Článek
Šetření antimonopolního úřadu vyvrátilo podezření ministra zemědělství Zdeňka Nekuly (KDU-ČSL), že v Česku trh špatně funguje a ovlivňují jej kartelové dohody mezi producenty, zpracovateli a obchodníky.
Cenové šetření Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) posuzovalo pět základních potravin – mléko, máslo, vejce, mouku a kuřecí maso. Neukázalo se, že by někdo uměle navyšoval ceny, oznámil ÚOHS. Nutno však připomenout, že cukr, na nějž ministerstvo také upozorňovalo, úřad nezkoumal.
Ministr Nekula v reakci na to konstatoval, že je rád, že trh v Česku funguje, a zopakoval, že jeho úřad měl vážná podezření na základě dat Českého statistického úřadu, že trh ovládají u některých druhů potravin kartelové dohody.
Kdo je viníkem
„Potravináři nejsou hnacím motorem zdražování, protože nemají velký manévrovací prostor. Musí zaplatit českým zemědělcům a z druhé strany jsou tlačeni řetězci, aby jim zboží dodávali co nejlevněji. Všechny články se snažily promítnout enormně vysoké náklady do konečných cen,“ reaguje na vysoké ceny potravin Dana Večeřová, prezidentka Potravinářské komory.
Podle šetření antimonopolního úřadu nebyl zjištěn kartel ani nepřiměřené marže. V některých oblastech potravinářského průmyslu je v Česku oligopol. Výrazný oligopol je například u čerstvého mléka, kde tři největší zpracovatelé mají dohromady 60 procent trhu.
„Často jsme se bavili s antimonopolním úřadem o tom, jestli tu mezi potravinářskými subjekty dominance je. V mnoha případech se ale ukázal opak. Je tu velký příliv i potravinářských výrobků ze zahraničí. Na tuzemském trhu funguje konkurence,“ argumentuje v pořadu Agenda Dana Večeřová.
Změnu výsledků by podle jejích slov neměl přinést ani průzkum trhu s cukrem, který ve velkém šetření nebyl zahrnut. Často bylo ale na něj a jeho extrémně vysokou cenu poukazováno.
„Cukr je sezonní záležitost. Cukrovka se sklízí i zpracovává během podzimu. V době největší potřeby energie, kdy se topí a výroba je velmi energeticky náročná. Cukr, který je vyroben z jedné sklizně, je pak prodáván celý rok, až do další sezony. Cukr proto musí nést náklady a nemůže zlevňovat jako ostatní výrobky,“ vysvětluje vysokou cenu cukru Dana Večeřová.
Ceny však rostly po celém potravinářském trhu a ve srovnání s jinými zeměmi Evropy výrazně vyšším tempem než jinde. Důvodem jsou podle jejích slov vysoké ceny energií a pomalý zásah státu.
Za drahé potraviny může vláda
„Vláda velmi dlouho čekala, než potravinářům a celému zpracovatelskému průmyslu pomůže. Reálnou pomoc firmy dostaly až od letošního ledna. Pro některé z nich to byl už velký problém,“ říká prezidentka Potravinářské komory. „Vláda je tím viníkem, protože nic neudělala, mohla snížit třeba DPH, třeba na přechodnou dobu, jako je to v Polsku,“ doplnila Večeřová.
Příkladem jsou podle jejích slov pekaři. „Řada malých a středních pekařů má splátkové kalendáře, protože dluží za elektřinu nebo za plyn,“ dodává.
V potravinářském průmyslu se náklady na výrobu zvýšily o 40 až 80 procent, uvedla.
Kdo je odpovědný za zdražení potravin
Antimonopolní úřad zkoumal pět základních potravin – mouku, máslo, mléko, kuřecí maso a vejce. Při svém zkoumání však nenarazil na nic podezřelého.
Šéf ÚOHS Petr Mlsna pak v rozhovoru vysvětlil, že například mezi řetězci má nejsilnější pozici skupina Schwarz Gruppe (Lidl a Kaufland) se zhruba třetinovým podílem, zhruba pětinu pak ovládá Rewe (Penny Market a Billa). Trh je podle něj koncentrovaný, ale nefunguje na něm dominantní hráč.
Ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) v Agendě speciál uvítal, že trh podle šetření funguje. Za svá slova o tom, že si řetězce k ceně přisazují víc, než odpovídá situaci, se však omluvit nehodlá – argumentuje například cenou vajec.
