Článek
Insolvenční správkyně padlé banky Sberbank CZ Jiřina Lužová odeslala do USA žádost o další výjimku z amerických sankcí na bankovní IT systémy, které využívá tuzemská část ruské bankovní skupiny Sberbank. Cestu k americkému Úřadu pro kontrolu zahraničních aktiv (OFAC) pomohla ještě před zasláním oficiální žádosti umést také česká ambasáda ve Washingtonu. Dosud neznámé detaily dění v pozadí největšího tuzemského bankrotu všech dob popsala v rozhovoru pro SZ Byznys insolvenční správkyně Sberbank Jiřina Lužová.
Česká spořitelna si totiž jako jednu z podmínek pro koupi úvěrového portfolia Sberbank za 41 miliard korun určila, že výjimka ze sankcí bude platit nejméně dalších pět měsíců. Stávající výjimka platí do 12. prosince.
To však není jediné úskalí na cestě k dotažení obří transakce. Stejně tak je důležité, aby transakci nezatěžovaly žádné právní spory. Také tuto podmínku si stanovila Česká spořitelna. Část nespokojených věřitelů zastoupených hlavně radnicemi přitom napadá například složení věřitelského výboru Sberbank.
Běží prodej úvěrů Sberbank podle plánu?
Podle mého názoru běží podle plánu. Trvalo nám delší dobu, než jsme byli schopni vyjednat kupní smlouvu. Ta je součástí smlouvy o smlouvě budoucí. Takže to trvalo nějaký čas. Smlouvu o smlouvě budoucí se podařilo uzavřít 7. listopadu. Ve stejném týdnu oba subjekty podaly u České národní banky žádost o souhlas s transakcí.
Česká spořitelna zároveň podala žádost o schválení Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže. Tento týden podáme žádost insolvenčnímu soudu o souhlas s prodejem. Dále jsme 17. listopadu poslali žádost americkému úřadu OFAC o udělení nové výjimky ze sankcí, kterou jsme podepřeli zejména smlouvou o smlouvě budoucí s Českou spořitelnou. Doufáme, že žádost bude kladně vyřízena.
Na konci července jste v insolvenčním rejstříku apelovala na rychlý prodej portfolia Sberbank právě proto, aby se další sankční výjimka nemusela řešit. Dostává se tedy transakce do skluzu?
Nedostává se do skluzu, ale vyvíjí se jinak. Moje představa byla taková, že uděláme rychle výběrové řízení a mezi říjnem a listopadem obchod uzavřeme a začne migrace úvěrů, klientů a dat. Aby se to však stalo, musíte mít protistranu, která si to od vás za těchto podmínek koupí. A taková protistrana se nenašla.
Není tu nikdo, kdo by byl ochoten takové riziko absolvovat. Nebo možná by byl, ale za úplně jiných finančních podmínek. Takže když se konečně našel solidní partner v podobě velké české banky, tak má své požadavky. Spočívají v tom, že licence musí platit ještě nejméně pět měsíců po uzavření transakce. To je další podmínka smlouvy.
Takže transakce probíhá trochu jinak, než jsem si přála. Na druhou stranu, když se prodává portfolio za více než 41 miliard korun, je nutné se požadavkům kupujícího přizpůsobit.
Kdo všechno se v jednání s americkou stranou angažuje?
Naše žádost byla podpořena Českou národní bankou a Ministerstvem zahraničních věcí. Opět se jako při jednání o první výjimce ze sankcí jednalo na úrovni diplomatických zástupců ve Washingtonu. OFAC tedy dopředu věděl, že od nás žádost dostane, cesta byla prošlapaná. Doufám tedy, že do 12. prosince rozhodnou.
Cena vyhrála
V první polovině listopadu jste podepsala smlouvu o koupi úvěrového portfolia Sberbank s Českou spořitelnou? Co bylo hlavním kritériem pro její výběr? Cena?
Pro výběr České spořitelny byla hlavním kritériem cena. Z dalších uchazečů – skupina PPF nabídku nepodala. Banka Creditas, která byla třetím uchazečem, podala až po lhůtě jen nezávaznou nabídku. V jejím případě však byla cena zásadně nižší, než byla závazná nabídka České spořitelny.
Nikdo další z velkých bank tedy v užším kole výběrového řízení nebyl?
Ano, výběrového řízení se účastnily pouze tři subjekty, ačkoliv jsem oslovila všech 44 subjektů s bankovní licencí. Berte to tak, že se prodával jedinečný obří balík a ne každý na něj byl schopen dosáhnout. Ze tří účastníků výběrového řízení podaly dva subjekty nabídku. Jeden subjekt vážnou a vysokou, druhý subjekt nižší a indikativní.
Když jsme spolu mluvili v září, tak jste říkala, že očekáváte zájem hlavně ze strany velkých bank. Nakonec se ale výběrového řízení z této kategorie účastnila, při vší úctě k ostatním, jen jedna. Jak si to vysvětlujete?
Určitě bych z hlediska velikosti nepodceňovala skupinu PPF a její Air Bank ani schopnosti Banky Creditas. Ostatní subjekty, když jsme s nimi hovořili i v průběhu výběrového řízení, říkaly, že se toho z nějakých vlastních interních důvodů nebudou účastnit, že třeba zrovna řeší nějaký jiný projekt či záležitosti. A tohle by pro ně bylo další velké sousto.
Nedávno jste se obrátila na věřitele a popsala jim rizika, která mohou ohrozit transakci s Českou spořitelnou. Mezi zmíněnými úskalími jsou i odvolání proti rozhodnutím o složení věřitelského výboru Sberbank. Část věřitelů se ale rozhodla odvolání nestáhnout. Co to znamená pro další průběh prodeje úvěrů Sberbank?
Je třeba říci, že Česká spořitelna od začátku přistupovala k vyjednávání velmi odpovědně v tom smyslu, že nechce za danou sumu peněz koupit něco, co může být v potenciální nejistotě. Ve smlouvě proto trvala na podmínce, že v okamžiku vypořádání prodeje nesmí probíhat soudní řízení týkající se procesu prodeje nebo mající negativní dopad na transakci.
To se týká i odvolání podaných na schůzi věřitelů. Je to orgán, který musí dát k prodeji souhlas. Zároveň dává správci zpětnou vazbu, jestli nabídka akceptovatelná je, nebo není. Proto Česká spořitelna podmínila dokončení prodeje i tím, že v době vypořádání prodeje nesmí tyto soudní spory probíhat či mít negativní dopad na transakci.
Další věc je, že až bude uzavřená samotná kupní smlouva s Českou spořitelnou, tak bude následně zveřejněna v insolvenčním rejstříku a tuto smlouvu mohou věřitelé po dobu tří měsíců napadat žalobami. To, že tyto soudní spory nebudou probíhat, je opět podmínkou vypořádání transakce. Také v tomto případě si Česká spořitelna vymínila, že nebude ochotná platit, pokud někdo proti smlouvě podá žalobu.
Žádná nejistota
Obce z řad věřitelů Sberbank tvrdí, že podle právních předpisů nemohou spory o složení věřitelského výboru ovlivnit prodej majetku dlužníka, a že na ně tudíž vyvíjíte nepodložený nátlak. Jaká je vaše reakce?
Moje reakce je taková, že tyto spory napadají orgán, který prodej schválil. Česká spořitelna nabídla kupní cenu, která společně s dostupnou hotovostí a předpokládaným výtěžkem z ostatních aktiv bude dostačovat k uspokojení 100 procent v první a druhé skupině a s velkou pravděpodobností více než 90 procent ve třetí skupině věřitelů. Česká spořitelna si nepřeje jakoukoli nejistotu. Pokud s tím obce nesouhlasí, je to jejich názor, ale Česká spořitelna si tuto podmínku ve smlouvě vyhradila a rozumím jejímu požadavku.
Nepomohlo by vyřešení problému s nespokojenými věřiteli, kdyby byl věřitelský výbor větší než tříčlenný, a zahrnoval by tak větší spektrum zájmů?
Ale to já neovlivním. Problém je v tom, že insolvenční správce nemá žádný mechanismus, jak tomu předejít. Schůze věřitelů jako taková má právo si zvolit svůj věřitelský výbor. Navíc si nejsem jistá, že by větší věřitelský výbor na situaci něco změnil.
Nevyvolává pnutí mezi věřiteli také fakt, že společnost Forderungen získala křeslo ve věřitelském výboru způsobem, který vzbuzuje řadu otázek, a navíc od ní vedou nitky až do šedé sféry byznysu?
I to je možné. Firmu Stema-Tech jsem i já sama navrhovala do prozatímního věřitelského výboru, protože mě tato společnost oslovila. Pro mě bylo důležité, aby v tomto prvním výboru byl Garanční systém finančního trhu jako největší věřitel, Česká národní banka za dohled a Kraj Vysočina jako další věřitel. Obsazení dalších pozic ve výboru jsem až tolik neřešila a seznam věřitelů byl přitom dlouhý. Nemám tam vazby žádným směrem, tak jsem opravdu vybrala ty, kteří se v tu dobu hlásili. Stema-Tech tehdy poslal e-mail, měl o členství ve výboru zájem.
Při pohledu na tance okolo tohoto konkrétního místa ve věřitelském výboru a další dění se pak nabízí otázka, jestli insolvenční řízení se Sberbank neovlivňuje v pozadí nějaká vlivová nebo mocenská skupina. Máte takové informace?
To nedokážu rozkrýt už vůbec. Co se týče aktuální kauzy s prodejem portfolia České spořitelně, jsem přesvědčena, že to neovlivňuje nikdo. Když čtu vaše články, tak jsou to až zajímavé záležitosti. Co se například týče vazeb společnosti Forderungen, tak ty se mi až takto vystopovat nepodařilo. To jsem se jenom domnívala. Ale jinak nevím, co k tomu říct. Co mám, s tím pracuji.
Pokud se ještě vrátím k nespokojeným věřitelům, tak ze strany radnic opakovaně zaznívá, že od vás nedostávají všechny informace o tom, jak postupujete při zpeněžování majetku Sberbank. Jak je to?
Co se týká zápisů z věřitelského výboru, tak bych ráda obce ubezpečila, že i já dostávám tyto zápisy v podobě, v jaké je vidí všichni ostatní v insolvenčním rejstříku. To by se tedy asi měly obrátit na předsedu (prozatímního) věřitelského výboru, ne na mě. Část jednání prozatímního věřitelského výboru probíhala dokonce přímo bez mé účasti, protože se tak tehdy členové výboru dohodli.
Co se týká výběrových řízení, také nevím, jaké další informace by obce chtěly. Jsem přesvědčena, že nikomu nic nezatajuji. V jejich zájmu určitě není, aby se předem obecně vědělo, kdo se například výběrového řízení účastní. To není v zájmu vůbec nikoho. Projevilo se to tehdy, když PPF hned po ukončení výběrového řízení oznámila, že nabídku nepodala, což samozřejmě vnímají další uchazeči.
V průběhu výběrových řízení tedy opravdu odmítám říkat, kdo se jich účastní. Na konci výběrového řízení se stejně všichni všechno dozvědí z insolvenčního rejstříku, i kdybych nechtěla.
Aktuálně je situace taková, že detailní popis prodeje bude obsažen v návrhu na udělení souhlasu insolvenčního soudu a ten bude zveřejněn v insolvenčním rejstříku.
Takže výtkám obcí moc nerozumím. Již dříve vyjadřovaly obavy, že kupní cena za úvěry Sberbank nebude dostatečně vysoká. To se také ukázalo jako naprosto neopodstatněné. Získali jsme podle mého názoru velmi slušnou nabídku. Navíc nikdo z kritiků nepřišel s tím, že by měl v rukávu nějakou výhodnější nabídku, protože ta zkrátka není. Kromě toho jsem přesvědčena, že do budoucna už nám stejně nikdo víc nenabídne. To není jen můj názor, to vám řekne každý, kdo umí oceňovat portfolio banky.
Budete s nespokojenými radnicemi jednat?
Ano. Čekala jsem, že obce budou ve vyjádření, které zaslaly do insolvenčního rejstříku, konstruktivnější. Ale v podstatě jejich pozici chápu. Chápu, čeho chtějí docílit. Hodlám s nimi jednat přímo.
Překážky budou
Obce rovněž přišly s návrhem alternativního řešení konfliktu, a sice že byste zprostředkovala prodej jejich pohledávek. Co tomu říkáte?
Všichni případní adresáti této možnosti se s tím určitě v insolvenčním rejstříku sami seznámí. Osobně nevidím důvod, proč bych měla něco takového zprostředkovávat, a odmítám to. Z pozice insolvenční správkyně k tomu nemám co jiného dodat.
Bylo by to řešením situace?
Bylo by to řešením situace obcí, které se odvolávají a zároveň vlastně říkají, ať si někdo koupí jejich pohledávky.
Neodstranilo by to však skutečně hlavní překážku pro uskutečnění transakce s Českou spořitelnou?
Nějaké překážky budou v takovéto kauze vždycky. Osobně to nemám jak ovlivnit. Dělám maximum, aby transakce proběhla.
Plánovala jste jednat s Českou spořitelnou o navýšení kupní ceny?
Jednání jsem plánovala a dělala jsem maximum, aby cena byl co nejvyšší, ale po důkladném rozboru podané nabídky a podmínek samotné kupní smlouvy jsem po diskuzích dospěla k závěru, že nabídnutá cena pro ně je limitní. Je totiž vyšší než náš znalecký posudek.
