česku zvětšila skoro o 30 procent. Zatímco do konce roku 2023 u nás drobní solárníci pořizovali fotovoltaiky v průměru kolem osmi kilowattů výkonu, loni už průměrná velikost nově připojených instalací pro domácnosti činila 10,5 kW.

Trend ke zvětšování solárních elektráren pro domácnosti během posledních let potvrzuje i Pavel Rek z energetické společnosti Tedom, který byl hostem pořadu Agenda SZ Byznys.

Rek je přesvědčen, že za zvětšováním domovních fotovoltaik stojí hlavně marketing dodavatelských firem, jež dle něj často zákazníkům doporučují systém tak, aby maximálně využil nabízené solární dotace. Prioritním cílem pak není maximální ekonomická efektivita a mnoho solárníků si kvůli honbě za dotací pořizuje zbytečně velké plochy panelů.

Pavel Rek má zkušenost s plánováním solárních systémů i s návratností jejich investic. V Tedomu vede divizi energetických řešení, jež začala letos poskytovat domácnostem dlouhodobé energetické poradenství. Její pracovníci nabízejí drobným klientům podobnou službu, jakou obvykle čerpají firmy – zpracují na míru energetickou koncepci a navrhnou nejefektivnější kombinaci vlastní výroby, akumulace i nákupu energií. Tedom pak elektřinu klientům dodává, nakupuje od nich případné solární přebytky a poskytuje průběžný servis.

Rek dle vlastních slov trpí jistou profesionální deformací, takže na cestách sleduje rodinné domy s fotovoltaikou, počítá panely a odhaduje instalovaný výkon. „Velice mě zaráží, že u mnoha domů je střecha pokrytá panely úplně do maxima. Taková investice musela být obrovská, ale efektivita výnosu nemůže vycházet, návratnost bude kolem 15 či 20 let. Pokud měla být efektem energetická úspora, pak ta investice často vůbec nedává smysl,“ říká.

„Na internetu vidíte reklamní sdělení na domácí fotovoltaické systémy ve stylu - zajistíme vám dotaci až 140 000 korun. Zákazník chce fotovoltaiku, ale firmy mu nabízejí dotaci. Druhou reklamní linií je, aby se zákazník prostě rozhodl pro fotovoltaiku, zpravidla pro nějaké unifikované řešení. Malou fotovoltaiku pro malou domácnost, střední pro středně velkou domácnost, velkou pro velkou,“ popisuje Rek. Tak se podle něj zákazník rozhodovat nemá.

„Každá domácnost je jiná, je nutno vzít v úvahu její charakteristiku spotřeby, její denní cyklus,“ vysvětluje Rek. Rozhodující dle něj je, zda zákazník spotřebovává elektřinu během dne, kdy fotovoltaika vyrábí. „Pokud je domácnost aktivní, její členové přes den pracují a spotřebu mají trochu ráno, něco večer a přes den vůbec, je třeba hledat a navrhovat optimální energetické řešení,“ říká.

Nežádoucí přebytky

Řada solárníků sází na to, že bude prodávat přebytky své elektřiny do sítě a tyto výnosy urychlí návratnost vyšší vstupní investice. Obchodníci však snižují výkupní ceny a často spojují výkup solárních přebytků s různými poplatky.

Časový nesoulad mezi výrobou a spotřebou se dá dle Reka obvykle řešit akumulací, na kterou rovněž stát poskytuje dotace. Podle Solární asociace si baterie k domácí fotovoltaice loni pořizovalo 84 procent rodin, průměrná kapacita bateriových úložišť v domácnostech mírně vzrostla. Zatímco do roku 2023 činila 11,42 kWh, loni to bylo v průměru 11,7 kWh.

Ani taková velikost baterií však za slunečných dní nepojme veškerou produkci průměrné solární elektrárny v běžné české domácnosti. Dalším prvkem, který zvyšuje efektivní využití domácích solárů, bývá elektromobil.

Pomoci k hospodaření s přebytky může přispět i sdílení elektřiny, které je v Česku možné od půli loňského roku. Jak však Rek upozorňuje, pro solárníky bývá náročné vybrat pro sdílení vhodného odběratele, který elektřinu spotřebovává přesně v čase výroby. Navíc sdílející partner ušetří pouze za odebranou silovou elektřinu, ale dál platí poplatky spojené s dodávkou. Systém si dle Reka žádá další postupné zdokonalování.

Při plánování domácích energetik je třeba vzít v úvahu nejen současný stav a fungování rodiny, ale i její plány minimálně na příštích pět až deset let. „Fotovoltaika není akcie nebo auto, které můžete po záruce prodat a koupit si jiné. My dnes ve spolupráci s výrobci definujeme životnost celého fotovoltaického systému na 25 až 30 let,“ říká Pavel Rek.

Konzultanti Tedomu tak dle něj zohledňují například, jestli zájemce o fotovoltaiku plánuje přístavbu domu, jestli bude pořizovat bazén nebo klimatizaci „Klimatizační jednotky jsou jako doplněk fotovoltaiky velmi vhodné, protože spotřebovávají přebytky elektřiny v době, kdy jsou často domovní baterie plné,“ připomíná Rek.

Efektivitu domácí fotovoltaiky dle něj dále zlepšuje chytré řízení domovního energetického systému, jež optimalizuje výrobu, spotřebu, akumulaci, dodávku elektřiny do sítě i její odběr podle toho, jak se vyvíjí cena na spotovém trhu. „Otevírá to pro zákazníka profitabilní možnost, jak na energetické koncepci domácnosti získávat víc,“ říká Rek.

Tedom, stejně jako někteří další obchodníci, nabízí dálkové řízení domácí energetiky. Za službu zákazník platí v rámci měsíčních plateb za elektřinu. „Zároveň dokážeme definovat, jakou to klientovi přinese úsporu na výdajích za energii,“ podotýká Rek.

Zájem o správu domácích energetik se dle něj zvyšuje, podobně prý roste i zájem o vstup na spotový trh, což také řada obchodníků umožňuje. Prodej elektřiny do sítě je však čím dál méně výnosný, protože s rostoucím podílem solárních elektráren přibývá hodin, kdy je cena na spotu nízká či dokonce záporná.

Obchodníci tak začínají solárníkům nabízet nejen odkup elektřiny a dálkové řízení systémů, ale také odměnu za spotřebitelskou flexibilitu, která se stává žádanou komoditou. Majitelé solárních systémů s bateriemi a „smart řízením“ tak mohou dostávat zaplaceno za to, že zvýší spotřebu v době, kdy je elektřiny v soustavě nadbytek, a naopak sníží spotřebu ve chvíli, kdy stoupá poptávka po elektřině a výroba klesá.

Spotové ceny a flexibilita

  • Řada obchodníků – např. ČEZ Prodej, Centropol, Lama Energy, Tedom Energie a další -nabízí spotové tarify na prodej elektřiny. Jde zpravidla o měsíční cenovou fixaci, odvozenou se zpožděním od vývoje na burze. Tarif nezohledňuje denní cenové změny.
  • Obchodník Delta Green prodává elektřinu za spotové ceny a využívá flexibilního chování spotřebitelů. Nabízí řízení optimalizace výroby a spotřeby, vyvíjí systém na agregaci flexibility z domácností do velkých bloků.
  • Do oboru vstupují i další hráči. Třeba obchodník Bidli nedávno přišel s nabídkou elektřiny za spotové ceny a systémem pro optimalizaci spotřeby, akumulace a prodeje s využitím rakouské technologie Loxone. Vlastní software na řízení domácí energetiky nabízí dodavatel fotovoltaických elektráren Soma Applications či technologická firma Infigy. Podobných nabídek bude přibývat.

Nové služby

Pro obchodníky je výhodné dostat produkci malých fotovoltaik svých klientů pod kontrolu. Nepredikovatelná výroba a nárazové přebytky solární elektřiny jim zvyšují náklady na tzv. odchylku – rozdíl mezi dopředu odhadovanou a skutečnou spotřebou elektřiny v jejich klientské bázi.

Pokud firmy převezmou dálkové řízení domácích energetik prostřednictvím „chytrých“ technologií, může to být výhodné i pro klienty. Obchodníci budou moci přesněji plánovat svou odchylku, ale také lépe hospodařit s přebytky a spotřebitelskou flexibilitou. Domácnosti zase mohou účastí na obchodu s flexibilitou uspořit ve výdajích za energie.

Objevují se tak první služby, jež solárníkům nabízejí odměnu za to, že přenechají řízení svého systému obchodníkovi. Například ČEZ Prodej letos nabízí vybraným klientům platbu za možnost dálkově vypnout jejich domácí elektrárnu v době, kdy solární přebytky zatěžují síť a cena klesá k nule či do záporu.

Ještě dál jde energetický start-up Delta Green. Firma zprovoznila platformu, jejímž prostřednictvím mohou majitelé fotovoltaik a baterií krátkodobě zvyšovat nebo snižovat odběr dle potřeby správce přenosové soustavy ČEPS, za což inkasují odměnu. Delta Green jako takzvaný agregátor flexibility poskládala ze svých drobných klientů megawattový blok, který nabízí pro ČEPS pro služby výkonové rovnováhy. Účast v systému dle firmy může solárníkům snížit celkové náklady na energie až o třetinu.

Nabídka podobných služeb se bude nepochybně rozšiřovat. Pro obchodníky se otvírá prostor, jak si dlouhodobě zavázat klienty s fotovoltaikami a úložišti, solárníkům to dává možnost přenechat starost o přebytky „chytré“ technologii a profesionální firmě.

Podle Pavla Reka si čím dál víc solárníků uvědomuje, že s výrobou a spotřebou elektřiny je dobré pracovat. „Ideální fotovoltaika je fotovoltaika bez přetoku do sítě. Přetoky nejsou ekonomicky uchopitelné a v budoucnosti to bude jen horší – přetoky budou pro zákazníka spíš nákladnější než výnosové,“ říká Rek.

O to víc by dle něj solárníci měli s pomocí energetických poradců koncipovat své domovní systémy tak, aby co nejvíc vlastní energie spotřebovali v místě výroby. Rozhodně neplatí, že čím větší domácí fotovoltaika, tím větší energetické úspory a tím menší výdaje za energie.

Doporučované