Článek
Do budoucna přežijí firmy, které se budou schopné velmi rychle adaptovat na nové podmínky. Podle předsedy představenstva a generálního ředitele České spořitelny Tomáše Salomona narušily dva roky s covidovou pandemií důvěru mezi firmami a žijeme kvůli ní v době, kdy je velmi obtížné dělat dlouhodobější výhledy.
Už dva roky žijeme s pandemií covidu a teď zažíváme nejvyšší nárůsty počtu nakažených od začátku pandemie. Je nyní z pohledu bank situace v průmyslu a u českých domácností lepší, než když jsme zažívali první vlnu, nebo je horší?
Co se podle mě významně mění, je sentiment, trpělivost, protože ten první náraz do zdi nikdo nečekal. To byla globální záležitost, se kterou jsme se nějak vypořádávali a porovnávali se s dalšími zeměmi ohledně toho, jaký kdo nabídne program podpory pro podnikatelské subjekty i pro domácnosti.
Myslím si, že jsme se s těmi vlnami v roce 2020 vypořádali se ctí. Co mě trošku trápí, a spíše z pohledu do budoucna, je, že pandemie celosvětově narušila dodavatelsko-odběratelské řetězce a významnou míru důvěry ekonomických subjektů. Z mého pohledu žijeme ve velmi nejisté době a schopnost odhadovat, co se stane v dalším období, se snižuje. S tím si bude muset ekonomika nejen v Česku, ale i celosvětově nějak poradit.
První část rozhovoru s Tomášem Salomonem
Znamená to, že se i změnilo vnímání rizik z pohledu bank vůči klientům?
Když se podíváme na fakta, tak poměr nesplácených úvěrů nezažívá žádné drama. Jsme na tom naopak velmi dobře a možná z dlouhodobého pohledu nejlépe. Stojí za tím i určitá podpora ze strany jednotlivých zemí.
Ale podívejme se na situaci v Česku. Je otázka, jestli udržíme ten optimistický sentiment, aby firmy chtěly investovat. A domácnosti a spotřebitelé, aby chtěli spotřebovávat, protože za naším růstem HDP byla v tom předcovidovém období ze sedmdesáti procent právě spotřeba domácností a pozitivní trend, kdy se zvyšovala životní úroveň. Lidé spotřebovávali a roztáčelo to kola ekonomiky.
Podívejme se, co se děje na bankovním trhu. Skupina PPF se napotřetí pokusí ovládnout banku Moneta, čímž by vznikl další významný hráč na trhu. Je to podle vás začátek nějaké větší konsolidace bankovního trhu?
Konsolidace probíhá už několik let od doby, kdy přišly nové digitální subjekty nebo subjekty, které vznikaly na zelené louce a relativně agresivní politikou se snažily urvat svůj podíl na trhu. Teď v posledních letech naopak zažíváme spíš konsolidaci trhu, protože za těmito investicemi byly velmi často fondy nebo soukromé subjekty, které ani neměly ambici dlouhodobě na trhu strategicky působit.
Takže jsme viděli i jiné konsolidace než ty zmiňované námluvy mezi Monetou a Air Bankou. Ale například víte, že se Equa banka stane součástí Raiffeisenbank. Trh zažívá přirozenou konsolidaci vzhledem ke své velikosti a k tomu, jakým způsobem se jednotliví hráči profilují. Z mého pohledu nic překvapivého, trh je přehlednější, ale pořád zůstává silně konkurenční.
Jaké banky podle vás uspějí do budoucna?
To je těžké předpovídat. Jeden z principů, který bude muset nejenom banky, ale i další ekonomické subjekty přijmout, je flexibilita a schopnost se přizpůsobit. V té předchozí otázce jsme mluvili o nevyzpytatelnosti a těžké predikci – a pokud nemáte schopnost poměrně rychle přizpůsobit strategii a jste rigidně nastaven do dlouhodobého módu, tak si myslím, že to budete mít strašně těžké.
Má to nejenom technologický rozměr, protože exponenciála nových technologií, které kolem nás vznikají a posouvají určitým směrem i očekávání zákazníků, tak ta je neuvěřitelná. Ale tohle zdaleka není jediný rozměr. Dalším je i firemní kultura jednotlivých lidí, očekávání zaměstnanců, jestli budou moci pracovat flexibilně na dálku, anebo budou muset být přítomni v kanceláři nebo na jiném pracovišti. Tohle jsou výzvy, které jednotlivé banky, ale i další ekonomické subjekty, musí být schopny absorbovat.
Už jste zmínil ten technologický vývoj, který má v bankovnictví velkou dynamiku. V jakém směru bude pokračovat?
Budoucnost je ve schopnosti architektonicky správně navrhnout taková řešení, aby byla co nejflexibilnější a propojovala nové technologie, aniž byste musel zasahovat do jádra, kterému v podstatě vděčíme za určitou robustnost a spolehlivost bankovního systému.
My jsme například nedávno spustili videoporadenství, aniž bychom si byli stoprocentně jistí, že to třeba není slepá kolej. Ale věříme v kombinaci fyzického a digitálního poradenství natolik, že chceme, ať už přes mobil nebo digitální technologie, být schopni lidem poradit, aniž by museli fyzicky navštěvovat pobočky.
Jaký je o to zájem?
Tomu samozřejmě pandemie pomohla, protože adopce třeba bezhotovostních plateb a vzdáleného poradenství se zvýšila. Nejsem si úplně jist, jestli přes obrazovku mobilu nebo počítače navážete skutečně hluboký vztah a důvěru. Proto si myslím, že fyzická přítomnost je nezastupitelná, a to si myslím, že je i v dalších oborech. Můžeme o tom vést nekonečnou polemiku. Před dvaceti lety byla nejedna poradenská společnost schopna tvrdit, že banky nebudou mít žádné pobočky, že se všechno bude odehrávat přes digitál. Není to tak i přes ten exponenciální vývoj technologií. Takže zájem o to je.
My si pečlivě sledujeme, jestli je o to zájem právě u těch klientů, kteří jednoznačně preferují používání digitálních technologií, ale myslím si, že nejenom. Při migraci z našeho velmi oblíbeného Servisu 24 do George, což už je dnes dva roky realita, jsme se snažili klienty poradenstvím a edukací naučit, jaká je výhoda mobilního bankovnictví. Dnešní používání mobilních aplikací pro bankovnictví je na úplně jiné úrovni a poskytuje fantastický komfort. A věřím, že to digitální poradenství přes video má před sebou také světlou budoucnost. Už jsme vyškolili 1000 poradců a ti jsou tohle schopni nabídnout jako alternativu.
Pojďme ke stavu ekonomiky. Vy jste nedávno v jednom rozhovoru uvedl, že vás nejvíc mentálně zaměstnává vývoj v celé ekonomice a spolupráce mezi soukromým a státním sektorem. Na co jste přišel?
Uvědomuji si, že vlastně nemůžeme prosperovat jako společnost, jako jednotlivci, ale ve finále ani jako spořitelna, aniž bychom neharmonizovali prostředí, ve kterém žijeme. Takže jeden z těch efektů pandemie covidu-19 byl, že nás donutil při řešení covidových programů velmi akčně navázat určitou spolupráci a dialog mezi jednotlivými státními institucemi, ministerstvy a vlastně celou vládou.
Vy jste byl členem poradního týmu vlády.
A myslím si, že jsme se mnohé naučili. Občas ten pohled pod pokličku nebyl úplně příjemný, ale uvědomil jsem si, že pro budoucí prosperitu Česka a prostředí, ve kterém podnikáme a žijeme jako občané, je neskutečně důležité, aby se právě ekonomická elita byla schopná bavit s vládou a aby tomu ta státní správa šla naproti. Takže z tohoto pohledu mě to zaměstnává.
Chtěl bych, aby ten dialog byl intenzivnější, protože si myslím, že zájmy máme společné. Politici chtějí, aby se lidem dařilo lépe, oni jsou podle mě tady kvůli tomu. A myslím si, že to je i velmi důležitý aspekt podnikatelského prostředí a jeho budoucnosti. Pokud budou lidé chtít podnikat a budou věřit, že prostředí je transparentní a pomáhá jim v tom, tak si myslím, že budou mít chuť podnikat. A ne se zaměstnat možná někde i za větrem, protože ať chcete nebo ne, tak podnikavost je motorem ekonomiky. Z toho se platí daně a z toho následně stát žije.
Myslíte si, že tomu může pomoct, že do vlády míří nominant na ministra průmyslu a obchodu Jozef Síkela, bývalý bankéř a člen vedení bankovní skupiny Erste?
Myslím si, že jednoznačně. Lidé, kteří zažili soukromou i privátní sféru, tak tomu můžou pomoci, protože mají pochopení. Mám to rád i ve firmě, když ten člověk není monotematický, ale zažil více pohledů.
Na jaké oblasti ekonomiky by se stát měl zaměřit a podpořit je, abychom se nějakým zásadním způsobem posunuli ve smyslu prosperity v rámci EU?
Nevím, jestli by to měly být specifické oblasti ekonomiky, ale my jsme v takové úzké skupině a následně s 32 signatáři zformulovali druhou transformaci ekonomiky, která je žádoucí. Po 32 letech od revoluce, kdy jsme se nezpochybnitelně integrovali do evropských struktur a nemáme se za co stydět, tak si myslím, že to, co nás dostalo až sem, tak nás neposune dál.
V těch třech pilířích tam zmiňujeme jednak českou značku, ale spíš z pohledu její konkurenceschopnosti, abychom se ze subdodavatelské ekonomiky zaměřili i na výzkum, vývoj a inovace na jedné straně a prodej, distribuci a propagaci českých výrobků vznikajících na území Česka, kde firmy platí daně do české pokladny.
Druhým pilířem je potom otevřená společnost, což je právě kombinace transformace a digitalizace státní správy a větší otevřenosti. Zároveň také schopnost exportovat naše chytré lidi do zahraničí a nabídnout jim tak atraktivní podmínky, aby měli důvod se vracet. A zároveň abychom byli atraktivní pro mozky ze zahraničí a nebáli se aktivně řídit imigrační politiku. Naše demografická křivka nás odsuzuje k tomu, že pracovní síly prostě nebude dost. Stárneme a my potřebujeme být atraktivní pro chytré lidi ze světa.
Třetí pilíř té výzvy je udržitelnost v celém spektru. To znamená, ať už orientace na vzdělanostní ekonomiku a pomoc s transformací vzdělávacího systému, tak samozřejmě i ekologická výzva. Udělat z Green Dealu Real Deal.
A na co se v tomhle směru zaměří spořitelna?
My jsme toho naprostou neoddělitelnou součástí a budu vše dělat pro to, aby spořitelna hrála v těchto vyjmenovaných oblastech aktivní roli. Už dnes podporujeme změnu vzdělávacího systému a jsme velmi aktivní v oblasti snižování finanční negramotnosti. To je ten edukační prvek, o kterém jsem mluvil.
Velmi nás trápí dostupnost bydlení a my jsme jedním z obrovských hráčů na trhu bydlení a hypotečního trhu. Nicméně to do budoucna už nestačí, protože nemůžeme měřit úspěch tím, jak máme velké portfolio hypoték, ale jak skutečně je pro domácnosti bydlení dostupné. Takže chceme iniciovat to, že vznikne trh s nájemním bydlením. Posílit ho tak, aby mladé rodiny, které možná nejsou a nebudou fixované na to, jestli vlastní nebo nevlastní byt nebo dům, tak budou schopny v průběhu svého životního cyklu několikrát vyměnit velikost bytu a bude pro ně dostupný.
Jak to chcete podpořit? Větší spoluprací s městy a obcemi, nebo chcete přímo i stavět nájemní byty?
I to máme na stole. Jednak si myslím, že Národní rozvojový fond, u kterého jsme také byli při jeho vzniku, by mohl mít jednu nohu postavenou na této podpoře. Je třeba iniciovat vznik a práci trojúhelníku financujících institucí, státu skrze Národní rozvojový fond a jednotlivých municipalit, aby vznikaly obecní nájemní byty, které budou dostupné pro jejich obyvatele.
Na čem dalším, kromě zvýšení dostupnosti bydlení, byste se jako spořitelna chtěli podílet?
Na podpoře podnikání a podnikavosti, protože jsme velmi aktivní v segmentu živnostníků a malých firem. Chceme je poradenstvím provázet od malé firmy či živnostníka ideálně až k té velké korporaci. Jako u hypoték to nechceme měřit velikostí portfolia, ale kolika lidem jsme pomohli naplnit potřebu bydlení, tak stejně u těch malých podniků a firem, kolik z nich začalo podnikat a kolik z nich přežilo. To budou pro nás kritéria úspěchu.
A stejně tak u středních a velkých firem bychom rádi byli u toho, kolika z nich pomůžeme správně strukturovat investiční záměr, aby se jejich obchodní model stal udržitelný a odolnější, protože to, na co jste se ptal mě jako šéfa banky, jak nás covidová doba ovlivnila, tak to samé se odehrává ve spoustě dalších firem. Chceme, aby ty podniky byly odolnější a byly schopny rychle reagovat. Jde o jejich automatizaci, robotizaci, spolupráci se sférou výzkumu a vývoje. To nám leží na srdci. Není to fráze, my skutečně věříme, že tam je silná korelace.
Pokud pomůžeme v dostupnosti bydlení, podpoře podnikání a podnikavosti, transformaci modelů z těch středních a větších firem, tak že se nám bude dařit líp. Nevěřím tomu, že když budu každý den vstávat a usínat s tím, že mám velké hypoteční portfolio, tak se něco zásadního změní.
Jak si myslíte, že se na to bude dívat váš vlastník? Nemůže mít naopak zájem, ať zvětšujete víc a víc portfolio hypoték a vyděláváte víc na tom?
Zkuste se vžít do té role investora a vlastníka. Když vám řeknu, že se zaměříme na to, kolik budeme mít hypoték v dalším kvartálu, tak asi budete spokojen a řeknete si, že to je to, co už jsem viděl, protože my jsme relativně stabilní zisková instituce a nabízíme i velmi dobré návratnosti investic našich vlastníků a investorů.
Nicméně když vám předestřu vizi dlouhodobější odolnosti a udržitelnosti toho, že ta schopnost být pupeční šňůrou napojen na prosperitu Česka bude fungovat, a chápeme tento vztah, tak věřím, že možná i pro nové typy investorů a vlastníků je to zajímavá a sexy propozice. Čím dál tím více se ukazuje, že podstata toho, proč jsme tady a čemu vlastně chceme pomoct, je z hlediska dlouhodobé udržitelnosti obchodních modelů naprosto klíčová. Věří tomu víc zaměstnanci i klienti.
