Článek
Počet zařízení připojených v online světě je dnes už zhruba dvojnásobný oproti počtu připojených lidí. Mobilní operátor Vodafone proto před několika dny spustil mobilní síť pro internet věcí. „Nové stožáry stavět nemusíme, je to síť, která je postavená na stávající technologii. Jenom otevřeme dalším zařízením možnost připojit se k internetu efektivněji,“ vysvětluje v rozhovoru pro SZ Byznys generální ředitel Vodafone Petr Dvořák s tím, že operátor chce touto sítí pokrýt celou republiku. „Jsou to náklady desítky, stovky milionů v závislosti na tom, jak bude narůstat penetrace,“ dodává Dvořák.
Když se bavíme o sítích, jak jste na tom s pokrytím sítě 5G?
Už máme pokryto více než 75 % populace a nezastavujeme. Tohoto čísla jsme dosáhli za několik málo měsíců a bude růst dál. Každým dnem přidáváme další základnové stanice a v souladu s pokrývacími povinnostmi budeme pokrývat celou Českou republiku.
Kolik procent lidí ale vůbec může 5G využít? Kolik procent vašich zákazníků má telefony, které to umožňují?
Zatím to není tak vysoké číslo. Je to i z důvodu, jak často lidé své telefony mění. Dnes ale téměř všechny naše telefony, které prodáváme, jsou 5G.
Internet věcí
Internet věcí (Internet of Things, zkratka IoT) je v informatice označení pro síť fyzických zařízení, vozidel, domácích spotřebičů a mnoha dalších zařízení, která jsou vybavena elektronikou, softwarem, senzory, pohyblivými částmi a síťovou konektivitou, která umožňuje těmto zařízením se propojit a vyměňovat si data. Každé z těchto zařízení je jasně identifikovatelné díky implementovanému výpočetnímu systému, ale přesto je schopno pracovat samostatně v existující infrastruktuře internetu.
Zdroj: Wikipedia
Jak často lidé dnes mění telefon? Nechávají si je stále déle? Kupují kvůli vysoké inflaci levnější modely?
Vidíme trochu paradox, který možná obecně ukazuje na to, jak se Češi v krizi chovají. Výrazně nám narostl podíl prodejů telefonů ve vyšší cenové kategorii. O polovinu víc lidí si dnes kupuje dražší telefony – nad patnáct tisíc korun, nicméně nechávají si je déle. Doba výměny telefonu, která byla zhruba tři roky, je dnes tak tři a půl let.
Jak je to v zahraničí?
Na většině trhů jsou stále ještě smlouvy, které my už z různých důvodů mít nemůžeme. Zákazníci tak s uzavřením smlouvy už nezískají tak velkou podporu vůči telefonu. V cizině je hodně cyklů spojených s dvouletým obnovováním smlouvy, takže průměr obměny telefonů bude určitě lehce nad dva roky. Je to ale tažené právě těmito smluvními závazky.
Vyšší ceny k útlumu služeb nevedly
Jak se inflace a zpomalení ekonomiky projevuje v chování zákazníků?
My jsme určitě jedním z těch typů spotřeby, která není tolik cenově citlivá. Telekomunikace jsou víceméně hygienické potřeby – potřebujete být v kontaktu, potřebujete mít data. Nedošlo tedy k nějakému zásadnímu útlumu. Co vidíme, je určitě snaha zákazníků ušetřit prostřednictvím spojování účtů – za televizi, za internet.
Takže vaše zdražení služeb ze začátku roku nemělo žádný vliv?
Samozřejmě, nikdo není úplně šťastný, když se mu zvedne cena, ale na druhou stranu, když se podíváte, kolik zaplatíte měsíčně za energie, za telekomunikace platíte zlomek té částky.
Dramatický vliv to nemělo. My jsme se cenu snažili dlouho udržet, byli jsme jeden z mála oborů, který ceny dlouhodobě nezvedal, spíš šly dolů. Nakonec jsme je upravili výrazně méně, než kolik byla průměrná inflace. Někteří zákazníci odešli, někteří přišli, protože konkurence své ceny upravila také. Spousta zákazníků se zamyslela nad tím, jestli mají správný produkt a přešli na neomezené tarify.
Když jste ceny nedorovnali k inflaci, znamená to, že jste tam stále měli polštář? Že byly ceny vyšší než musely být?
S tím bych určitě nesouhlasil. Když se podíváme na neomezené tarify, které dnes představují většinu toho, co si zákazníci kupují, ve srovnání s okolními státy je naše nabídka zcela konkurenceschopná. Z okolních států nejlepší – s výjimkou jednoho operátora na Slovensku, který ale nemá pokrytí. Spíš jsme vycházeli z toho, že jsme měli dlouhodobě nakoupené energie a nebyli jsme okamžitě pod tlakem navýšení cen. Ostatní náklady na nás ale samozřejmě dopadly.
A dnes? Bude nutné ještě zdražovat?
Situace na trhu je vždy dynamická. Nemohu říct, že už nikdy nebudeme zdražovat, ale každopádně jsme si jistí, že nabídka, kterou teď máme, odpovídá tomu, co se za ty peníze na českém trhu i v okolí dá koupit.
Kolik lidí má dnes neomezené tarify, které jste zmínil?
V podstatě dneska všechny tarify, které nabízíme, jsou neomezené. Je to většina zákazníků, kteří na ně dnes přechází.
Data v cizině? Někde je motivace operátorů nulová
Když mluvíme o ceně, musím se zeptat, proč stojí datový roaming ze zemí jako Indonésie nebo Thajsko 300 tisíc za GB dat? Není to extrémní?
Určitě to není něco, co by nám dělalo velkou radost. Souhlasím s vámi, na druhou stranu je potřeba si uvědomit, jakým způsobem je cena v roamingu konstruovaná. Není úplně definována jenom námi – je definovaná náklady, které máme s daným partnerem.
Je několik úrovní a bohužel některé země jsou v této cenové kategorii (myšlen příklad výše uvedených zemí, pozn. red.). Je totiž spousta zemí, které jsou závislé na přívozu turistů a naopak tamní lidé k nám nejezdí. Operátoři, kteří tam jsou, proto chtějí takto vysokou cenu.
Vy ale ve zmiňovaném Thajsku umíte nabídnout balíček na 500 MB dat za 199 korun. Proč to není standardní cena. A turista, který si nevypne data, zaplatí 300 tisíc?
Zákazník, který si nevypne si data, je stále chráněn tím, že máme nastavený strop na roamingová data. To je 1300 korun. Nedočká se tak účtu na 300 tisíc, ale může si sám zvolit, jestli chce aktivovat balíček. To je pro nás nástroj, jak zákazníky ochránit a dát jim možnost alespoň v nějakém omezeném počtu megabyt být dostupný. Určitě to ale není na to, aby si na tom stahovali filmy. Na druhou stranu roaming je dynamická věc a do budoucna na ní chceme pracovat. Přes zmiňovaný balíček však nabízíme nejlepší cenu na trhu.
A zmizí z ceníků ty hrozné cifry?
Možná těch 300 tisíc někdy z ceníků zmizí. Stále jsou ale země, které si účtují vysoké poplatky a jejich motivace k tomu, aby nám daly jiné ceny, je nulová. My se budeme snažit, aby nám dali cenu dobrou a v té kategorii nebyli.
Kolik je takových zemí, které chtějí statisíce?
Asi vám je nevyjmenuji všechny, ale není jich málo. Je to spousta turistických destinací – byznys tamních operátorů je v podstatě závislý na dovozu roamingového provozu . A protože nic nevyváží, jejich motivace, aby dali rovnovážnou cenu, je velmi nízká.
Jak moc velkou konkurencí pro vás pak je e-simka, kterou si turisté často aktivují?
Představuje tlak právě na ty lokální operátory. V okamžiku, kdy jsou schopni dát takhle dobrou cenu, vytváří nám prostor pro vyjednávání: Když můžete dát takovou cenu prostřednictvím lokální nabídky, proč nám dáváte tak vysokou nabídku?
E-simka
E-sim karta má oproti klasické sim kartě podobu vestavěného čipu, který se napevno umisťuje do základní desky mobilního telefonu. Následně lze na e-SIM stáhnout svůj profil s veškerými potřebnými informacemi. Karta e-SIM může být součástí také tabletů a chytrých hodinek.
Předností e-SIM je skutečnost, že do jednoho zařízení lze nahrát několik e-SIM profilů. Následně mezi nimi lze jednoduše přepínat podle potřeb (například podle toho, s jakým profilem chcete telefonovat a s jakým datovat).
Kratší pracovní týden? Tam jako kultura ještě nejsme
Vodafone před dvěma lety spustil nabídku zkrácených úvazků pro své zaměstnance. Kolik procent z nich to využilo?
Je o to velký zájem. Musím říct, že mě osobně to překvapilo. Dneska je to víc než pětina nově příchozích, kteří jsou na flexibilních úvazcích. Nejsou to jenom maminky na mateřských dovolených, jsou to i specialisté. Spousta lidí, kteří třeba jeden až dva dny v týdnu dělají na svém projektu, na své firmě a tuto práci si chtějí na dva tři dny doplnit jinde. Podařilo se nám díky tomu sáhnout si na spoustu expertů, kteří by na plný úvazek nepřišli.
Neuvažujete teď o tom, že nabídnete i kratší pracovní týden?
To bylo také tématem interní diskuze. Řekl bych, že toto je obecně spíš otázka produktivity práce a schopnosti vykonat činnost jako takovou v kratší době. Tam si myslím, že obecně jako kultura ještě nejsme.
