Šéf Zemědělského svazu: Čtyři roky nás Brusel ignoroval, teď chce jednat

Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.

Zemědělcům v Evropě došla trpělivost s politikou. V různých zemích mají na své vlády různé vlastní požadavky, společně jim však vadí evropská regulace, která má přispět ke snižování emisí, vyšší ochraně přírody a větší pohodě zvířat.

Kvůli ní mají vyšší náklady a ztrácejí konkurenceschopnost proti dovozcům zemědělských plodin či masa, kteří nejsou podobnými povinnostmi svazováni.

Po vypuknutí války na Ukrajině se k tradičním potížím přidaly nové problémy – do Evropy proudí přebytky zemědělských komodit z Ukrajiny, která kvůli válce přišla o tradiční trhy, proto ceny zemědělské produkce klesají. K tomu proti předválečným letům zdražily energie, pohonné hmoty a hnojiva.

V Česku se k celoevropským problémům přidává nespokojenost se systémem přerozdělování zemědělských dotací, který od loňského roku zavedla vláda Petra Fialy. A tak farmáři i u nás vyrážejí do ulic. Minulý týden se odehrálo několik lokálních demonstrací na severu země, na příští pondělí je ohlášená velká protestní akce v Praze.

Situace je však méně výbušná než u sousedů. Třeba v Polsku se k protestujícím farmářům přidali i politici nejsilnějších parlamentních stran. Místopředseda vlády Władysław Kosiniak-Kamysz vyzval evropského komisaře pro zemědělství Janusze Wojciechowského k rezignaci, výzvu podpořila i hlava polské opozice, expremiér Jarosław Kaczynski.

V Česku se politici vůči Bruselu nijak hlasitě nevymezují a od farmářských protestů se distancují všechny tři hlavní profesní asociace – Agrární komora, Zemědělský svaz ČR i Asociace soukromého zemědělství.

„Chápeme, že zemědělci mají mnoho důvodů, aby se ozvali, a to nejen v České republice. Je tu velký celoevropský problém,“ říká v podcastu Agenda SZ Byznys předseda Zemědělského svazu Martin Pýcha. „Na druhou stranu my ale teď finalizujeme jednání o změně Strategického plánu pro společnou zemědělskou politiku,“ vysvětluje.

Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) zemědělským asociacím slíbil, že požadované změny schválí vládní pětikoalice do konce února. Do té doby chtějí farmářští lobbisté zachovat v ulicích klid.

„Některé neparlamentní strany provokují zemědělce, aby demonstrovali. My nechceme, aby se z toho stal politický střet opozice a vládní koalice, aby se zemědělci stali předmětem politického boje. Pokud dialog s vládou nedopadne dobře, taky se ozveme. Ale chceme, aby diskuze byla pragmatická,“ vysvětluje šéf Zemědělského svazu. Nepopírá však, že evropské demonstrace zrcadlí politický střet.

„Je tu řada problémů. Situace na trhu, zemědělská politika, environmentální politika, Green Deal, spousta povinností a hlavně ignorace hlasu zemědělců ze strany Evropské komise i Evropského parlamentu,“ říká.

Samotná myšlenka Green Dealu podle Pýchy není špatná. „Zemědělci chápou, že je třeba bojovat proti změně klimatu, protože ta v první řadě dopadne na ně. Neodmítáme zapojit se do boje proti změně klimatu, ale odmítáme politiky, které ignorují hlas zemědělců,“ říká.

„Je absurdní, že Evropská komise na konci funkčního období, až teď v lednu, zahajuje strategický dialog se zemědělci, když je čtyři roky ignorovala. Chrlila jedno opatření za druhým, i když jsme upozorňovali, že mají destruktivní dopady na evropské zemědělství,“ dodal.

Jako příklad uvádí tlak na snižování stavů dobytka kvůli emisím metanu. Úbytek zvířat v Evropě k celkovému snížení emisí nepřispěje, když se nesníží poptávka po mléce a mase. Ty se do Evropy budou dovážet s ještě horšími dopady na klima, než jaké by představoval místní chov.

„Nedávno jsem byl s panem ministrem Výborným na zahraniční cestě v Kazachstánu,“ líčí Pýcha. „Tam chtějí budovat nové mlékárny, nové chovy, mají zájem o česká zvířata, zatímco my budeme stavy dobytka likvidovat. Jenomže užitkovost tam je asi třikrát menší než u nás, takže na stejné množství mléka by potřebovali třikrát tolik krav. To znamená třikrát tolik emisí metanu. Globální dopad na životní prostředí je negativní,“ říká.

Podobně podle něj nedává smysl dovoz masa z Jižní Ameriky. „Předsedkyně Evropské komise Ursula von Der Leyenová slibuje ke konci února dohodu s Mercosurem (sdružení volného obchodu latinskoamerických států, pozn. red.). Ale nikoho nezajímá, že dovozy z Mercosuru absolutně nesplňují podmínky, jako máme my v Evropské unii,“ říká Pýcha.

„Nebudu se bavit o používání růstových hormonů nebo geneticky modifikovaných plodin, které oni mohou používat, a my nesmíme. Ale oni kácejí deštné pralesy, aby získávali větší plochy pro chov dobytka, který k nám budou vozit zámořskými loděmi, které emitují skleníkové plyny. A my budeme snižovat rozměr evropského zemědělství a tím zachraňovat planetu? To je sebedestrukce, naprosto nepochopitelná iracionální politika,“ prohlásil.

Evropské zemědělské strategie nejsou nové. Vycházejí ze Zelené dohody, takzvaného Green Dealu, a z „jízdního řádu“ pro jeho plnění, legislativního balíčku Fit for 55. Oba dokumenty byly přijaty s podporou české vlády vedené Andrejem Babišem v letech 2019 a 2020. Neměli se tedy zemědělci ozývat dříve?

Podle Pýchy zemědělské asociace s Evropskou komisí jednají, jejich hlas ale nebyl respektován.

„Návrhy komise se diskutují na úrovni Evropské rady a Evropského parlamentu, který byl s výjimkou posledních měsíců v mnoha případech ještě zelenější, někdy až nesmyslně. Třeba v nové směrnici o používání přípravku na ochranu rostlin zpravodajka výboru pro životní prostředí Sarah Wienerová naprosto nesmyslně, neodůvodněně, ambice prostě nastřelila - bez dopadové studie, bez podkladů. Tím to vlastně zabila, protože i Evropský parlament pochopil, že je to nerealizovatelné. My samozřejmě jednáme i s vládou, která je v tomto případě hodně na naší straně,“ vysvětluje.

To hlavní, o čem však dnes čeští zemědělci jednají s vládou, není podle Pýchy přístup k evropské politice, ale dotační politika v Česku.

„My jsme varovali, že změna Strategického plánu má negativní dopad na střední zemědělské podniky, navíc je v ní obsažena diskriminace,“ říká šéf Zemědělského svazu.

Hlavním problémem je podle něj loňská změna v rozdělování přímých dotací pro zemědělské podniky v podobě takzvané redistributivní platby. Cílem bylo zvýhodnit menší farmy na úkor velkých zemědělských koncernů.

„Redistributivní platba má dramatický dopad na ekonomiku středních zemědělských podniků, ty přitom u nás produkují přes 80 procent všech potravin,“ říká Pýcha. Následky se podle něj dnes projevují v tom, že řada farem s dosavadním podnikáním končí, protože není schopna konkurovat dovozům.

„Prohlubuje se likvidace sadů, protože jejich ekonomika nevychází poté, co zemědělci přišli o přímou platbu na plochu, ze které sanovali ztrátovost. Podobně se zavírají chovy, likviduje produkce zeleniny, bude klesat produkce brambor,“ varuje Pýcha.

České zemědělství se podle něj vyvíjí opačně než evropské, malé zemědělské farmy ve většině evropských zemí končí, protože nejsou schopné ustát tlak rostoucí konkurence.

„U nás naopak přibývají malé farmy a nikdy v minulosti jsme nezaznamenali tak velikou vlnu prodejů středních zemědělských firem. Často je kupují miliardáři z různých jiných sektorů jako Daniel Křetínský nebo finanční skupiny jako J&T.“

Vláda tak podle Pýchy postupuje v rozporu s vlastním programovým prohlášením, v němž slibovala podporu malým a středním firmám, místo toho však nahrává velkým nezemědělským podnikům a „gumuje“ sektor středně velkých farem.

„My po vládě chceme jednu jedinou věc: takové podmínky, abychom byli schopni konkurovat ostatním zemím. Česká regulace je však někdy přísnější než ta evropská,“ stěžuje si Pýcha. Příkladem jsou podle něj třeba podmínky pro klecové chovy drůbeže nebo opatření na ochranu před půdní erozí.

Prohlubující se potíže českých farmářů se promítly do hospodářských výsledků loňského roku, který přinesl domácímu zemědělství zisk 8,7 miliardy korun, o víc než 60 procent méně než v roce 2022.

„Je to směšný zisk, který nepokrývá ani nutné investice pro zachování konkurenceschopnosti. Pravda, rovná se zhruba zisku v roce 2019, ale od té doby byla jenom inflace na úrovni kolem 30 procent,“ hodnotí Pýcha. Vláda podle něj nebere varování o zhoršující se kondici zemědělství dostatečně vážně.

„V už tak složité situaci, v jaké jsme, nám vláda zvýšila daň z nemovitosti i daň z příjmů, zkomplikovala zaměstnávání lidí na dohody a zlikvidovala flexibilitu krátkodobých pracovních poměrů, které se v zemědělství hodně využívají při sklizňových pracích. Snížila nám národní dotace na polovinu a neudělala nic, aby nám pomohla,“ vypočítává.

Rozčarování českých zemědělců je podle něj legitimní, bez ohledu na to, jestli jsou malí, nebo velcí.

„Je legitimní, když říkají, že vláda provádí destruktivní zemědělskou politiku. Jakkoliv si je toho pan ministr Výborný vědom a v rámci svých možností se nám snaží vyjít vstříc. Ale on je jen jednou pětinou vládní koalice a ostatní jeho názory a analýzy nechápou, nerozumí jim, někteří v tom navíc mají osobní zájmy. Zemědělci mají pocit, že je vláda hodila přes palubu, že se nic neděje. Proto doufáme, že aspoň některé z těch kroků, které nám byly slíbeny, vláda udělá,“ uzavírá Pýcha.