Šéf Košíku vysvětluje, proč mají obchody skoro stejné ceny

Rozhovor si můžete poslechnout i v audioverzi.

Více než polovina zboží se v Česku prodá v akcích a zdá se, že nový rok rotačky letáků a nápisů sleva či akce ještě víc roztočil.

Prodejce potravin Košík místo plošného snížení cen o tříprocentní slevu na DPH nechal zákazníky hlasovat o tom, které zboží kupují nejvíc, a tam pak spadly ceny víc.

„Chtěli jsme znát názor našich zákazníků, co je pro ně důležité. Jsou položky, u kterých tříprocentní snížení není z pohledu zákazníka nijak zásadní zlevnění, a naopak jsme to chtěli investovat do položek, které jsou pro zákazníky důležitější,“ říká v rozhovoru pro SZ Byznys šéf Košíku Ivan Utěšil. Vybrané zboží, jako třeba máslo či mléko, tak prý zlevnilo o více procent.

„My jsme historicky mívali podíl položek nebo respektive tržeb ve slevě někde okolo 15 procent, což je málo. Dnes se dostáváme k 50 nebo 60 procentům,“ dodává s tím, že některé zboží se už bez slevy neprodá.

„Jde často o drogerii, prací prášky, kapsle do myčky, toaletní papír. To jsou položky, kterých se za týden prodají jednotky kusů, a jakmile jdou do promo akce, jsou to tisíce kusů,“ dodává Utěšil. Košík chce podle něj kromě klasických slev sázet také na takzvané množstevní slevy.

A jak funguje nasazování akčních cen a proč jsou téměř ve všech řetězcích stejné? „Největší hráči na trhu určují cenu. Oni mají logicky ty nejvýhodnější nákupní podmínky. To znamená, že oni řeknou, že například akční cena pro mandarinky je 19,90 Kč, a my tu cenu buď dorovnáme, nebo si zvolíme vlastní cestu, což někdy musíme udělat, protože nemůžete být nejlevnější na všem,“ popisuje Utěšil.

Vždy podle něj probíhá diskuze, jestli konkurenci dorovnat, či nedorovnat. „Pokud jde o důležitou položku, jako je máslo nebo mléko, tak se na tu cenu dostat musíte. Zákazník si dnes paradoxně už u některých položek pamatuje jen tu promoční cenu, ale už si nepamatuje běžnou,“ dodává manažer a tvrdí, že zákazník některé produkty za jinou cenu než promoční nekupuje. A logicky si pak obchodníci navzájem ceny hlídají.

„My dnes v podstatě fungujeme tak, že máme ceny veškeré konkurence, se kterou na trhu jsme. Vidím ceny Albertu, Lidlu… Máme každodenní fit všech cen. Ten trh dnes funguje tak, že se porovnáváme mezi sebou. Když se podíváte na rozdíly v cenách, jsou extrémně zarovnané. Tam jsou opravdu rozdíly půl procenta. Když se podíváme například na rohlík, za staré sazby byl za dvě koruny a 90 haléřů, dnes ho mají všichni za 2,80 Kč.“

Přesto si však myslí, že podíl akčních cen letos klesne a trh se vrátí do normálu. „Vnímám to tak, že by se situace měla stabilizovat a lidé by se mohli dostat ke spotřebnímu chování, které bylo dva roky zpátky. Bude to postupná cesta, ale věřím, že potraviny by už nijak zásadně zdražovat neměly, naopak by mělo dojít ke zlevňování nebo minimálně udržení té cenové hladiny,“ dodává Utěšil s tím, že spousta faktorů, které hrály roli v minulém roce, se minimálně stabilizuje.

Také vyjednávací kolečko s dodavateli už téměř skončilo. „Jsou dodavatelé, kteří se rozhodli zdražit, jsou dodavatelé, kteří nezdražují, a jsou dodavatelé, se kterými jsme se dostali do stavu, že pokud zdraží, tak ne u nás. Jsou produkty, které si můžeme dovolit nahradit,“ říká Utěšil.

Aktuálně jsou podle něj ceny v průměru na podobné úrovni jako loni. Něco je dražší, něco šlo dolů. Nejvíce meziročně spadly ceny u másla, vajec, řepkového oleje nebo toaletního papíru. Naopak nahoru jde letos cena kakaa, čokolády či pomerančů.

Ke zlevnění by podle něj mohla pomoci i aplikace, o které mluvil ministr zemědělství Marek Výborný ( KDU-ČSL). Ta by spotřebitelům mohla pomoci zorientovat se v cenách potravin.

„Asi to nějaký smysl má. V elektronice tyto srovnávače cen fungují. Myslím si, že je spíš skoro otázka času, než vznikne něco takového i v potravinách. Nemyslím si, že to musí být nutně státní, ale v momentě, kdy existuje poptávka po takovéto aplikaci, tak si myslím, že ji trh v nějaký moment vystaví,“ dodává Utěšil a zdůrazňuje, že by Košík neměl problém do ní ceny dávat.

To, že by situaci vyřešila větší konkurence výrobků ze zahraničí, si Utěšil nemyslí. „Určitě to může platit u některých produktů, ale nebude to platit u všech potravin,“ dodává.

Je podle něj otázka, zda by český zákazník chtěl dělat další kompromis kvality na úkor ceny. „Ten trend tu byl historicky deset let zpět, ale z toho, co vidím dnes, tak zákazníci stále dbají na kvalitu potravin a ta cena je logicky nějaký faktor celé rovnice, která jim tam musí vycházet,“ dodává Utěšil.

Upozorňuje však na to, že mu v Česku chybí silnější ryze český subjekt, který by chápal českého zákazníka, což by podle něj mohlo také cenu snížit.