Šéf Footshopu: Kauza Reebok je noční můra obchodníků

Rozhovor si můžete poslechnout v audioverzi.

Footshop Petra Hajdučka jede divokou jízdu – poté, co se firma „oklepala“ z krize, kdy musela propouštět, osekávat sortiment a zavírat obchody, naskočila na růstovou vlnu a od té doby jen roste. Podnik vstoupil na burzu a za loňský rok si připsal tržby 1,43 miliardy korun, EBITDA vyskočila dokonce o 106 procent na 117 milionů korun a dobře se vyvíjí i rok letošní.

„Výsledky za první kvartál ukázaly růst 45 procent, EBITDA rostla o 30 procent, takže pokračujeme v té pozitivní vlně. Upřímně, vnímám, že tato čísla jsou výsledkem naší práce před dvěma lety. Vždy to trvá, než se to projeví i ve finančních reportech,“ říká Peter Hajduček, zakladatel Footshopu.

Stojí za dnešními výsledky škrty a zavírání, kterými jste si museli projít?

Ano. Tehdy začala ta poctivá práce, jejíž výsledky se dnes ukazují. A dnes intenzivně pracujeme na tom, abychom za dva roky dokázali dále růst. Musíme otevírat nové trhy, nové obchody a hledat nové příležitosti.

Věřil jste tehdy, že se to podaří takto zlomit ve váš prospěch?

Tehdy jsem si řekl, že nebudu dělat nic, co by nepřineslo zisk během dalších šesti měsíců. To byl takový pragmatický přístup. Pamatuji si, že jsem intenzivně pracoval, rodinu dal stranou, do noci jsme seděli ve firmě a po měsících intenzivní práce nebylo vidět nic. Žádný výsledek. Tehdy jsem si říkal – to není možné – tolik správných kroků a nic? Jenže při té velikosti, kterou máme, je ta práce opravdu vidět až za rok, za dva…

Dnes tím, že jsme na pražské burze, prezentujeme nějaký výhled a říkáme, že tento rok můžeme sáhnout na dvoumiliardové tržby a EBITDU 180 milionů. Jsme optimisti. Dnes jsme zhruba na dvojnásobných tržbách, než jsme byli před dvěma lety, což je při stagnaci e-commerce skvělý výsledek.

Jaké je být „firmou z burzy“? Změnilo vás to hodně?

Je to lehčí, než jsem si myslel. Čekal jsem, že té administrativy bude víc, ale je to celkem zvládnutelné. Burza s sebou ale nese to, že když se nám něco nezadaří, všude se o tom píše, a když se nám daří, píše se daleko méně. Jsme více na očích, ale je to fajn být na burze.

Budete vydávat další akcie, případně žádat své investory o podporu?

Zatím nic takového neplánujeme. Aktuálně nám prostředky stačí. Když jsme vstupovali na burzu, získali jsme stovky milionů – splatili jsme dluhy z minulosti a stále nám dost zůstalo, takže máme disponibilní cash. Navíc jsme měli úspěšný rok a chceme vygenerovat další cash. Prostředky na investice, které chystáme, máme.

Co chystáte za investice?

Například automatizaci skladu, což bude stát víc než sto milionů korun. To ale dokážeme ufinancovat z toho, co máme, plus banka.

Vy jste ale část svých akcií prodal. Proč?

Ano, nedávno jsem malou část akcií musel prodat. Byla to technikálie z důvodu regulace. Potřeboval jsem mít méně než 30 procent akcií, takže dnes vlastním 29,9 procenta. Tím jsem splnil požadavky.

Jaké další plány, kromě automatizace skladu, máte?

Jsme nadšeni, že máme v našem portfoliu nově značku Jordan – bylo velmi těžké ji získat. Teď ji začneme prodávat, takže to je velký nový impulz, který pomůže komunikaci na sítích, obchodům i onlinu. Od začátku roku jsme otevřeli více než 10 nových trhů online, takže dnes už působíme v celé Unii, ve všech jazycích. Od začátku roku nám funguje Švédsko a Dánsko – je to výborné, ale jsme tam úplně na začátku.

Velké téma je pro nás Francie, tam jsme vyhodnotili, že máme velkou příležitost, a aktivně pracujeme na tom, abychom tam otevřeli tři kamenné obchody – Paříž, Marseille a Lyon.

Kolik stojí otevření obchodu ve Francii?

V regionu, kde jsme, platíme 5 milionů korun za jeden obchod. Do Francie jsme připravení investovat i 10 milionů korun. To je jednorázová investice, ale pak do toho vstupuje cena nájmů a ty jsou v Paříži rozhodně vyšší, než jsme odtud zvyklí. Když se ale podívám na naše obchody, nejúspěšnější je ten, kde platíme nejvyšší nájem. Minulý měsíc jsme dosáhli tržby 5 milionů korun od lidí, kteří přišli z ulice. Plus tam jsou osobní odběry. Sice je nájem vysoký, ale tržby také.

Bylo období, kdy jste obchody zavírali, v čem vám teď pomohou, proč nejde jen online?

Následujeme zákazníky. Spustili jsme třeba mobilní aplikaci a už je přes ni 15 procent nákupů, přitom není v ničem jiná než web. Ale zákazníci chtějí aplikaci, je pro ně přirozená. Podobné je to s kamennými obchody. Lidé rádi cestují, nakupují si tenisky z cest. Třeba v Praze je plná ulice Na Příkopě a my chceme být součástí této nákupní cesty. A pak navíc mnoho lidí preferuje osobní odběry online objednávek. Vyberu si 2 až 3 velikosti a pak si vezmou tu správnou. Máme šest kamenných obchodů, vidíme jejich výsledky a pozitivní dopad pro e-commerce.

Zmínil jste novou značku, váš byznys záleží právě na velkých značkách. Jak se jim daří?

Nike je dlouhodobě jednička. Poslední rok, dva ale zažívá pokles a trápení. Místo nich přebírá část prodejů Adidas, New Balance a Hoka. Je to víc menších značek, které rychle rostou. Nike je stále jednička trhu, ale jejich podíl klesá.

Čím to je?

To by museli říct oni, ale z toho, co vidíme, se rozhodli soustředit na vlastní e-commerce a vlastní aplikaci a obchody a začali stahovat produkty z trhu. I nám prodávali méně. Ty nejlepší věci si nechávali pro sebe a ukázalo se, že lidé jsou možná více pohodlní, než mysleli. Prostě, když v tom jejich obchodě nebyl Nike, koupili si New Balance. Teď mají nového šéfa a ten chce naopak zpět víc rozvíjet ty velkoobchodní vztahy.

Když se bavíme o značkách, nemůžu se nezeptat na aktuální kauzu Reebok a jejich naceňování zboží. Jak moc je tohle velká noční můra obchodníka?

Je to velká noční můra. Mnoho e-shopů má ale nějakou funkci, která je upozorní, když se něco prodává se zápornou marží.

Vy také?

My také, proto jsme předpokládali, že to rychle odhalí, což se nestalo. Možná jen doplním kontext. Značka Reebok byla dlouho vlastněná Adidasem a relativně nedávno ji prodali. Reebok si tak hledá nové nastavení a tohle je asi porodní bolest. Prodávali za eurové ceny, ale v českých korunách. Má to dvě roviny. Jednak by mohli dodržet ty objednávky a odeslat to, jednak se dá mluvit o tom, jestli je správné, že lidé vnímají omyl firmy a zneužijí to pro své obohacení. Nemám na to odpověď. Vím, že jednou podobnou chybu udělal Zoot a objednávky doručil a využil to pro svou kampaň. Na druhou stranu vždy záleží na objemu.

A vám se někdy něco podobného na webu stalo?

Nám se před lety v Polsku stalo, že jsme poskytli velké slevy. Polovinu jsme ale doručili. Bylo to velmi nepříjemné, poučili jsme se z toho a už tu chybu nezopakujeme.

V minulosti jste měli se značkami speciální limitované edice. Chystáte to znovu?

Značka Jordan, kterou jsem zmiňoval, má mnoho limitek, takže se získáním této značky do tohoto segmentu vracíme. Soustředíme se i na vlastní produkty, měli jsme spolupráci i s lokálními Botaskami a teď chystáme velkou spolupráci se sportovním klubem v Česku.

V minulosti jste koupili firmu Queens. Uvidíme další akvizici?

Nedávno jsme měli příležitost koupit firmu v konkurzu. Byla to firma ze severní Evropy, ale nevyšlo to. Některé společnosti se nám ozývají, máme teď jednu z Německa, druhou z Rakouska, ale jsme konzervativní a necítíme tu potřebu.

Kolik procent vašich tržeb dělá dnes internet a kolik kamenné obchody?

Zhruba 80 % je čistý online. Z těch dvaceti procent, která připadají na obchody, je ještě část osobní odběr.

A podíl Česko versus svět?

To je podobné. Česko nám dělá 20 procent.

Rozjeli jste i prodej na Ukrajině, jak se daří tam?

Ukrajina patří mezi pět nejsilnějších trhů. Ukázalo se, že to byl správný krok. Je to těžké z pohledu cla, logistiky a různého omezení, ale ta myšlenka, že lidé nechodí do nákupních center a víc nakupují on-line, byla správná. Mnohé zahraniční značky se z Ukrajiny stáhly a vznikl tam velký prostor.