Článek
Daň z mimořádných zisků schválená loni v listopadu má státu pomoci kompenzovat výdaje na pomoc s energetickou krizí a platí od letošního roku. Někdy je experty označována jako „ovoce, které visí nízko“. Tedy příjem, který si stát může snadno očesat. Loňské výsledky bank, na jejichž základě, se zálohy na daň vypočítávají, budou ale pro politiky zklamáním. I ty největší odvedou státu jen jednotky milionů korun.
„Předpokládáme, že nebudeme platit téměř nic. Podle výsledků v roce 2022 a předpokládaných výsledků v roce 2023, za předpokladu, že se nic radikálního nezmění, nebudeme platit žádné velké částky,“ řekl pro SZ Byznys generální ředitel ČSOB, Aleš Blažek. „Desítky milionů? Ani to ne,“ upřesnil.
Právě ČSOB spolu s Českou spořitelnou měly státu zajistit podstatnou část tohoto „snadného“ příjmu. Česká spořitelna je největším finančním ústavem v zemi, co se počtu klientů týká, obsluhuje jich 4,5 milionu. ČSOB s bilanční sumou přes 1,805 bilionu korun zase vévodí žebříčku bank v objemu spravovaných peněz.
Jak vypadá česká windfall tax
Na energetické, petrolejářské či těžební firmy a banky od roku 2023 dopadne daň z mimořádných zisků, takzvaná windfall tax. Příjmy z daně z mimořádných zisků mají sloužit k pokrytí mimořádných nákladů, které stát bude mít v souvislosti se stanovením maximálních cen energií. Platit má do roku 2025. Její sazba bude činit 60 procent. Výnos z daně bude výlučným příjmem státního rozpočtu a stát se o něj nebude dělit s kraji a obcemi. Vláda předpokládá, že do státního rozpočtu vybere na této dani v příštím roce asi 45 miliard korun.
Ministerstvo financí navrhlo daň jako šedesátiprocentní daňovou přirážku na nadměrný zisk. Ten odpovídá podle návrhu rozdílu mezi základem daně a průměrem nákladů základu daně za poslední čtyři roky navýšenému o 20 procent. Firmy, na které v příštím roce daň dopadne, budou z této daně platit zálohy. Tyto zálohy se vypočtou podle daně za rok 2022, kterou ale nebudou platit, bude sloužit jen k výpočtu záloh. Pro nebankovní firmy bude platit práh dvě miliardy korun takzvaných rozhodných příjmů za první ukončené účetní období od 1. ledna 2021. Pro banky má platit práh šest miliard korun čistých úrokových výnosů. Rozhodné příjmy musí pocházet z takzvaných rozhodných činností, kterými budou vedle bankovnictví i energetická odvětví, třeba těžba uhlí, ropy i zemního plynu nebo výroba elektřiny.
Banky prý až tak obrovské zisky nemají
ČSOB si loni vydělala 17,5 miliardy čistého, Česká spořitelna 20,2 miliardy. A mezi tuzemskými bankovními ústavy nebyly výjimkou. Souhrnný čistý zisk bank působících na domácím trhu loni dosáhl sumy 104 miliard korun a meziročně vzrostl o 51 procent. Skokově se zvýšily zisky nejen Spořitelny, ale i Monety, Raiffeisenbank či Komerční banky.
Podle šéfa ČSOB Aleše Blažka jde přesto o horší výsledek, než se čekalo: „Banky neměly tak obrovské zisky, jak se předpokládalo. Ale platíme velké daně tak jako tak, ročně odvedeme miliardy korun do státního rozpočtu na dani z příjmu a na jiných daních. Jsme jeden z pěti největších poplatníků v České republice,“ poznamenal pro SZ Byznys.
Poplatníky nové windfall tax jsou banky, u nichž čistý úrokový výnos překračuje šest miliard korun. Do této kategorie tak patří Česká spořitelna, ČSOB, Komerční banka, Moneta, Raiffeisenbank a UniCredit. Přes tři desítky menších bank s menším ziskem jsou od daně osvobozené.
Že česká vláda na mimořádné dani zřejmě zdaleka nevybere tolik, kolik si naplánovala, odhaduje ve svém nejnovějším posudku bonity České republiky ratingová agentura Fitch. Její analytici jsou skeptičtí, že by se Fialově kabinetu podařilo na dani z mimořádných zisků bank vybrat plánovaných 35 miliard korun.
Na dividendách loni odteklo skoro 300 miliard
ČSOB patří do belgické skupiny KBC, Česká spořitelna spadá pod rakouskou Erste Group a Komerční banka je součástí francouzské skupiny Société Genérale. Tuzemské banky loni svým zahraničním vlastníkům na dividendách poslaly celkem 295 miliard korun čistého, vyplývá z dat České bankovní asociace.
Podle hlavního ekonoma aociace Jakuba Seidlera ale nebyl v loňském roce odliv dividend nijak výjimečný. Po slabších pandemických letech se vrátil objemem na předcovidová léta. Že by ČSOB kvůli nově zavedené válečné dani jakkoli optimalizovala zisky, její šéf Aleš Blažek odmítá: „V žádném případě. Nedělali jsme žádná opatření ani rozhodnutí, která by brala v úvahu strukturu windfall tax,“ řekl.
U článku jsme opravili titulek, který původně zněl „Stanjurovi na válečné dani nedáme skoro nic“ na správné „státu na válečné dani dáme jen pár milionů“. Za nepřesnost se omlouváme.
Článek jsme aktualizovali o vyjádření ČBA ohledně výše dividend odvedených do zahraničí.
