Šedá zóna bez pravidel. Kdo je v Česku černý šerif?

Rozhovor si můžete poslechnout i v audioverzi.

Už 30 let čeká Česko na zákon o soukromých bezpečnostních službách. A to má samozřejmě i své důsledky.

„Dnes nejsou žádné základní kvalitativní parametry pro vstup do našeho oboru. Tu činnost může vykonávat téměř kdokoliv. Pokud by byly nastaveny jasné parametry, úroveň bezpečnostních služeb by se zvedla,“ říká v rozhovoru pro pořad Agenda SZ Byznys Pavel Adamovský, šéf Securitas ČR, největší bezpečnostní agentury v zemi. V roce 2022 vykázala celkové tržby ve výši 1,614 miliardy korun. Zisk byl téměř 50 milionů korun.

Adamovský upozorňuje na to, že dnes je v Česku 44 216 pracovníků soukromých bezpečnostních agentur a z toho 900 soukromých detektivů. Jen pro srovnání – policistů bylo v roce 2023 v zemi méně než 40 tisíc. Soukromých firem a subjektů působících v oboru je pak zhruba šest tisíc.

„Když se podívám na podobně velké státy v Evropě, tam se počet bezpečnostních agentur pohybuje v řádu stovek,“ dodává Adamovský.

S tím, že by chybějící zákon pomohl pročistit trh, souhlasí i Radek Zapletal, tajemník Unie soukromých bezpečnostních služeb ČR: „S novým zákonem a po určení odůvodnitelných požadavků na udělení licence by se tento počet určitě snížil, odpadli by totiž nespolehliví dodavatelé.“

A nejde přitom jenom o kvalitu. „Samozřejmě že je v oboru spousta firem, kterým současná situace vyhovuje. Ať už to jsou společnosti, které působí někde na hranici, nebo v rámci šedé ekonomiky. Existuje samozřejmě silné dodavatelsko-odběratelské lobby, které využívá dotace pro zaměstnance s postižením, což je v komerční bezpečnosti poměrně běžné. Těm také vyhovuje současný stav,“ říká Adamovský s tím, že využívání invalidních zaměstnanců je v branži poměrně rozšířené a podle jeho odhadu může být takových pracovníků 15–25 procent z celkového počtu.

„Je tu navíc spousta subjektů, které mají více společností jen proto, aby mohly vyvádět určité prostředky a neodvádět daně nebo odvody sociálního a zdravotního pojištění,“ dodává Adamovský s tím, že u některých firem dochází k různému řetězení pracovních smluv a tím se vyhýbají odvodům do zdravotního a sociálního fondu.

Česká republika je přitom posledním státem Evropské unie, kterému dosud speciální zákon o soukromých bezpečnostních službách chybí. Poprvé měl podle návrhu z roku 1993, podepsaného Václavem Klausem a Janem Rumlem, vejít v platnost už 1. ledna 1994. Od té doby figuroval v programech vlád Petra Nečase, Bohuslava Sobotky i Andreje Babiše.

„Bohužel vždy zůstalo pouze u záměru a nikdy se tento zákon nedostal do praxe. Za posledních 15 let to měla každá vláda ve svém prohlášení. Nejinak je tomu také u současné vlády. Bohužel práce na zákonu byla pozastavena a podle mých informací byla dokonce pracovní skupina zrušena, přestože pan ministr Vít Rakušan prohlásil, že zákon bude přijat do konce roku 2024,“ dodává Adamovský.

S vyšší kvalitou a jasně definovanými parametry by podle Adamovského byla možná i větší spolupráce mezi soukromými bezpečnostními agenturami a státními složkami, jako je policie či hasiči. „Pokud by byla jasně definována role bezpečnostních agentur, tak se domnívám, že provázanost a kooperace by mohly být mnohem intenzivnější, než jsou dosud.“

Na celý rozhovor se můžete podívat v úvodním videu.