Šéf spořitelny: Výnos z válečné daně nemusí být tak tučný

Souhrnný čistý zisk bank působících na domácím trhu loni meziročně vzrostl o 51 procent a dosáhl sumy 104 miliard korun, uvedla Česká národní banka. Skokový růst ziskovosti potvrzují zatím reportované výsledky Monety, Raiffeisenbank i Komerční banky.

A dařilo se i České spořitelně, která si ale na přesné výsledky počká do konce února, jak potvrdil její generální ředitel Tomáš Salomon: „Výsledky odpovídají nárůstu bilanční sumy a nárůstu klientů. Byl to dobrý rok. Většina bank nevykazuje žádné drama, většina je úspěšná a vykazuje zisky. I u nás tomu tak bude,“ řekl pro SZ Byznys.

Podle hospodářských výsledků loňského roku se bankám také stanoví zálohy na novou mimořádnou daň, kterou vláda i na banky od ledna uvalila: „Zatím nemáme dopočítáno, kolik budeme platit. Čekáme na auditem potvrzené výsledky,“ řekl Salomon.

Poplatníky windfall tax jsou banky, u nichž čistý úrokový výnos překračuje šest miliard korun. Do této kategorie tak patří Česká spořitelna, ČSOB, Komerční banka, Moneta, Raiffeisenbank a UniCredit. Přes tři desítky menších bank s menším ziskem jsou od daně osvobozené.

Podle výkonné ředitelky České bankovní asociace Moniky Zahálkové je tak windfall tax silně diskriminační a management jednotlivých bankovních domů má podle ní zákonnou povinnost stát nyní žalovat. Banky totiž podle zákona musí jednat s péčí řádného hospodáře a bránit zájmy a zisky svých akcionářů, tedy snažit se „hrozbu“ daně, která by akcionáře připravila o část zisku, odvrátit.

Koordinovanou žalobu ale podle Tomáše Salomona banky nechystají. Podle šéfa České spořitelny je totiž otázka, zda vůbec bude o co se soudit. Ministerstvo financí očekává, že největší částku na nové dani odvedou energetické podniky (55 miliard) a že šestice velkých bank přinese dalších „mimořádných“ 33 miliard.

„Šest bank nechystá společnou žalobu, pro každý podnikající podnik je soudní spor se státem nejkrajnější možností. Jde o to, jestli bude materiálně vůbec o co se soudit,“ řekl Salomon. 

V rozhovoru tak nepřímo, ale jasně naznačil, že výnos z daně bude podle jeho názoru menší, než stát předpokládá. Už při prvních debatách totiž ekonomové varovali, že banky, ale i ostatní sektory, kterých se má dotknout, budou dělat vše pro to, aby se placení vyhnuly, nebo ho aspoň minimalizovaly.

Například banky tomu přizpůsobí své chování a jejich hlavní motivací bude optimalizovat hospodaření tak, aby se dani vyhnuly. Mohou třeba utlumit svou úvěrovou aktivitu a podnikat tak, aby v kolonce, ze které se daň počítá, byla co nejmenší částka. V případě České spořitelny se tak okamžitě nabízí gigantický výdaj (který by bylo možné odečíst od zisku) spojený s nákupem úvěrů zkrachovalé Sberbank za 41 miliard korun.

„Pokud byste se měla soudit o něco, co materiálně není podstatné, tak si to rozmyslíte. My se nechceme se státem soudit, teď mluvím za Českou spořitelnu. Nikdo ze statutárních zástupců bank nevidí soud se státem jako něco zajímavého. Ale máme povinnost jednat s péčí řádného hospodáře,“ dodal.

Jaký bude dopad válečné daně na banky, spočítali analytici Patria Finance. Nová daň zvyšuje efektivní míru zdanění u České spořitelny na 23 až 24 procent, u Komerční banky na 19 až 21 procent a u Monety na 22 až 27 procent. Obvyklé zdanění firemních zisků je přitom 19procentní.

Vybrané peníze mají sloužit k pokrytí mimořádných nákladů, které stát bude mít v souvislosti se zastropováním cen energií. Mimořádnou daň mají banky platit tři roky. Prezident České bankovní asociace Tomáš Salomon doufá, že by to nakonec mohlo být i kratší dobu.

„Ty tři roky beru ze strany státu jako opatrnost. Ceny energií se sunou pomalu dolů. Možná ty náklady na pomoc nebudou tak vysoké, tak předpokládám, že by stát mohl mimořádné zdanění přehodnotit,“ uvedl šéf České spořitelny. Otázkou je, jak se k příjmům postaví nástupci Fialova kabinetu. „Zákon kopíruje volební období této vlády. Tlaky na rozpočet nebudou nižší ani za ty tři roky,“ míní Salomon.