S poplatky půjdete dolů, vzkazuje Schillerová penzijním fondům

Ministryně financí Alena Schillerová chce zásadně upravit fungování takzvaného třetího pilíře penzijního spoření. Podle ní by měl lidem přinášet vyšší výnosy a zároveň být levnější. Resort proto připravuje změny, které mají snížit poplatky a zvýšit atraktivitu dlouhodobého spoření na stáří.

Debatu o nákladech na penzijní spoření letos v lednu znovu otevřela studie ekonomického pracoviště CERGE-EI. Ta upozornila na relativně vysoké poplatky u některých penzijních produktů. Podle Schillerové jsou dnes poplatky skutečně nastavené na maximálních hranicích, které legislativa dovoluje.

„Ano, ty poplatky jsou v maximální výši možné, jsou na stropech,“ uvedla ministryně v rozhovoru pro Seznam Zprávy Byznys. Konzervativní penzijní fondy si účtují maximální roční poplatek 0,4 procenta za obhospodařování fondu a 10 procent ze zisku. Vyvážené a dynamické fondy smí účtovat poplatek ve výši jednoho procenta za obhospodařování a 15 procent ze zisku.

Čísla nepůsobí na první pohled nijak odstrašujícím dojmem. Kdo ale spoří celý život, odvede na poplatcích statisíce až miliony korun. Poplatky mu celkový budoucí majetek sníží podle typu spoření ve dlouhém horizontu o 37 až 49 procent.

Zákonné stropy, nad které fondy nesmí s poplatky jít, chce proto ministerstvo změnit. „Snížit, určitě je budeme snižovat,“ potvrdila ministryně v rozhovoru pro SZ Byznys. Dodala, že nepůjde jen o kosmetickou úpravu, ale o výraznější zásah do současného nastavení: „Budu tlačit na co nejzajímavější úpravu pro klienty.“

Na trhu jsou dostupné nízkonákladové ETF fondy, které operují s až desetkrát nižším poplatkem. Penzijní fondy výši svých poplatků obhajují vysokými náklady na distribuci.

O konkrétní výši nových stropů už resort jedná s bankami, například s Českou spořitelnou, která provozuje jeden z největších penzijních fondů v tuzemsku. „Vždycky jsem byla proti navyšování poplatků bankám a různým institucím, protože to je vždycky na úkor klientů,“ uvedla Schillerová pro SZ Byznys.

Cílem chystaných změn bude nejen zvýšit výnosnost třetího penzijního pilíře, ale také zastavit odliv účastníků ze systému. Podle ministryně z něj během minulého volebního období odešlo zhruba půl milionu lidí. Schillerová odliv přičítá legislativním změnám, zejména snížení státních příspěvků.

Pracovní skupina ministerstva proto diskutuje například o větší podpoře spoření pro mladé. Mladší lidé by mohli spořit nižší částky než dnes a přesto mít nárok na státní podporu.

„Mladé rodiny mají jiné starosti – hypotéku, děti. Proto by mohly začínat s menší částkou než dnešních 500 korun a systém by mohl být progresivní,“ vysvětlila ministryně. Zároveň by podle ní mělo být jednodušší začít spořit dětem už od raného věku. Právě včasný začátek spoření je pro budoucí výnos klíčový.

Kdo si spoří alespoň 1700 měsíčně, inkasuje státní příspěvek 340 korun. Kdo spoří méně, nedostane nic. Při úložce 5700 korun měsíčně naopak střadatel dosáhne na nejvyšší možné benefity - roční příspěvek od státu ve výši 4080 korun a možnost si od daní odečíst 48 tisíc korun ročně.

Na přímé příspěvky a daňové úlevy pro střadatele i firmy vydal stát podle posledních dostupných údajů v roce 2021 celkem 17,5 miliardy korun.

Ministerstvo chce do systému více zapojit také zaměstnavatele. Firmy už dnes často svým zaměstnancům na penzijní spoření přispívají, vláda ale zvažuje další motivační prvky.

„Chceme motivovat zaměstnavatele. Pokud budou přispívat zaměstnancům, měli by si část těchto příspěvků uplatnit jako odečitatelnou položku,“ uvedla Schillerová.

Možnost čerpat pravidelný příspěvek na penzijní spoření nabízí 80 procent oslovených firem, ukázal nedávný průzkum KB Penzijní společnosti. Benefit patří k těm vůbec nejoblíbenějším, loni ho čerpalo 777 tisíc zaměstnanců.

Zatímco „na vlastní pěst“ si lidé loni odkládali v průměru 1144 korun, firmy jim přispívaly průměrných 1334 korun za měsíc, vyplývá z loňských dat Asociace penzijních společností. Právě příspěvek zaměstnavatele dokáže výsledné úspory na penzi významně vyšponovat.

A čím vyšší příspěvek k „penzijku“ firma nabízí, tím více lidí ho čerpá, ukazuje praxe. O povinném zapojení zaměstnavatelů ani zaměstnanců do systému se ale podle ministryně Schillerové neuvažuje. „Povinnost nikam nevede. Lepší je motivace a dobrovolné benefity,“ dodala.

V některých státech funguje - a velmi úspěšně - systém automatického vstupu do penzijního spoření při prvním zaměstnání, z něhož se může člověk odhlásit. V Česku ale podobné opatření podle ministryně zatím na stole není. „Určitě to není ani v politickém zadání, ani v našich úvahách,“ uvedla.

Experti upozorňují, že mnoho lidí si naspořené peníze z třetího pilíře vybere jednorázově. Ekonomicky by přitom podle nich bylo efektivnější vyplácet úspory postupně formou měsíční renty, která by doplňovala státní důchod.

Schillerová tuto možnost úplně nevylučuje, definitivní rozhodnutí ale zatím nepadlo. „Tu debatu ještě nemáme úplně ukončenou,“ řekla.

Na návrhu změn nyní pracuje expertní tým Ministerstva financí. Postupně se do přípravy reformy mají zapojit také externí odborníci. Podle Schillerové je totiž třetí pilíř pro budoucnost českého důchodového systému klíčový – a jeho význam může časem ještě růst.

Rozhovor s Alenou Schillerovou, který se věnoval i zavádění EET, můžete zhlédnout nahoře v článku.