Šetřit se bude i na hračkách, říká majitel sítě Bambule

O pražském podnikateli Petru Homolkovi se do roku 2015 v podstatě nevědělo. Už tehdy měl sice kromě své firmy Elanor na mzdový software také velkoobchod s hračkami, do povědomí veřejnosti se však zapsal až akvizičním „hattrickem“, když do své skupiny Wormelen Group rychle po sobě koupil tři řetězce s hračkami – Bambule, HM Studio a Sparkys. Rázem se stal největším retailerem v oboru.

Loni však zařadil zpátečku. Prodal přibližně třicet, tedy celou polovinu, obchodů a ponechal si jen síť Bambule. Důvody popisuje v rozhovoru pro SZ Byznys.

Na českém maloobchodním trhu tak nyní působí samostatně síť Sparkys, hračkářství Pompo a řetězec Dráčik. Pokud se započítá i velkoobchod EPEE a internetový obchod 4kids.cz, zůstává Petr Homolka stále českým králem hraček s přibližně dvoumiliardovým obratem.

V době covidu byl problém s dostupností některých interaktivních hraček s čipy. Letos je všeho na trhu dost, ale část zákazníků začala šetřit.

Loni jste prodal síť hračkářských obchodů HM Studio a Sparkys původnímu majiteli sítě HM studio Janu Maříkovi. Byl to způsob, jak vybruslit z problémů, které přinesl covid?

Spíš to byl způsob, jak si ušetřit nervy a starosti, protože jsme se museli rozhodnout, jestli konečně sloučit dvě značky Bambule a Sparkys, protože podporovat obě je samozřejmě drahé a neefektivní. Stát se jednou značkou a rebrandovat všechny prodejny by stálo hromadu úsilí i peněz. Vyřešili jsme to elegantně – na pana Maříka přešla síť třiceti prodejen Sparkys, kde jsou také bývalé prodejny značky HM Studio.

Nebyl tam názorový nesoulad s panem Maříkem, který řídil a původně také vlastnil HM Studio?

Ne, pan Mařík byl šťastný a i já jsem byl spokojený. Byznysově stále spolupracujeme a s panem Maříkem hrajeme ping-pong, ale každý si teď byznys řídíme podle svého. Rozešli jsme se po zralé úvaze. Nebylo to tak, že bychom se spolu nesnesli.

Vaše skupina Wormelen Group, kam patří také velkoobchod EPEE Czech nebo e-shop 4kids.cz, v prvním covidovém roce 2020 prodělala téměř 81 milionů korun. Není to tak, že na celou operaci chyběly peníze?

O peníze tolik nejde, protože ty se časem díky sloučení ušetří. Ano, stojí to hromadu peněz, ale konsolidace hlavně zabere spoustu práce a celý proces trvá rok nebo dva. V každém případě to znamená ve firmě otřes a vždycky tím někoho otrávíte. Léta totiž budujete loajalitu ke každé značce a najednou polovině firmy, to znamená asi tři sta lidem, musíte říct: „Teď už nebudeš nosit tričko Bambule nebo Sparkys.“ Polovinu firmy tím logicky naštvete.

Přišel jste prodejem o pomyslný titul krále hraček na českém trhu?

Znamená to pro nás pokles obratu asi o 500 milionů korun. V retailu už nejspíš bude větší společnost Dráčik.

Snížila se tím i vyjednávací síla skupiny…

To je samozřejmě negativem tohoto kroku.

Původní myšlenka o konsolidaci, se kterou jste skupinu vystavěl, se tedy nenaplnila?

Ano, místo toho, abych něco dalšího dobral a byznys zcela zkonsolidoval, jde prodej části firmy proti této snaze. V tomto duchu je to oslabení. Na druhou stranu stále máme v rodinném byznysu s hračkami obrat téměř dvě miliardy korun a jsme významná firma. Jen Alltoys v ČR (řetězec Bambule) má obrat přibližně 800 milionů korun, dalších zhruba 300 milionů má velkoobchod EPEE, 300 milionů generují e-shopy a dalších 300 milionů v obratu má Alltoys na Slovensku.

Jak se vám dařilo finančně v loňském roce?

Z hlediska profitability je to čím dál složitější, protože loni obrovsky narostly ceny energií, obchodní centra zvýšila ceny nájmů o 16 procent, protože si uplatnila inflační doložky. O tolik jsme hračky nemohli zdražit, neprodáváme potraviny, které lidé nutně musejí kupovat.

Jak do hračkářského byznysu vstupují nová internetová tržiště, především polské Allegro se svou agresivní cenovou politikou?

Na hodnocení je příliš krátká doba. Samozřejmě to sledujeme. Allegro bude mít vliv na on-line svět. Pro nás je stále významný segment zákazníků, kteří nekupují na internetu, a také hraček do 200 korun, které se na internetu neprodávají.

On-line kanál vám během pandemie posílil?

Ano, trend je celosvětový a určitě je ještě prostor k růstu e-shopů. Ale nenaplnily se některé předpovědi, že lidé definitivně odejdou z kamenných prodejen. Bohužel dnes je slabší spotřebitelská poptávka.

Je ochlazení znát na prodeji hraček? Myslel jsem, že je to segment, kde se utrácí navzdory krizím podobně jako za výbavu pro domácí zvířata.

Určitě je to znát. Loni ještě nebyl problém ve spotřebitelské poptávce, ale nesmyslně vyskočily některé náklady. Cena za přepravu námořního kontejneru stoupla ze třech tisíc na 18 tisíc amerických dolarů. Jen před Vánocemi přivezeme sto kontejnerů hraček, to máte o 30 milionů korun v nákladech víc. K tomu si přičtěte obrovské nárůsty cen energií apod. Proto nám klesla ziskovost. Letos už naštěstí stojí kontejnery opět tisíce dolarů, ale bohužel nám narostly nájmy a další náklady. Známky zpomalování tady jsou, lidé si určitě na Vánoce koupí hračky, ale místo tří můžete koupit dvě. Očekávám, že zákazníci budou šetřit.

Máte také síť franšíz, jak na tom jsou?

Ano, máme v rámci franšíz asi 40 obchodů. Jsou na tom podobně, také bojují. Naší filozofií je, že ve městech chceme mít vlastní prodejny Bambule a na venkově a v menších městech chceme být prostřednictvím franšíz.

Praha byla v covidu nejvíc zasažena, protože chyběli turisté, kteří dříve přijeli na služební cestu a koupili si hračku pro dítě. Dnes se spousta věcí vyřídí on-line přes videohovory, a i proto nám ubylo zákazníků. Obávám se, že teď budou dopady na venkově vyšší než v Praze, kde mají spotřebitelé víc peněz. Míra úspor domácností se obrovsky zvedla a důležité pro Vánoce bude, jestli budou dál šetřit, nebo začnou utrácet. Záleží i na počasí.

Jaký vliv má počasí na prodej hraček?

Má zásadní vliv. Když o víkendu prší, je tržba na prodejně třeba o polovinu vyšší, než když je hezky. Když bude svítit slunce a bude dvacet stupňů, také si také raději půjdu zahrát golf, než abych trávil čas v nákupním centru. V prosinci, když už se prostě musí nakupovat dárky, tak na počasí nezáleží. To ale pro nás není dobře, protože je složité se na poslední chvíli dozásobit.

Není už problém s nedostatkem hraček jako před dvěma lety?

Tehdy byl problém například s nedostatkem hraček s čipy, ale cyklus už je dnes standardní.

My právě prodáváme na letošní Vánoce, ale už se připravujeme na Vánoce v roce 2024. Nejpozději v lednu musíme uzavřít objednávky hraček, aby se to stihlo zadat do výroby v továrnách. Potřebujeme, aby se to nakládalo na lodě v Asii třeba v květnu, abychom zboží měli v Česku v červenci nebo v srpnu a byli připraveni hračky prodávat.

Myslíte rok dopředu. Jak ale odhadnete, že prodáte hraček od Matella nebo kohokoliv jiného třeba 10 tisíc kusů, navíc když je to třeba novinka?

Expertně, podle vývoje z minulosti nebo třeba podle prodeje jiných hraček. Jsou na to různé metody. Můžeme samozřejmě organizovat skupiny, kterým hračky ukážete, předvedete a zjistíte, jak se jim líbí. Je to alchymie a je těžké odhadnout.

Už jste se v minulosti spálili?

Mockrát. Vždycky jsme hluboce přesvědčeni, že je vybraná hračka to nejlepší, ale trh občas ukáže, že to, čemu jsme moc nevěřili, je hit a naopak hračka, kterou jsme měli za tutovku, je propadák a trh ji nechce.

Dejte příklad.

Loni jsme měli krásného žraloka, který jezdí, hýbe tlamou, a kouše, ale byl to propadák, protože nám zbyla více než polovina na skladě. Teď jsme na trh uvedli patnáct let starou hru a je to megahit sezony, který v poslední době poráží i Lego a Pokémony.

Tady asi umělá inteligence nepomůže.

Nepomůže. Máme ty nejskvělejší zákazníky na světě – děti. To je úžasné a hrozné zároveň. Jsou úžasné v tom, že když se jim něco líbí, jdou za tím. A opačně, když se jim to nelíbí, prostě to nechtějí.

Ale ve skupinách hračky testujete na dětech, nebo ne?

To ano, ale ve výsledku to prostě nemusí vyjít. Není možné hračku otestovat ve skupině sto tisíc dětí. Máme tam třeba třicet, čtyřicet dětí.

A co potom s těmi pěti tisíci žraloky, které zůstanou na skladě?

No, to je problém. Musíme je zlevnit, doprodat. S nižší cenou se to třeba vyprodá. Existují také firmy, které se specializují na výkup skladového zboží. V Česku se zboží nemusí líbit, ale v jiné zemi může být oblíbené. Prodáváme to se ztrátou, ve výsledku se žádná hračka neztratí, ale všechny se prodají.

Co bude letos hitem mezi hračkami?

Kromě tradičních hraček, jako jsou Lego nebo dlouhá léta Pokémoni, to bude hra Everest. Další oblíbená hračka je od konkurenta EPEE, společnosti Spin Master, dodavatele Bambule, který přišel s inovativní hračkou s hologramem s jakýmsi tamagočim. Zdá se, že to bude velký úspěch.

Kolik Češi v průměru utratí za hračky na Vánoce?

V průběhu roku jsou útraty asi 350 korun, ve vánoční špičce průměr stoupne asi na 600 korun. V čase se útraty tolik nezvyšují. Špatné je, že zákazníci ubývají. Děti rychleji stárnou, snažíme se je nahrazovat, ale je to těžké. Věk hraní se stále zkracuje, jakmile děti chytne počítač a mobil, hraní s Barbie končí. A dnes už vidíme i tříleté děti s mobily, je to hrozné. Nám to samozřejmě neprospívá.

Výrobci na to reagují, přibývá interaktivních hraček, hraček ovládaných mobilní aplikací apod.

To je pravda. My se zároveň snažíme prodávat hračky i dospělým a vidíme, že například stále rostou prodeje stavebnic Lego pro dospělé. Ale hlavním artiklem jsou hračky pro děti – autíčko, panenka, plyšák apod.

Máte vlastní vývojové oddělení?

Nenazval bych to tak vznešeně, ale upravujeme hračky z Číny tím, že do nich například dáme český čip, upravíme design, hračky lokalizujeme apod. Výroba hraček by znamenala investici do forem a potom nemá smysl je vyrábět jen pro český trh, ale v celém světě. To není jednoduché. Takový vývoj má v Česku jen pár firem, například Efko, výrobce Igráčka, nebo výrobce stavebnice Seva.

Dodáváte i kosmetiku s licencovanými postavičkami. Jak jste v tom úspěšní?

Ano, prodáváme dětské sprchové šampony, dětské koupelové bomby a máme nejprodávanější parfém v dm drogerii, jehož prodeje jsou vyšší než v případě kosmetiky firmy Adidas. Je to opravdu dobré. Divil byste se, kolik kluků kolem osmi až deseti let si koupí parfém se Spidermanem. Je výhoda, že je to celoroční byznys, nečekáme na dva poslední měsíce v roce. Ale i tady je dnes vidět zpomalení prodejů. My pochopitelně kosmetiku nevyrábíme, ale nakoupíme licence, vyrobíme obal a někdo to naplní. Za licence platíme asi deset procent prodejní ceny.

Blíží se doba Vánoc, je to znát i na intenzitě kontrol Českou obchodní inspekcí?

Je fakt, že četnost kontrol se výrazně zvýšila.

Čím si to vysvětlujete?

Nepochybně péčí státu o blaho svých občanů. Kontrolory zajímají samé nepodstatné věci. Například na Slovensku jsme napsali na hračku „Varovanie“, což podle nich bylo úplně špatně, protože tak mělo být uvedeno „Upozornenie“. To je důvod pro to, abychom dostali pokutu, stáhli všechno zboží a předělali to. Chápu, že do určité míry je nutné trh hlídat, ale kontrol je moc a v tomto případě jde o slovíčkaření, myslím, že všichni spotřebitelé na Slovensku pochopili, co tím myslíme.

Podobné je to v Česku. Jsou to sice závazné předpisy a možná si je vymýšlí Evropská unie, ale myslím, že doba je dost zlá na to, aby nás takto honili. Uvítal bych, aby nás obzvlášť před Vánocemi nechali pracovat, abychom se nemuseli neustále zdržovat zápisy, kontrolami.

Dříve stačilo označit výrobce na krabičce, ale dnes podle předpisů musí být označení přímo na autíčku nebo jiné hračce. To pro Číňana znamená, že musí vyměnit formy, a to je drahé. Nechápu, co to spotřebiteli přinese, že to je na autíčku, a ne na krabičce.

Dostáváte za to pokuty?

Pokuty už jsme dostali mockrát. Padají sankce za tisíce, desetitisíce korun, to je různé. Kontrol přibylo až za současné pravicové vlády. Z mého pohledu byl totální nesmysl i zrušení elektronické evidence tržeb. EET narovnala na trhu podmínky. Malí prodejci hraček na poutích nepřiznávali daně.