Článek
Česko bojuje s obří inflací – ceny potravin vyrostly skoro o třetinu a celkově je růst spotřebitelských cen jedním z největších v Evropě. A nejspíš se i letos bude držet nad dvoucifernou hranicí. V tomhle prostředí teď vláda hledá cestu, jak zacelí mnohamiliardové díry v rozpočtu. Ten na konci dubna skončil se schodkem rovných 200 miliard korun, což je meziročně bezmála o 100 miliard více. Ve hře jsou vyšší odvody, ale i daně a celá jednání provází přísné embargo. Jak změny, které vyplývají na veřejnost, vnímá bankéř Tomáš Spurný? Přinášíme ukázku z pořadu Inside Talks.
Odboráři upozorňují, že daňové změny by mohly zvednout inflaci o sedm procentních bodů. Je tu skutečně takové riziko?
Toto je naprostá pravda – pokud se tři sazby sloučí do dvou, výsledkem bude, že DPH, které rok od roku vzrostlo ze 480 miliard na nějakých 530, bude dále růst. A tím pádem se to bude propisovat do inflace.
Dalším faktorem, který se do inflace propisuje, je neuvěřitelný růst platů ve státním sektoru. Státní sektor přispěl do dnešního rozpočtového deficitu, který je 200 miliard, měrou 13 miliard korun. Ve státním sektoru je to růst mezd o 14 procent a já si se vší úctou myslím, že stát tuto situaci naprosto nezvládá. Nedokážu si představit, že by takto rostly mzdy v privátním sektoru. My si nemůžeme dovolit, aby mzdová spirála rostla 14 procenty. Toto je významným faktorem toho inflačního problému.
Bez ohledu na inflaci – jak vnímáte návrhy, které se zatím na veřejnost dostávají?
Vnímám to v podstatě negativně. Myslím si, že se změny a škrty měly udělat měsíc po volbách. Dnešní koalice měla jít do vládnutí s tím, že škrty učiní. Tady se ale váhalo.
Dělá se z toho jakési mediální spektrum, já si však myslím, že škrty se měly udělat plošně, napříč vším. V podstatě bychom byli v mnohem lepší situaci, než jsme dnes. Část inflace je sice dovezená – to jsou komodity a energie, ale významná část je v podstatě dána tím sociálním smírem v Česku. To jsou náhrady za energie, zvýšené důchody, zvýšené výdaje ve vztahu k příspěvkovým organizacím… My se zadlužujeme neuvěřitelným tempem a tohle zadlužení je velmi drahé. Státní obligace jsou tří- až čtyřnásobně dražší, než byly. To znovu tlačí na schodek státních financí a dál roztáčí to inflační kolo.
Ano, je nutné zajistit sociální smír a starat se o ty, kteří to potřebují, ale pouze o ty. A dnešní koalice má ke státnímu rozpočtu naprosto katastrofální přístup. Snaží se hovořit rétorikou šetření, ale na druhé straně je stejně populistická, jako byla vláda před ní. To je velmi špatně. A tajit nějaké návrhy, aby to neprosakovalo do médií, to je ta nejhorší situace. Já si myslím, že škrty je možné udělat v horizontu dvou dnů.
Co byste v těch dvou dnech škrtal?
Já nechci říkat, co bych škrtal, ale škrtal bych napříč rozpočtem. Tak, aby se to dotklo absolutně všech. Je lepší, když jsou rozzlobení všichni a nikdo není vítězem. Pak jsou vítězi všichni, protože jednak zastavíme inflaci a také zastavíme zadlužování a vytvoříme perspektivu budoucnosti pro mladou generaci…
Deficit státního rozpočtu je v pořádku, pokud se investuje do infrastrukturálních zlepšení toho, co v České republice máme. Já si ale nejsem vědom, že by se tak investovalo. Tady se investuje jaksi do toho, abychom všichni byli spokojeni, což stejně nejsme a je to prostě špatně.
A v tuto chvíli, pokud dojde k tomu, co uniká na veřejnost, jaký to bude mít dopad na Čechy i třeba na vaše klienty? Zvedne se podíl nesplácených úvěrů?
Už dnes vidíme, že lidé na běžných účtech drží mnohem nižší rezervu, než tomu bylo v minulosti. Tato rezerva klesla o 30 procent. Je nepochybně vidět to, že příjmová stránka roste slaběji než ta výdajová.
Restaurace jsou ale plné, dovolené vyprodané, stále tedy peníze na výdaje jsou…
Řekl bych, že drtivá většina lidí je na tom stále relativně dobře – nevidíme, že by rostly problematické úvěry. Je to zvláštní, protože v minulém roce se ekonomika dostala do záporného růstu, očekávali bychom tedy, že to okamžitě uvidíme i v tom, že lidé nebudou schopni splácet.
To se zatím neděje, byť v některých částech našeho portfolia vidíme, že jsou klienti v obtížnější situaci a splátky přicházejí se zpožděním 10 až 15 dnů. To je intenzivnější, než to bylo v posledních třech letech. Nás se to nejvíce dotkne v tom, kolik nákladů zaplatíme za riziko, které na sebe bereme. Uvidíme, jak se to bude vyvíjet do budoucna, ale pokud tady zůstane inflace spolu s vysokými úrokovými sazbami po delší dobu, tak za to zaplatíme velmi tučnou daň.
Celý rozhovor si můžete pustit v úvodním videu.
