Češi se budou mít lépe, ale určitě ne všichni, říká bankéř

Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.

Příští rok v kostce? Pro banky i jejich klienty může být z hlediska možných scénářů docela pestrý, ale celkově by se lidé měli mít lépe. „Na jedné straně zde máme celou řadu nejistot, včetně přetrvávající významné geopolitické nejistoty, ale současně je tu i dobrá zpráva –inflaci v Česku a Evropě se podařilo dostat do cílové oblasti mezi dvěma a třemi procenty,“ říká v rozhovoru pro SZ Byznys Jakub Dusílek, předseda představenstva UniCredit Bank. Po letech poklesu tak porostou reálné mzdy a s tím se očekává nárůst spotřeby, který zase znamená zisky pro obchodníky i firmy.

Letošní rok hodnotí pro banku jako úspěšný. „Máme mírný nárůst ziskovosti, což s ohledem na to, že se pohybujeme v prostředí klesajících úrokových sazeb, je z hlediska finanční výkonnosti dobrý výsledek.“

Jaký očekáváte vývoj úrokových sazeb v Evropě. Porostou kvůli výsledkům voleb v USA?

Pokud bych si mohl někde tipnout na zvýšení sazeb, tak možná v Americe. V Evropě pro to není důvod. Vzhledem k tomu, jak slabý hospodářský růst tu je – v Česku letos okolo procenta a příští rok je výhled na 2,4 procenta - a ke stagnaci v Německu, které je pro Česko klíčový partner, si myslím, že bude obava, že by zvýšení sazeb mohlo ekonomický růst v Evropě zpomalit. To ale centrální banky určitě nebudou chtít.

Říkáte, že vzhledem k růstu reálných mezd se Češi příští rok budou mít lépe. Ale neotevírají se tu příliš nůžky mezi tím, jak se komu daří?

Ano, to je jedna ze zásadních skutečností a ne všichni budou to bohatnutí pociťovat. Řekněme že 20-30 procent domácností skutečně nárůst reálných příjmů okamžitě spotřebuje na vyšší náklady. Tam určitě nebude pocit, že zbohatli a mají víc disponibilních peněz. To jsou domácnosti, které nemají schopnost každý měsíc něco spořit. Je otázka, jak do budoucna u pracujících změnit daňový mix, aby bylo rozložení spravedlivější. Z hlediska možných daňových slev a odpočtů. Hodně se to bude odvíjet od situace zaměstnavatelů. Obecně se očekává mírný nárůst nezaměstnanosti, ale to nebude nic dramatického.

Připravujete se na to, že vám vzroste počet lidí, kteří nebudou splácet své závazky?

Očekáváme menší nárůst úvěrů v selhání. Jestliže jsme dnes u 2 až 2,5procentním podílu takových problémů v bilanci bank, tak by to byl nárůst o několik desetin procenta. Nazval bych to spíš „normalizací nákladů na rizika“. Připusťme si, že teď je schopnost dlužníků bankovního sektoru splácet nadstandardně dobrá, což vede k historicky nízkým nákladům na riziko, to ale není normální a udržitelné.

Nárůst úroků u hypoték pro lidi s končící fixací nebude problém?

Když si děláme analýzu dopadu, tedy test citlivosti, neočekáváme, že by navýšení měsíčních splátek mělo znamenat nárůst neschopnosti splácet. Mzdy sice v určitých letech nerostly reálně, v nominálních hodnotách je ten nárůst ale znát a domácnosti tak jsou schopny zvýšené splátky hypoték v drtivé většině případů bez problémů splácet.

Říkal jste, že lidé stále hodně spoří, mají nyní naspořeno nejvíc v historii?

Myslím, že teď je naspořeno nejvíc. S vývojem ekonomiky a růstem bohatství společnosti, ten objem úspor roste. My, jako český bankovní sektor, jsme v unikátní situaci - poměr vkladů k úvěrům je výrazně pozitivní. Máme přebytek vkladů nad objemem úvěrů a to včetně firemních. Z tohoto pohledu jsme v celkem luxusní situaci, kdy likvidita v peněžním systému je dobrá. A je pozitivní, že Češi začínají malinko víc investovat.

A umíme už investovat?

Období, kdy byla dvoutýdenní reposazba ČNB sedm procent a každý si říkal, že to je dobré, a neřešil dvoucifernou inflaci, je už pryč. Když začaly sazby na spořicích účtech klesat, začali se lidé poohlížet po jiných formách- zejména pravidelného investování, což si myslím, že je dobré z hlediska jak se zabezpečit na stáří.

Vyplatí se třeba investovat do nemovitostí?

Tady se názory rozcházejí a liší. Někteří kolegové mají názor, že výhodnost pořizování si bytů bude trvat dál.

Vy si to nemyslíte?

Já bych byl opatrný. Ano, i za poslední rok je nárůst nabídkové ceny bytů v dvouciferných procentech. Myslím si ale, že se bude vyčerpávat okruh lidí, kteří si můžou dovolit investiční byt za nových podmínek a s dnešními úrokovými sazbami. I atraktivnost výnosu z případného nájemného se bude snižovat. Spekulovat jen na to, že cena bytů dál poroste dvouciferně, myslím není správné. Někde to musí dosáhnout bodu zlomu, kde by se měla situace dostat do normálu. Ten normál může být okolo pětiprocentního růstu a když si pak vezmete, že prostředky umíte zhodnotit také jinak, je dobré podívat se i po jiných možnostech a nesázet jen na investiční byty.

Říkáte, že banky jsou v luxusní pozici a vklady převažují nad úvěry. Nebyla by tedy na místě sektorová daň, o které se uvažovalo? Aby neputovaly zisky do zahraničí?

Na tomto místě nemohu říct nic jiného, než že nebyla. Jednak bych rád vyvrátil to, že zisky jsou podle nějakého vzorce vždy vyváděny do zahraničí. To není pravda. Dlouhodobá dividendová politika bank byla odvádět polovinu zisku na dividendách a polovinu reinvestovat. Byla dokonce období, kdy se žádné dividendy neodváděly –to bylo v covidovém roce a i druhý covidový rok to bylo omezeno.

Bankovní sektor tu investuje do digitalizace, podporuje ekonomiku tím, že nechává část zisku v navyšování kapitálu a zvyšuje schopnost bank úvěrovat. Sektorová daň je sice lákavá, ale když se podíváme na analýzy toho, jak se ji podařilo vybírat, jaký to mělo dopad na sektory a klienty v zemích, které ji zavedly, je výsledek spíš dlouhodobě negativní. Na konci je to jen zdražení služeb pro klienty.

A když se podíváte, kde jsou dnes nejvyšší čisté úrokové marže – tedy rozdíl mezi tím, kolik banka platí na vkladech a kolik inkasuje z úroků na úvěrech, je to právě v zemích, kde jsou zavedeny bankovní sektorové daně. Například Maďarsko nebo Polsko.

V České republice tedy zavedení této daně nehrozí?

Myslím, že nic není definitivní, že to téma je natolik lákavé, že se může v budoucnu různě otevírat.

Bude jedním z trendů, který teď uvidíme na trhu, tedy konsolidace? Spojování a kupování bank?

Myslím, že prostor pro konsolidaci v bankovním sektoru stále je, ale není to akutní otázka v nejbližším období. Do budoucna ale prostor pro to, aby mohlo dojít ještě k nějakému spojení bank, stále vidím.

Máte zájem o Monetu?

To nemohu komentovat.

A probíhala tam nějaká jednání nebo probíhají?

Také nemohu komentovat, ale z pohledu UniCredit není žádné tajemství, že skupina UniCredit nabyla podíl v německé Commerzbank. A Generální ředitel celé naší skupiny řekl, že to může být strategická investice, stejně tak jako finanční investice. V případě, kdyby se věc posunula strategickým směrem, tak by UniCredit měla zájem dál navýšit svůj podíl v německé Commerzbank.

A jak jsou na tom aktuálně firmy?

Peníze už dnes nejsou problém číslo jedna, už nejsou tak drahé. Téma, které firmy řeší, je jednak nejistota z budoucího odbytu - už jsem zmiňoval situaci Německa a samozřejmě obava z ochranářských opatření v USA. Případně jakou odvetu to může zase znamenat z hlediska protireakce. Další téma je cena energií a dostatek kvalifikované pracovní síly. Pokud se ale podívám na portfolio našich klientů a schopnost splácet, tak zatím se jedná spíš o výjimky, kdy máme indikovanou nižší pravděpodobnost schopnosti splácet.

Vy a Raiffeisenbank jste často kritizováni, protože vaše mateřské společnosti neukončily činnost dceřiných firem v Rusku…

Za UniCredit mohu říct, že bezprostředně po vypuknutí invaze a zavádění prvních sankcí jasně deklarovala útlum podnikání v Rusku. Čísla to dokazují, od prvního kvartálu 2022 jsme snížili bilanci úvěrů naší ruské sesterské banky o téměř 80 %, stejně tak objem vkladů. O víc než 60 procent se snížil objem zahraničního platebního styku.

Je třeba si ale uvědomit, že mezinárodní banky ještě pomáhají i evropským firmám exitovat z ruského trhu a dokončit nějaké transakce. Banka není McDonald’s, nedá se zavřít tak, že někomu odevzdáte klíč a zítra si to provozujte sami. Řešíme i takové situace, kdy už v Moskvě neotevíráme nové účty, ale přitom nás evropské entity, včetně států, žádají, zda bychom nemohli třeba pro ambasádu vést účet. Ale UniCredit zásadním způsobem utlumila svou aktivitu a v nejbližších měsících lze očekávat nějaké finální rozhodnutí, zda se podaří zbylá část prodat. Případně bude řešený jiný exit.

A je nějaký zájemce? Kdo typově? Ruské banky?

Myslím, že ta jednání probíhají, a ano, to je jeden z možných zájemců. Nebo čínští investoři. Je ale otázka, jestli je to ten správný krok, protože nechcete pomáhat těm, kteří podporují režim agresora tím, že ještě za výhodnou cenu prodáte zbylou část fungující banky.

V Rusku zároveň během tohoto roku soud nařídil zabavit majetek bankovní skupiny UniCredit za zhruba 463 000 000 EUR.

To je trošku absurdní situace v tom, že v podstatě máte německou firmu, které dalo UniCredit záruky na dodávky technologií pro ruský Gazprom. To byl globální byznys, který se v té době realizoval, ale kvůli sankcím to firma dodat nemůže. A i kdyby Gazprom technologie chtěl převzít, nemůže za to ani zaplatit. A teď je volaná záruka, aby to za ni UniCredit hradilo. Ani jedna ze stran nemá možnost transakci dokončit a naše skupina se samozřejmě právně brání.

Kde se právně bráníte?

To já vám nemohu říct, ale tam jsou i arbitrážní doložky. A arbitrážní soud v Rusku a celý soudní systém dál nějakým způsobem funguje.

Umíte si představit, že ruský soud rozhodne o tom, že nebudete platit?

Rád bych si to uměl představit jako, řekněme, právně vzdělaný člověk. Ale samozřejmě nezávislost justice je tam s otazníkem a dál bych o tom asi nechtěl spekulovat.