Sebevražda v přímém přenosu, hodnotí šéf Toyoty budoucnost automotive

Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.

Kolínský závod Toyoty se chystá na největší investici posledních 20 let – stane se prvním závodem japonské automobilky, který bude v Evropě vyrábět elektromobily. Hodnota oznámené investice se vyšplhala na 17 miliard korun.

„Tohle je megainvestice, která se téměř rovná základní investici v době, kdy se naše fabrika před 21 lety stavěla. Změní se strašně moc věcí, celý způsob výroby daného automobilu,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy Robert Kiml, prezident kolínské Toyota Motor Manufacturing.

Co už jste v Kolíně stihli změnit?

V tuto chvíli máte zajetý systém výroby, který funguje 100 let – nejdřív uděláte karoserii, pak nainstalujete dráty a připojení a pak montujete motor. A teď najednou přicházíte do systému, kde už žádný motor není, je tam jen elektromotor s jinou funkcí, je jinak uložený a uprostřed je velká baterie. Celá linka, která předtím sloužila k montáži, se musí předělat na úplně jiné prostory. Je tam obrovské množství softwaru, který se musí nainstalovat a ta instalace je dost rozdílná oproti standardnímu autu se spalovacím motorem.

Už jsme proinvestovali několik stovek milionů. Udělali jsme územní práce a stavíme novou budovu pro montáž bateriových systémů.

Jak vychází výroba elektromobilu versus klasického vozu? Na počet lidí, čas, takty…

Elektromobil má méně součástek, tím pádem samozřejmě potřebujete i méně lidí, kteří je instalují. Teoreticky by došlo ke snížení. Na druhou stranu přidáváte úplně nový díl – baterku. A ta je technologicky velice náročná na výrobu, přesnost, kvalitu. Tady počet lidí přidáváte, takže se to vybalancuje. Pokud se ale bavíme o dodavatelském řetězci, tam je to úplně něco jiného. Věci jako přístrojová deska, sedačky, potahy a podobně zůstávají stejné, ale u motoru se to výrazně zjednodušuje – tím pádem by došlo ke snížení počtu dodavatelů.

Bude ta oznámená hodnota 17 miliard stačit, nebo už teď víte, že ji budete muset navýšit?

V automobilovém průmyslu není úplně jednoduché změnit výši investice, ta je pevně stanovena od počátku a my jsme velice detailně sledováni, abychom dosáhli, nebo minimálně dokonce ještě i ušetřili nějaké finanční prostředky. Tlak na to nepřekročit rozpočet a ideálně ušetřit je obrovský.

Kdy vyjede první elektromobil?

Samozřejmě máme jasně stanovený plán, ale zatím tuto informaci nemohu poskytnout.

A co to bude? Matt Harrison, člen nejvyššího vedení evropské Toyoty, naznačil, že crossover SUV je nyní oblastí, která na trhu nabízí příležitosti…

Na trhu je v podstatě 60 procent automobilů SUV a většina modelů v elektrovýbavě se posouvá do SUV segmentu. Zákazník je více ochoten si v tomto segmentu zaplatit. Je možné, že to bude v tomto směru, ale detailnější být nemohu.

Když jsme spolu mluvili naposled, říkal jste, že na elektromobilu žádná automobilka nevydělává…

V tuto chvíli opravdu nevydělává žádná automobilka, minimálně ne v Evropě. Koukáme na situaci, kolik je pokut za emise oxidu uhličitého, a na základě toho vyhodnocujeme, jestli je vyšší pokuta, nebo snížená marže, nebo dokonce minusová marže na elektroautě, abyste mohli prodávat auta se spalovacím motorem, která mají určitou ziskovost a nyní financují i ten elektromobil.

V principu si představte, že máte automobil, který má se spalovacím motorem asi 1300 až 1500 kilogramů, ale pokud do něj nainstalujete baterii, která sama váží 500 až 600 kilogramů, najednou má celý automobil 1900 kilogramů. Vložíte do něj 600 kilogramů drahých materiálů – tím myslím baterie, které jsou velice drahé. Prodáváte to ale za cenu, která se rovná spalovacímu motoru. Jen proto, abyste tento automobil mohli prodat. Tady žádná ziskovost nemůže existovat.

Druhou věcí je konkurence automobilek, které nemusí řešit všechny tyto evropské předpisy typu práce dětí, pracovní podmínky a environmentální nařízení, jež nás omezují a stojí finanční prostředky. Takže tohle je situace.

A jaký je zájem?

Pokud není legislativní rámec, který nařizuje lidem kupovat si elektroauta, je v průměru jen pět až deset procent zákazníků naladěno kupovat si elektrovozy.

To platí i v České republice, kde to je čistě dobrovolné. Pokud je to ale legislativně nařízeno, jako třeba v Belgii či Francii, kde fleetové auto pro firmu či živnostníka může být jen elektrické auto, tak se samozřejmě růst poptávky přesouvá na 50 až 60 procent.

Vy také nebudete na vašem elektromobilu vydělávat?

Do této rovnice vstoupí řada parametrů. Je tu vůle EU udělat určité ústupky i to, jaké bude konkurenční prostředí, protože ceny stanovuje trh a všechno se bude odvíjet od legislativního nastavení Evropy a české vlády.

Ale jste připraveni na to, že třeba zpočátku to nebude výdělečný projekt?

Ano. Jsme na to připraveni. V tuto chvíli si musíte nastavit balanc, jak velká je pokuta a jakého zisku můžete dosáhnout. Balancujete mezi dvěma špatnými věcmi.

Měl by se posunout termín konce spalovacích motorů z roku 2035, případně rozšířit možnost použitých technologií?

Bavíme se o tom, jestli chceme spáchat sebevraždu, nebo ne. Netvrdím, že automobilový průmysl není schopen plnohodnotně přejít na elektromobilitu, jen říkám, že toho chceme dosáhnout extrémně rychle bez možnosti mít tyto zdroje pod kontrolou. V tuto chvíli Evropa nemá žádnou kontrolu nad zdroji – 90 procent kontroluje Čína a v tuto chvíli nemáme úplně stanoveno, jak s nimi chceme fungovat. Vidíte, co se děje v rámci USA a EU ve vztahu k Číně a jejím zdrojům.

My se stavíme do pozice, jestli budeme udržovat politiku nastavenou před 15 nebo 20 lety za úplně jiných podmínek. Jak komerčních, tak fyzických a geopolitických. Pokud budeme neustále trvat na tom, že to musí být, ať se děje, co se děje, nebudeme schopni normálně konkurovat.

Vlády, které měly před 15 lety spoustu peněz na to, aby zajistily infrastrukturu a přispěly občanům, teď ty peníze vkládají do armády, do obrany a podpory jiných projektů. Samozřejmě se mezitím také v covidu a dalších krizích včetně války na Ukrajině zadlužily. My ale pořád razíme stejnou tezi, že budeme dodržovat cíl, který jsme si stanovili před 15 lety, nezávisle na tom, jestli se situace změnila nebo nezměnila.

Bude to sebevražda? A jaké následky to bude mít pro evropský automotive?

Pojďme si vzít paralelu v USA. Vyhrál Donald Trump a slíbil lidem, že jim vrátí práci, která mezitím odešla do jiných zemí. Tímto slibem vyhrál volby – to je prostě návrat do protekcionismu, který se předtím sama Amerika snažila omezit.

Teď jde o to, jak se Evropská unie k tomu postaví. Buď tak, že chce tady průmysl udržet, nebo ne. Před 30 lety byla základnou automobilového průmyslu Francie, Anglie a západní Evropa. Postupně se přesunul do východní Evropy a spousta závodů se přesunula na Východ. Pokud bude pokračovat tato politika, tak se v horizontu deseti až 15 let, to nebude zítra, přesunou tyto závody někam dál, kde budou moci fungovat a konkurovat.

Kolik elektromobilů byste potřebovali vyrábět, aby ten závod byl skutečně naplněn a mohl fungovat i po roce 2035?

Záleží na poptávce daného modelu, ale pokud se bavíme o Toyotě, která prodává kolem 1,2 milionu automobilů ročně v rámci Evropský unie a má kolem deseti modelů, můžete jednoduchou matematikou spočítat, že prostě asi není šance prodat 250 000 až 300 000 aut toho stejného modelu oproti současnosti. Řekněme, že elektromobilů by bylo určitě potřeba víc na to, abychom dosáhli spokojenosti zákazníků v různých kategoriích – menších, středních, vyšších a v různých výbavách. Co se týče našeho závodu, dnes vyrábíme Aygo Cross hybrid a Yaris hybrid a plánujeme do budoucna tuto výrobu udržet a přidat elektromobil. Pak uvidíme, co se bude v budoucnosti dít. Ale hodně záleží na legislativním nastavení Česka a Unie.

Kromě toho velkého nového obřího projektu budete investovat i ve stávající výrobě?

V automobilovém průmyslu nemůžete zastavit. Konkurence je velice přísná, a pokud chcete konkurovat v rámci trhu, musíte digitalizaci, automatizaci a všechny tyto prvky uplatňovat souběžně. Nemůžete zastavit na tři roky a říct, že teď investujete jen do nového produktu. Musíte držet krok s trhem.

Začnete už v příštím roce s náborem nových zaměstnanců pro novou výrobu?

Ano, už se na to připravujeme. Minimálně budeme potřebovat nové zaměstnance do projektových týmů a tam už začneme nábor.

Víme, jaká je situace na trhu práce. Počítáte s tím, že budete přivážet zahraniční pracovníky?

Naší prioritou je samozřejmě nabírat zaměstnance v České republice. Pokud nebudeme schopni je tu nabrat, obrátíme se do zahraničí. V minulosti jsme nabírali zaměstnance ukrajinské národnosti a také jsme nabrali několik zaměstnanců z Filipín. Případně bychom pokračovali v tomto náboru.

Na celý rozhovor se můžete podívat v úvodním videu.